Květen 2004

Udaj, Kusaj a Jasín

Martin Komárek

Jasín byl, podobně jako Usáma, vůdcem organizace, jejímž hlavním cílem bylo sadisticky zabíjet náhodně vybrané civilisty. Podobně jako Usáma dal této organizaci ideologii a vydával rozkazy jako její generál. Většina civilizovaných zemí odsoudila vraždu na poloslepém vozíčkáři šajchu Jasínovi. I Jack Straw, ministr jestřábí Velké Británie, řekl: “Izrael nemá právo k takovým nezákonným vraždám.” Vyslovil by stejné politování, kdyby raketa ukončila pozemské bytí jiného nemocného člověka (problémy s ledvinami), Usámy bin Ládina? Ne. Oslavoval by vítězství.

Je to rok a pár dnů, kdy Amerika zahájila válku proti Iráku. Jak? Raketovým atentátem na Saddáma Husajna, jeho syny a nejbližší spolupracovníky. Ti včas unikli. Ale kdyby byli zasaženi, mluvil by někdo krom zarytých nepřátel západní civilizace o nezákonné vraždě? Nemluvilo se o ní ani poté, kdy ne drtivá, ale neférově zdrcující americká přesila rozstřílela Udaje a Kusaje Husajna v jejich úkrytu, i když je vojáci s největší pravděpodobností mohli pohodlně zatknout.

Proč nás zabíjení Husajnů a Ládinů netrápí, Jasínů však ano? Jsou dva základní důvody. Každý člověk ví, že současná generace Palestinců ne vlastní vinou žije na mizerném kousku území v ubohých a ponižujících podmínkách. Izrael je silný, oni jsou slabí. Sám Jasín přeci řekl, že nemají vrtulníky a řízené střely, zbývá jim tedy jen sebevražedný boj. Druhý důvod: 11. září v New Yorku a 11. březen v Madridu byly “otřesné masakry”. Masové vraždy v izraelských autobusech a kavárnách jsou vzdálené a - všední. Ani jeden z důvodů nejenže neobstojí, oba jsou pokrytecké.

Palestinci skutečně žijí bídně. Ale copak je to opravňuje k tomu, aby zabíjeli děti a ženy a jejich vrahy vydávali za národní hrdiny? Usáma bin Ladin také teror zdůvodňuje nešťastným osudem arabského světa. Lidé v Izraeli neumírají rukou bezcitných fanatických vrahů o nic méně bolestně a zbytečně než lidé v New Yorku a Madridu. To, že se staly masové vraždy v Jeruzalémě, Haifě nebo Tel Avivu takřka každodenní věcí, by nás mělo děsit více, nikoliv méně.

Šajch Jasín byl, podobně jako Usáma bin Ládin, vůdcem organizace, jejímž hlavním cílem bylo sadisticky zabíjet náhodně vybrané civilisty. Podobně jako Usáma dal této organizaci ideologii a vydával rozkazy jako její generál. Po 11. březnu a 11. září sotvakdo pochybuje o tom, že proti organizovaným zločincům islámského vyznání nestačí policejní akce. I západoevropské vlády, které si pospíšily s odsouzením Izraele, rády a hodně mluví o válce s terorem. Izrael tuto válku vede už několik let. Vyjasněme si tedy pojmy: raketa nezabila v první řadě nemocného starce, nýbrž šéfteroristu, mnohonásobného nenapravitelného vraha a také vrchního velitele nepřátelské armády. Všichni se shodneme na tom, že by bylo lepší postavit ho před soud a v příjemné věznici s televizí převychovat. Jenže v našem krutém světě to nejde. A když už tady musí být někdo zabit, málokdo si zaslouží menší soucit než vrah Jasín a málokdo si zaslouží méně odsouzení než izraelští mstitelé.

(MF DNES)