Květen 2004

Evropa: kupování času

Zdeněk Švácha

Analytik Jonathan Stevenson publikoval v časopise Foreign Affairs analýzu „Jak Evropa a Amerika brání sebe samé “. Jedná se o hodnocení uskutečněných bezpečnostních opatření v obou částech Západu po nájezdech muslimských teroristů. Dospěl v ní k některým nepříjemným závěrům.

Podle Stevensona je bezpečnost Západu ohrožena i z vnitřních příčin. Evropa vždy byla (a zřejmě zůstává) klíčovým místem pro nábor teroristů, jejich plánování a zásobování. Některé státy, kupříkladu Francie, tolerovaly teroristické organizace na svém území pod podmínkou, že nebudou vyvíjet činnost proti francouzským zájmům. To sice již neplatí, Starý svět však ještě nějakou dobu nebude pro teroristy hlavním cílem. Tím zůstanou USA. Evropský přístup k terorismu je navíc podstatně měkčí. Jak ukazují příklady IRA a ETA, pro politická křídla teroristických organizací se vždy najde místo u jednacího stolu.

Z toho plyne několik ponaučení. Pro teroristy by bylo nerozumné vraždit tolerantního hostitele dotud, dokud je užitečný. Islamisté mají v Evropě spolehlivou základnu a proto k ní budou relativně laskaví. Budou se soustřeďovat jen na vzpurné země, jako tomu bylo ve Španělsku. Zároveň Evropa plní potřebnou roli „užitečných idiotů“, jak říkal Lenin západním naivům horujícím pro bolševismus. Kontinentální socialistické elity, jevící srdečný zájem o pohodlí teroristů v guantanámském vězení, a slzící nad krutým osudem hlavy teroristické organizace Hamás šajcha Jasína, jsou pro fanatiky stejně důležité jako nákup uranu.

Evropa není morálně ani fakticky připravena na jakékoli důsledné zúčtování s obecným zlem terorismu. Není divu. Politický mozek EU, Francie, dnes udílí lekce politické morálky přes oceán. Přitom ještě nedávno teroristy pěstoval. Blízcí obětí madridského nájezdu se rozčilují především na expremiéra Aznara, lze-li tedy věřit levicovému mediálnímu establishmentu Evropy. Dojaté nekrology, doprovázející likvidaci arciteroristy Jasína, svědčí o pokročilé formě kolektivního pominutí smyslů. Evropa doufá, že lze před budoucností usnout. Doufá, že si bezpáteřností koupí čas. Možná ano. I Mnichov koupil mír s nacismem. Na dvanáct měsíců.

(www.bohumildolezal.cz)