Květen 2004

Prezidentův majestát

Erik Tabery

Zapomenout na dojednanou schůzku může každý, ale pak se většinou slušně omluví. Ne tak český prezident Václav Klaus, který si napřed domluvil setkání s šéfem Evropské lidové strany Hansem-Gertem Pötteringem a pak jel místo toho lyžovat. Překvapený host si neodpustil poznámku, že něco podobného v politice ještě nezažil a že tak se chovají snad jen despotové v diktátorských režimech. Načež došlo k rozuzlení: Klaus Pötteringovu stížnost nazval útokem na Českou republiku a na všechny nové členy Evropské unie. S hlavou našeho státu to začíná být opravdu vážné.

Jsou dvě možnosti, žádná příliš radostná. Buď Václav Klaus začíná být mimo realitu a vládnou za něj nepříliš schopní tajemníci a rádci, anebo si takhle opravdu představuje výkon své funkce. V prvním případě se nedá už dělat vůbec nic, jen se modlit a čekat na vysvobození. Ve druhém je ale možné aspoň protestovat. Zní to banálně, ale pro prezidenta Klause to asi musíme opakovat častěji: obhájcem národních zájmů se nestane arogantní obhajobou svého prezidentského majestátu, nýbrž tím, že tento majestát a jeho povinnosti bude sám ctít. Tedy že například bude schopen rozpoznat rozdíl mezi důležitostí lyžování a domluveného setkání s významným politikem. A že když udělá chybu či něco zanedbá, tak se za to omluví. A hlavně a především: že své eventuální střety na mezinárodní úrovni bude spíš řešit, než aby je rozdmýchával do nehorázných, nacionálně či „geopoliticky“ laděných otáček. Takže nikoli Pöttering, to Klaus svým chováním urazil celou Českou republiku. Ale aspoň jedna příznivá zpráva: ostatních nových členů EU se to naštěstí vůbec netýká.

(Respekt)