Květen 2004

Jaká je politická filozofie Václava Klause?

Jiří Pehe

Klausova politická filozofie je poměrně pestrobarevným kompilátem různých teorií a vlastních závěrů. V rovině čisté teorie se Klaus cítí být ekonomickým liberálem, jehož největší inspirací jsou myšlenky Miltona Friedmana. I v oblasti politické filozofie ovšem tíhne k ekonomizujícímu pojetí demokracie a v jeho názorech lze najít mnohem častěji stopy schumpeterovského demokratického revizionismu než hayekovského chápání liberalismu a demokracie.

V českém kontextu Klaus vychází z politických tradic českého národního populismu, který reprezentovali v první republice zejména Národní demokraté. Ačkoliv Klaus často kritizuje velký stát, ve shodě se zmíněnou politickou tradicí obhajuje zároveň silný národní stát. Ten definuje především jako ochránce českých národních zájmů. Jeho kritika Evropské unie vychází nejen z některých postulátů liberalismu, na který se často odvolává, když EU kritizuje za její údajný socialismus, ale také z jeho chápání role národa.

Klausův eklekticismus nelze, jak se zdá, plně oddělit od intelektuální atmosféry normalizační éry, v níž se jeho pohled na svět dotvářel. Mnohé jeho názory spadající do oblasti politické teorie jsou pohledy samouka ovlivněného tehdy dostupnou “samizdatovou” politickou ekonomií, zejména rakouskými a americkými národohospodářskými školami.

V poslední době bylo ovšem možné zaznamenat určité posuny v Klausově chápání demokracie a svobody. Nejenže v jednom ze svých projevů před zvolením do funkce prezidenta mluvil, vůbec poprvé, o občanské společnosti jako o existujícím organismu, ale nově také hovoří o potřebě hledání společenského konsensu prostřednictvím demokratické diskuse, nebo uznává jako jeden z platných přístupů k demokracii názor, že svoboda nemůže fungovat bez základní shody na tom, co je morální a dobré - jakkoliv on tento “komunitaristický” pohled nesdílí. V roli prezidenta Klaus také varoval před přílišnou mocí politiků. Jinými slovy, zdá se, že se možná posunuje ke komplexnějšímu chápání demokracie, které se oprošťuje od původně silného ekonomizujícího a ideologického přístupu.

(www.pehe.cz)