Květen 2004

Kdo kryl špióna Malatu.

Jaroslav Spurný

Detektivka z ministerstva průmyslu si žádá vysvětlení

Po čtrnáctiletém pochodu státními institucemi definitivně končí kariéra odhaleného agenta StB Františka Malaty. Manažer významných vládních projektů odchází z ministerstva průmyslu 31. března. Otázky, kdo vlastně a proč tohoto špiona s kontakty na KGB do státního soukolí dostal a pak jej tam léta držel na důležitých, leč zákonem nekontrolovaných postech, ale zůstávají. Malatova sága totiž připomíná politický thriller – v postkomunistických kulisách.

My nic, to oni

První šok už má veřejnost za sebou: díky informaci deníku Mladá fronta Dnes víme, že rozvojovou pomoc pro Irák tady dosud koordinoval špión StB a obchodník se zbraněmi František Malata (66), jehož africké kšefty koncem osmdesátých let kryla i KGB. Vládní místa zareagovala na odhalení s ukázkovou horlivostí: během doslova pár hodin bylo oznámeno, že úředník jde pryč. Všichni nadřízení se přitom od jeho přítomnosti na ministerstvu rozhodně distancovali. Zjistit například, kdo agenta doporučil do vládní komise rozhodující o investicích v okupovaném Iráku, je nemožné. „Mohli by vám to říct na našem personálním,“ odkazuje tiskový mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac. „Lidi z vládních komisí prověřoval úřad vlády,“ tvrdí zástupce šéfa personálního odboru Milan Kratochvíl. „Ne, my s tím nemáme nic společného, do komise byli jmenováni lidé příslušnými ministry,“ říká tisková mluvčí vlády Anna Veverková. Minulost Malaty prý stejně jako současný ministr průmyslu Urban neznali ani jeho předchůdci Miroslav Grégr a Karel Kühnl.

Jenže fakt, že úředník rozhodující o významných zakázkách je léta držen na neprověřovaném postu referenta, spíše naznačuje, že Malatu někdo kryl. Za svého pobytu v demokratické mašinérii se stal významným expertem na investice v chudých zemích, osm let určoval, kam půjdou peníze z české rozvojové pomoci. Za tu dobu mu protekly mezi prsty dvě miliardy korun. To vše navzdory tomu, že šlo o agenta s devatenáctiletou praxí ve službách StB, jehož ještě v roce 1992 začala coby nenápadného referenta odposlouchávat Bezpečnostní a informační služba, znepokojená jeho kontakty na podezřelé italské finančníky a zločince z drogových pašeráckých gangů.

Dostupná fakta proto pro Malatovu polistopadovou kariéru nabízejí dvě vysvětlení. Buď se stal v devadesátých letech agentem BIS a ve funkcích pak setrval na její žádost, nebo jej jeho šéfové kryli, protože byl významným finančním šíbrem a peníze z různých pomocí částečně tekly i do stranických nebo soukromých trezorů.

Prokurátor nese vzkaz

„Ministr průmyslu Vladimír Dlouhý mohl být odposloucháván,“ hlásaly dobové titulky v roce 1993. Dnes už dávno zapomenutá aféra nabízí možný klíč k osvětlení Malatovy spolupráce s BIS nebo jinou tajnou službou. Když BIS požádala o zmíněný odposlech Malatova úředního telefonu, vrtalo to generálnímu prokurátorovi Jiřímu Šetinovi hlavou. „Povolil jsem to, ale nebyl jsem si jistý, že na lince nemůže být odposloucháván taky ministr Dlouhý, a tak jsem ho o akci po dohodě s ředitelem BIS Devátým informoval,“ říká Šetina. To ovšem pobouřilo lidi z ekonomického odboru BIS, kteří na Malatovi pracovali, a na Šetinu podali trestní oznámení. Potom informace o odposlechu unikla (z nikdy nevypátraného zdroje) do tisku a akce musela být ukončena. Bývalý prokurátor Šetina je ale přesvědčen, že důstojníci BIS se zájmem o Malatu nepřestali – a možná jej dokonce dál tajně odposlouchávali. „Vím, že ministr Dlouhý nechal Malatu ve funkci, protože jej o to požádala BIS, prý jej využívají jako agenta,“ říká Šetina. „Pokud to tak bylo, porušili nepsanou dohodu, že BIS nebude využívat agenty StB. Nikdo nemůže vyloučit, že ti špičkoví, což Malata asi byl, pracují dnes pro Rusko a podávají nám dezinformace nebo naopak informují Rusy, co tajné služby zajímá,“ říká bývalý šéf BIS Stanislav Devátý.

„Operaci Malata“ vedl za BIS Karel Randák. „Je to celé nesmysl, víc vám neřeknu,“ reaguje na otázku, zda agenta Státní bezpečnosti nezverboval a nedržel pak nad ním ochrannou ruku. Podle neoficiálních informací si mohl Randák vzít s sebou agenta Malatu i při svém odchodu z BIS na rozvědku, podle jiných dodával Malata informace o obchodnících se zbraněmi i vojenské rozvědce. Ale zjistit to samozřejmě nejde. „Nemáme s ním nic společného,“ tvrdí šéfové civilní i vojenské rozvědky František Bublan a Josef Prokš.

Excelence, tady Klaus

Důležitou postavou v Malatově příběhu je podnikatel, kdysi významný člen a sponzor ODA a přítel ministra Vladimíra Dlouhého František Rigo, který si dnes odpykává první týdny z jedenáctiletého trestu za bankovní podvody. Byl to právě Rigo, kdo Malatu a jeho zakonspirovaný výskyt na ministerstvu prozradil těsně před zatčením novinářům. Oba muži se spolu seznámili v roce 1991. O čtyři roky později se spolu pokusili vyvézt do Tanzanie a Súdánu minimálně dvě stovky vojenských nákladních vozů a potřebovali k tomu nejen povolení licenční správy ministerstva průmyslu, ale i vyjádření BIS. Obchod, který měl podle Riga přinést čistý zisk kolem miliardy korun, zprostředkovávala mezinárodní společnost Afritransport patřící Rigovi a jistému africkému obchodníku se „speciálem“ plukovníku Kashmirimu. Založení firmy schválil jak Dlouhý, tak tehdejší ministr financí Václav Klaus. „Dovolte, Vaše excelence, abych oficiálně potvrdil, že ministerstvo financí souhlasí s vložením 7,3 milionů švýcarských franků do základního jmění společnosti Afritransport,“ píše svému tanzanskému protějšku Klaus. Korespondence o probíhajícím exportu náklaďáků pochází převážně z let 1994–1995, kdy už Dlouhý musel znát Malatovy před i polistopadové aktivity od BIS, a přesto obchod podporoval. Afritransport nakonec vyvezl do Afriky v druhé polovině devadesátých let asi padesát automobilů.

Vladimír Dlouhý je na služební cestě v zahraničí a nebral telefon, takže nemohl odpovědět na otázku, proč nechal Malatu s jeho minulostí a podezřelými kontakty na jeho postu. Malata přežil i čtyři roky ministra Miroslava Grégra. „O minulosti pana Malaty nám nebylo nic známo, ale můžu říct, že byl dobrým odborníkem a dokázal vyřešit i případy, se kterými si jiní nevěděli rady, navíc znal čtyři jazyky,“ říká bývalá Grégrova mluvčí Anna Veverková. František Malata si vybral před odchodem z úřadu dovolenou a není k zastižení.

(Respekt)