Květen 2004

Konec dogmatu: ženy jsou plodné i po přechodu

Josef Fulka jr.

Pokusy na myších naznačují, že ženy zřejmě tvoří vajíčka celý život - a ne jen dočasně. Dosud se v učebnicích biologie psalo, že samice savců se již narodí s určitým počtem vajíček. Vypadá to, že se budou muset přepisovat. Dogma o konstantním počtu vajec ve vaječnících savců již neplatí. Dokazují to nejnovější výsledky biologů, uveřejněné v minulém čísle vědeckého časopisu Nature. Pakliže dosud učebnice biologie tvrdily, že jen muži - na rozdíl od žen - jsou plodní od puberty až do konce svého života, budou se muset přepisovat. Vědci totiž nalezli ve vaječnících myší zárodečné kmenové buňky.

Co tvrdily učebnice

Muži jsou plodní až do konce svého života. To znamená, že stále produkují spermie takové kvality, které po vniknutí do vejce plnohodnotně přispějí k jejich dalšímu vývoji. Varlata savců (včetně mužů) totiž obsahují takzvané zárodečné kmenové buňky, charakteristické tím, že se při každém jejich dělení vytvoří dvě dceřinné buňky. Jedna z nich je jejich vlastní kopií (opět kmenová buňka), ze druhé pak v dlouhodobém procesu vznikají vlastní spermie. Ve všech učebnicích a odborných knihách však najdeme, že samice savců včetně člověka se již narodí s určitým počtem vajec - od tisíců do statisíců v závislosti na druhu - a taktéž se v nich píše, že ke zvětšení tohoto počtu již nedochází, ba právě naopak, s každým dnem značné množství vajec zaniká, jejich počet se neustále snižuje.

Přechod znamená konec?

Dosud se předpokládalo, že přechod nastává, když ve vaječníku ženy zbude asi tisíc vajec. K tomu dochází přibližně kolem padesátého roku života ženy. Nicméně ženy jsou v podstatě neplodné již dávno předtím. Od jejich třiceti let se kvalita vajec neustále snižuje. I když při oplození vznikne embryo, často nese řadu abnormalit a dochází k jeho zániku. Po čtyřicítce je šance na vlastní dítě mizivá. Pokud však starším ženám přeneseme do dělohy embryo vzniklé oplozením vejce od mladé ženy, tyto ženy embrya úspěšně donosí.

Vajíčka vznikají i ve stáří

Za důvod, proč vajec u žen jen ubývá, bylo považováno to, že v jejich vaječnících neexistují zárodečné kmenové buňky, ze kterých by vejce mohla postupně vznikat. Tato skutečnost, která se stala dogmatem, je uvedena v každé učebnici či odborné knize. U živočichů, jejichž vaječníky zárodečné kmenové buňky obsahují, se skutečně vejce tvoří po celý život. Příkladem může být moucha Drosophila. Nejnovější výsledky amerických biologů, uveřejněné minulý týden v časopise Nature, však jasně dokazují, že dogma o konstantním počtu vajec ve vaječníku savců neplatí a že přichází čas k přepracování učebnic. Autoři studie analyzovali u myši počet vajec ve vaječnících a hodnotili, kolik jich je normálních, kolik ve stadiu degenerace a za jak dlouho degenerující vejce z vaječníku úplně zmizí.

Kdyby byl počet vajec ve vaječníku konstantní již při narození, vejce bychom v nich neměli najít již za několik málo týdnů po dosažení pohlavní dospělosti. Samice však produkují vlastní potomstvo i mnohem později. Z toho autoři usoudili, že se zásoba vajec musí z nějakého zdroje obnovovat. Detailní pozorování pak ukázala, že zdrojem vajec jsou, stejně jako ve varlatech, zárodečné kmenové buňky. Nacházejí se v kůře vaječníku a nesou charakteristiky typických, již známých kmenových buněk.

I lidé?

S tímto zjištěním pochopitelně vyvstává řada otázek. První z nich je, proč nebyly pozorovány tyto kmenové buňky již dříve. Odpověď je patrně stejná jako u objevu tkáňově specifických buněk v jiných orgánech, například v mozku, které byly rovněž zjištěny poměrně nedávno. Je to tím, že kmenových buněk je velmi malý počet, navíc metody molekulární biologie, a tím i dostupnost specifických markerů umožnily přesnou a spolehlivou analýzu až v několika posledních letech. Nicméně je nezbytné podotknout, že přítomnost zárodečných buněk byla ve vaječníku předpokládána již dříve a vědci poukazovali na určitý typ buněk jako na možné kandidáty.

Další otázkou je, zda podobné buňky obsahují i vaječníky lidí. Dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že tomu tak je. Tomu nakonec nasvědčují i pozorování žen z Hirošimy po svrhnutí atomové bomby. Ty teoreticky děti mít neměly, neboť jejich zárodečné buňky měly být zničeny ozářením. Překvapivě však s postupem času některé z těchto žen otěhotněly a měly i vlastní potomstvo.

Tak velí příroda

Tím nastupuje další otázka: proč ženy nejsou plodné po celý život. Z práce v Nature vyplývá, že ubývají zásoby kmenových buněk. To, že se kvalita vajec navíc po třiceti letech života u žen rapidně snižuje, je zřejmě určitý typ obrany. Těhotenství klade na matku obrovské nároky a je absolutně nezbytné, aby žena byla v optimálním fyziologickém stavu. Tak tomu jistě není v pokročilejších letech. Jde tedy zřejmě o přirozenou reakci přírody. Vyplývá z toho, že i přes nový objev zárodečných buněk nemůžeme s problémem nic dělat a nijak tento fakt využít?

Opak je pravdou. Nově zjištěné poznatky mají obrovský význam například pro onkologické pacientky, ať již jde o děvčátka, či ženy, které ještě děti nemají. Těm chemoterapie či ozařování často zničí zárodečné buňky, a tím jim znemožní, aby v budoucnosti měly vlastní potomstvo.

Dítě po vyléčení

Objev zárodečných kmenových buněk ve vaječníku naznačuje možnou cestu, jak jim jednou umožnit mít vlastní dítě: před příslušnou terapií těmto ženám či dívkám odebrat malou část kůry vaječníku a zmrazit ji po požadovanou dobu v tekutém dusíku. Tím by se uchovaly i zárodečné kmenové buňky. Až by se pacientka po vyléčení rozhodla mít dítě, uloženou část vaječníku by lékaři rozmrazili a přenesli zpět do jejího vaječníku. Je reálné předpokládat, že by se v něm opět začala tvořit kvalitní vejce. Tomu nakonec nasvědčuje i článek ze stejného čísla Nature - podobný postup použili vědci u opic a vedl k narození mláděte. Rovněž článek z časopisu Lancet z téhož týdne popisuje tento postup - a vědci při něm získali velmi kvalitní embrya.

Další možností, dnes spíše vzdálenější, by mohla být izolace zárodečných kmenových buněk z odebrané části vaječníku a jejich namnožení do dostatečného počtu. Tyto buňky by pak mohly být zpětně přeneseny do vaječníků dárkyně. Je na rozhodnutí příslušných klinik, zda již nyní budou u některých onkologických pacientek zamrazovat malou část kůry vaječníku, a tím jim tak umožní později počít a porodit vlastní potomstvo.

(MF DNES)