Duben 2004

Nejčastěji lžeme do telefonu.

Josef Matyáš

Vědecká studie: nedůvěřujte lidem ani při osobním rozhovoru, oči klamou dvakrát častěji než e-mail

Nevěřte nikomu nad třicet, radil John Lennon. Nedávno vědci zveřejnili studii, ze které s trochou nadsázky vyplývá: nevěřte nikomu při telefonování. "Když zavoláte šéfovi, že nejste fit, takže nepřijdete do práce, a přitom v kompletní lyžařské výstroji míříte na sjezdovku, pravděpodobně vám uvěří," říká autor vědecké studie Jeff Hancock z Cornell University v americkém městě Ithaca. Jak uvádí na internetových stránkách univerzity, zaznamenal při svém výzkumu téměř čtvrtinu lživých telefonátů. Značnou oblibu lhaní po telefonu vysvětluje docent komunikace několika důvody. Prvním je fakt, že ve chvíli, kdy držíte sluchátko, můžete být na úplně jiném místě, než právě tvrdíte.

Další příčinou je podle něho spontánnost telefonní konverzace a reálný čas hovoru. Bezprostřední rozmluva vyvolává pocit pohody, takže si někteří lidé s pravdivostí svých slov příliš starostí nedělají. Ale jen vskutku otrlé povahy si promýšlejí lež plánovitě dopředu. "Člověk je při telefonování ve větší anonymitě. Navíc sklon nemluvit tak úplně pravdu pociťujeme někdy i v případě, kdy jsme přesvědčeni, že s dotyčnou osobou už nikdy nebudeme mluvit," přidává další možné vysvětlení lživých telefonátů český psycholog Jeroným Klimeš.

Při telefonování navíc chybí možnost porovnávat řečené s mimikou a gesty. Právě ony leccos prozradí a nelze je mít tak úplně pod kontrolou jako slova. Podle Klimeše by bylo zajímavé zjistit, jestli by lidé klamali tak často, pokud by věděli, že se jejich slova zaznamenávají na magnetofon.

Lhát v e-mailu je těžší než při rozhovoru

Studie ukázala ještě jeden překvapivý jev. Lidé lhali téměř dvakrát častěji během rozhovoru tváří v tvář, než když si vyměňovali informace prostřednictvím elektronických dopisů. Hancock se domnívá, že při psaní e-mailů platí jistá závaznost psaného slova. "Zformulování textu zabere určitou dobu, takže máme čas si odpověď dobře rozmyslet. Ale pokud vás při rozhovoru žena zaskočí například otázkou: "Jak se ti líbí moje nová halenka?" ocitnete se v typické situaci, kdy lze těžko odpovědět zcela po pravdě.

Svou roli u elektronického dopisu hraje rovněž skutečnost, že zprávy mohou zůstat nekonečně dlouho v paměti počítače a lze je zpětně velice snadno vyhledat. "Účastníci pokusu se cítili trapněji, když lhali prostřednictvím média, které lze archivovat," říká Hancock. Lhaní zapsané v e-mailu se totiž může autorovi později vymstít. Zároveň ale ze studie vyplynulo, že pokud už někdo lhal v elektronickém dopise, používal klamavých vět a obratů mnohem promyšleněji, takže obsah zprávy považoval adresát za věrohodnější. Hancock považuje telefon za nejvhodnější médium v obchodních odděleních, kdy je potřeba prodat výrobek i za cenu upravení pravdy. Pokud chce ale vedoucí nějakého týmu čestně seznámit svého spolupracovníka s hodnocením jeho práce, měl by mu raději napsat e-mail.

Závěry svojí studie Hancock představí v dubnu na vídeňské konferenci, kde budou odborníci diskutovat na téma Počítač a mezilidské vztahy. Studie podle jeho názoru zřejmě překvapí psychology, kteří dosud tvrdili, že k překrucování pravdy svádí především psaní e-mailů.

Studenti, zapisujte si svoje lži

Výzkum pravdomluvnosti a lživosti probíhal celkem sedm dní. Po tuto dobu si 30 studentů docenta Hancocka poznamenávalo každý rozhovor. Přímý, telefonický a prostřednictvím e-mailu. Spravedlivě si měli zapisovat, v jaké situaci a při použití jakého způsobu komunikace zalhali. Celkem mezi studenty proběhlo téměř 1198 kontaktů, z toho 310 obsahovalo lži. Během telefonování lhalo 37 procent dobrovolníků, při osobním rozhovoru 27 procent a 14 procent při komunikaci prostřednictvím elektronických dopisů.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)