Květen 2004

Likvidace teroristy Jasína přispěla k záchraně Západu

Petr Zavoral

Dobrých zpráv je v tomto zblázněném světě jako šafránu, tak potěší každá maličkost - třeba, když se dozvíme, že se lidstvu ulevilo o dalšího zloducha. Ale ano, zcela při smyslech tvrdím, že zabití šajcha Ahmada Jasína byl záslužný čin, neboť tento netvor byl ztělesněním zla. Izraelci ostatně ani neměli jinou volbu: džihád, jenž jim byl palestinskými fanatiky vnucen, nepřipouští kompromisy, vysmívá se jakýmkoli dohodám, každý projev ochoty k dílčím ústupkům považuje za slabost nepřítele. Jasín založil hnutí Hamás, byl duchovním vůdcem a vrchním velitelem této zločinecké organizace, která prolila příliš mnoho nevinné krve, než aby mohl mít slušný člověk slitování s jejími vrahy. Šéf Hamásu miloval smrt, a bylo mu tedy vyhověno. Nic víc a nic méně.

Nemohlo tomu ani být jinak, než že útlocitný Západ jako obvykle spustil lamento na adresu Izraele. Bývalý generální tajemník NATO Javier Solana označil Jasínovu likvidaci za velmi, velmi špatnou zprávu, britský ministr zahraničí Jack Straw se dokonce nechal slyšet: Je to nepřijatelné. Je to neospravedlnitelné a je jen velmi málo pravděpodobné, že to dosáhne svého cíle. Jako by byly ospravedlnitelné a k přijatelnému cíli vedoucí masakry v izraelských autobusech, restauracích či jinde, jež Jasín nařizoval v takové míře, až Izraelcům málem zevšedněly. Kritika na adresu židovského státu není namístě, neboť je svatým právem jeho vlády bránit své občany všemi dostupnými prostředky. Legitimní je i pomsta za stovky nevinných obětí atentátů, jež Hamás utopil v krvi. Neobstojí ani několikrát zmíněný argument, že osmašedesátiletý téměř slepý mrzák na invalidním vozíku byl pro izraelskou armádu příliš snadný cíl. Jaké větší šance na přežití měli civilisté, jež Jasín nechával vraždit zákeřnými atentátníky?

Jednou z mála významných světových osobností, která »pod čarou« vyjádřila jakés takés pochopení pro odstranění vůdce Hamásu, byla bezpečnostní poradkyně Bílého domu Condoleezza Riceová. Nezapomínejme, že Hamás je teoristická organizace a samotný šajch Jasín se výrazně na terorismu podílel, řekla televizi NBC. Však se také hned objevily »zaručené zprávy«, že v pozadí Jasínova zabití stojí Spojené státy, které, jak známo, mají prsty v každé špinavosti. I když... bylo by tak nepochopitelné, kdyby Američané otevřeně podporovali boj Izraele s islámským terorem? Nebyli to snad právě Palestinci, kteří nejvíce křepčili radostí z newyorské apokalypsy 11. září 2001? Nejsou to dnes opět oni, kdož nejvíc vykřikují, že krev šajcha Jasína nebyla prolita nadarmo a že zmobilizují všechny teroristické »legie«, aby ho pomstily útoky na tyrana století Ameriku a její spojence?

Samozřejmě, že nelze jásat nad tím, že se nejspíš roztáčí nová spirála násilí (nejen) na Blízkém východě. Izrael již ohlásil další operace proti krvežíznivým arabským radikálům, ti zase hrozí uřezáváním západních hlav, v první řadě té, která patří izraelskému ministerskému předsedovi Šaronovi. Nepříčetný palestinský fanatik Abd-al-Azíz Rantisí, který byl po Jasínovi zvolen do čela Hamásu, ukazuje se být »důstojným« nástupcem svého předchůdce. Ač původně lékař, volá po krvi stejně hlasitě jako on a stejně hloupě se dovolává palestinských práv, jimž už dávno mohlo být učiněno zadost, kdyby se »proroci« zřekli teroru. Cokoliv bylo kdy možno akceptovat z často i oprávněných palestinských požadavků, bylo zmařeno právě tím, že vůdcové tamního hnutí odporu se rekrutují takřka výhradně z řad zločinců. Kdykoliv se již vyjasňovalo nad Blízkým východem, vždycky nakonec přišlo ke slovu násilí a nezvladatelný náboženský fanatismus. Ke škodě všech došlo nejen ke zhroucení bezpočtu mírových iniciativ, ale i ke zhanobení islámu, a to nikoliv »nevěřícími psy«, nýbrž samotnými syny Alláhovými. Křesťanský Západ věru nemůže za to, že dnes co muslim, to potenciální zločinec. Zavinili to zaslepení šílenci Jasínova ražení, kteří staroslavné učení Prorokovo přetvořili v nenávistnou ideologii vyznavačů smrti. Kéž se jim za to na onom světě velký Alláh osobně poděkuje!

Za všechny příklady hovoří ten, který média uveřejnila v polovině minulého týdne. Hamás vyslal do boje »za samostatný palestinský stát« čtrnáctiletého mentálně postiženého chlapce, opásaného trhavinou. Vyděšenému dítěti, které nakonec dílem náhody zůstalo naživu, za to Rantisího teroristé údajně slíbili v přepočtu pět set korun českých pro pozůstalé plus nevýslovnou rozkoš v nebi, která měla spočívat v obcování s nadpozemskými kněžkami lásky, jimž se po každé souloži obnovuje panenství. (Pramen: Český rozhlas - Radiožurnál.) Co ty na to, mravopočestný Alláhu, kterému vadí i odhalená tvář muslimek?

Žádný islám, pravím, žádná touha po suverénní Palestině, ba ani žádný jiný z předhazovaných nám posvátných ideálů nevede ruku ničemů, kteří se zasnoubili se smrtí jiných. Pouze touha vyvraždit nebo aspoň rozvrátit civilizaci, která si vlastní pílí dopomohla k blahobytu, je hnacím motorem primitivů, jimž vynález trhavin nahrazuje potěšení z bezpracného využívání tenčících se zásob ropy. Naprostá neschopnost Arabů přiložit ruku k dílu a konkurovat Západu jinak než hrozbou zkázy, to je alfa a omega všech malérů, s nimiž právě máme co do činění. Je nejvyšší čas si to přiznat a rázně odmítnout řečnění všelijakých krasoduchů, kteří oplakávají svinského teroristu Jasína.

Realita je taková, že po zakladateli Hamásu by měli přijít na řadu další prevíti, kteří svou krvavou kariéru založili na neštěstí těch, kdož na rozdíl od nich fandí životu. Mělo by zbýt dost střelného prachu nejen pro Usámu bin Ládina a jeho svaté proklatce, ale také třeba pro ercteroristu Arafata, jenž se od zavšivených afghánských »horalů« liší jenom tím, že dožívá v komfortu a může si vytírat zadek Nobelovou cenou míru.

Řeknu to ještě jinak: Západ je v ohrožení, a má-li se za co stydět, není to zabití šajcha Jasína. Je to truchlivá skutečnost, že to za něj musel udělat maličký stát Izrael.

(Annonce)