Duben 2004

Čím se měří úspěch vědy.

Marek Pokorný

Čeští výzkumníci počítají citace a vynalézají bez ohledu na potřeby trhu

Čeští vědci si loni přihlásili 627 patentů – o pětinu více než rok předtím. Na první pohled optimistická zpráva však bledne při zjištění, že většina evropských zemí nejen na západ od Aše přihlašuje v přepočtu na jednoho obyvatele desetkrát více patentů. Automaticky se tak nabízí otázka: jak plodná je česká věda v porovnání s okolím a jak se vůbec měří její úspěšnost?

Získal patent, ztratil dům

V lednu 1989 si Václav Píštěk ze Zlínska přihlásil patent. Přišel totiž na unikátní systém spreje, který by poháněl gumový balónek, a nikoli hořlavé, vůči životnímu prostředí agresivní aerosoly. Svému nápadu věřil natolik, že si jej dal patentovat nejen v Česku, ale také v zahraničí, a za jeho registraci plus udržovací poplatky na několik let zaplatil statisíce korun. Věc měla ale háček. Nikdy se mu sprej nepodařilo vyrobit. Guma, která by měla potřebné vlastnosti, zatím neexistuje. “Často přijdete na něco, co je za současného stavu technologií nevyrobitelné, ale za pár let třeba bude. Jestli bude pan Píštěk naživu, až se příslušnou gumu podaří vyrobit, a prodá patentová práva, může z něho být boháč,” říká místopředseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů Pavel Dlouhý. Píštěk zatím boháč není. Naopak, kvůli poplatkům za patent se zadlužil natolik, že musel prodat i rodinný dům.

Z podaných přihlášek patentů zaregistruje Úřad průmyslového vlastnictví zhruba polovinu. Nejvíce jich stejně jako v okolních státech eviduje z oblasti chemie, lékařství a farmacie. Patentují se jak výrobky, tak originální postupy. Ve srovnání se svými západními i východními sousedy nicméně Češi přihlašují méně vynálezů. U Evropského patentového úřadu přihlásí průměrně čtyři patenty na milion obyvatel, zatímco Finové či Francouzi téměř sto.

Pokulháváme ale i za Maďarskem, které má na počet obyvatel u Evropského patentového úřadu třikrát více registrovaných vynálezů než Česko. A to přesto, že ze zemí visegrádské čtyřky dáváme největší procento HDP na vědu a výzkum – 1,3 %; Maďarsko investuje do vědců 0,95 % HDP a Polsko se Slovenskem 0,65 %. “Maďaři vědu podporují lépe než my, například tím, že špičkové moderní technologie rychle odepisují z daní,” říká tajemník české Rady vlády pro vědu a výzkum Marek Blažka. Na odstupu od Maďarska se podepsala i česká cesta privatizace, při níž byla prodána většina průmyslových výzkumných ústavů. “Noví majitelé chtěli rychle peníze, výzkum je nezajímal. Ústavy často stály na lukrativních místech a prodaly se jako nemovitosti,” dodává Blažka. Výsledek je nasnadě: zatímco základní teoretický výzkum běží, aplikovaný – tedy ten, který zkoumá, jak by se nové postupy daly využít v praxi – skomírá. V tuzemsku také pracuje ve výzkumu a vědě méně lidí než v okolních státech, zhruba tři na tisíc obyvatel. Průměr EU je dvojnásobný a lépe je na tom opět zbytek Visegrádu. Ze čtyř středoevropských států máme také nejnižší podíl čerstvých absolventů přírodovědeckých a technických fakult.

Atom i traktor

Českou vědu stahuje i obecnost. “Stále zkoumáme vše od atomu po traktor a tomu odpovídají výsledky. Kdybychom vybrali několik oborů, které u nás mají perspektivu, a do nich investovali, bylo by to efektivnější,” říká Blažka. Možnou cestu ukázalo Finsko: počátkem 90. let vytipovalo přednostní oblasti, do nichž je dobré vložit peníze. Nastalý technologický boom symbolizuje především Nokia, ale zdaleka se netýká jen jí. Nápovědu, kam by se měla natočit česká vědecká a investorská energie, nabízí citační index publikací z pera zdejších vědců. Vysoce nad světovým průměrem jsou Češi citovaní pouze v jediném oboru, a tím je matematika. Dobré jméno mají ještě v inženýrství či klinické medicíně, těsně pod světovým průměrem jsou chemie či farmakologie. Naopak na úplném chvostě je ekonomie a o mnoho lépe na tom nejsou ani biologie či společenské vědy.

“U nás je obecně uznávané měřítko úspěšnosti vědce právě počet citací v odborném zahraničním tisku a ne to, jak se jeho nápad využije v praxi. V Americe naopak hraje hlavní roli využitelnost a finanční zisk. Patentují proto skoro všechno, co lze hned aplikovat,” vysvětluje místopředseda českých vynálezců a zlepšovatelů Dlouhý. Ovšem i ve zmíněném citačním indexu zaostáváme, byť ne tolik: na světové špici je Finsko, jehož vědci jsou citováni šestkrát více než čeští. Průměr EU je třikrát vyšší než náš, v této věci nicméně nejsme černou ovcí Visegrádu.

Pivo na prvním místě

A jakým způsobem vylepšit bilanci české vědy? “Jako první se nabízejí daňové úlevy na investice do výzkumu,” říká autorka několika patentů v oblasti výroby léků a spolumajitelka biotechnologické firmy IQA Xenia Svobodová. “Snažili jsme se v tomto smyslu přesvědčit poslance i vládu už několikrát. Politici ale dají přednost krátkodobému přínosu v jejich volebním období než věci, jejíž efekt se projeví v horizontu několika mandátů. Podpora pivovarů zkrátka pořád vítězí,” říká už zmíněný Marek Blažka z Rady vlády pro vědu a výzkum.

Drobná naděje teď přece jen svitla. Koalice už schválila rychlejší odpis moderních technologií z daní a kabinet opět zkouší odpovědnost poslanců za budoucí generace. Pod taktovkou vicepremiéra Petra Mareše totiž vzniká návrh zákona, kterým by se změnily ústavy akademie věd na veřejné výzkumné instituce. Tím by mohly více spolupracovat s komerčními subjekty a vědci by byli honorováni podle tržního úspěchu jejich práce. “Chceme změnit i systém financování vědy, například i zřízením grantové agentury pro aplikovaný výzkum,” říká k tomu Petr Mareš.

(Respekt)