Květen 2004

Očištěný táta se vrací.

Miroslav Korecký

Za všechno může Klaus, říká na cestě do Senátu Tomáš Ježek. Boj jednoho z otců české privatizace za očištění jména po pěti letech skončil. Vláda se minulý týden (v týdnu od 15. března 2004 - pozn. redakce CS-magazínu) prostřednictvím inzerátů omluvila Tomáši Ježkovi za letité nařčení exministrem Jaroslavem Baštou. Známý ekonom se chce vrátit do politiky.

Tři celostátní deníky otiskly v polovině minulého týdne inzerát zadaný netradičním klientem, úřadem české vlády. "Omlouváme se panu Tomáši Ježkovi za nepravdivé a ničím nepodložené výroky, které uvedl člen vlády ČR a ministr Jaroslav Bašta...," píše se v něm. Zemanův expert na akci čisté ruce v lednu 1999 veřejně prohlásil, že za nevydařenou privatizaci pražských Čokoládoven v roce 1991 je trestně odpovědný Ježek jakožto tehdejší ministr pro privatizaci. Několikaletá soudní pře nic z Baštových obvinění nepotvrdila. Soud naopak uložil vládě Vladimíra Špidly, aby se Ježkovi omluvila, jakkoli je Bašta už tři roky velvyslancem v Rusku. "Pro mne je omluva potvrzením toho, že šlo o čistě politickou a velmi nekalou akci vlády Miloše Zemana," uzavírá spor Ježek. S Baštou si prý už dávno vše vyříkal v hospodě, kde za něj dokonce zaplatil útratu. Mediálně viditelné očištění znamená pro Ježka vítaný start volební kampaně. Na podzim chce totiž v jednom z pražských obvodů kandidovat do Senátu.

Spoluzakladatel ODA a neúspěšný senátní kandidát ODS z roku 1996 bude usilovat o návrat do politiky jako nezávislý. Objeví se na společné kandidátce jedenácti malých pravicových stran vedle jmen jako Hana Marvanová, Jaroslava Moserová či Jiří Vlach. Coby člověk spojený s první etapou české privatizace a spoluautor myšlenky kupónové privatizace staví Ježek zamýšlený návrat na dvou hlavních myšlenkách: 1. česká privatizace byla velmi úspěšná, 2. za vše, co ji poškodilo, může Václav Klaus.

"Největší finanční skandály vznikly v prvních pěti letech existence kapitálového trhu, tedy 1993-1998, kdy nad ním neexistoval žádný dozor. Já jsem napsal zákon o komisi pro cenné papíry, ale Klaus o tom nechtěl ani slyšet," říká Ježek. Uznává sice, že základy problémů vznikly už v éře jeho ministrování chybným nastavením pravidel pro privatizační fondy, i tato odpovědnost prý ale padá na Klausovu hlavu: "Zákon mělo na krk u ministerstvo financí. Já Klausovi v únoru 1992 napsal dopis, že to celé dopadne blbě, ale on mi ani neodpověděl."

Kamarádi na smrt

Dnešnímu prezidentovi, s nímž chodil v dětství do školy, pracoval v Prognostickém ústavu a jehož byl krátce poradcem na ministerstvu financí, klade Ježek za vinu mnoho dalších věcí. Třeba že v roce 1992 vyhnal zahraniční poradce, zahájil českou cestu privatizace nebo že z ryze osobních důvodů zablokoval restituce emigrantům. Také největší polistopadový malér české ekonomiky, kauzu IPB, odstartoval podle Ježka svým rozhodnutím Klaus. Parlamentní vyšetřovací komise sice před třemi lety obvinila Ježka, že jako výkonný šéf FNM v roce 1993 připravil stát o vliv na jednu z největších bank, Ježek ale tvrdí, že je to velký omyl. "Komise byla sborem lajdáků. Vůbec si neověřila, že stát majoritu v IPB ztratil už v kupónové privatizaci. Klaus tehdy osobně rozhodl, že IPB jako jediná banka dá do kupónovky víc než padesát, konkrétně dvaapadesát procent."

S Klausem ani dalšími lidmi ze staré gardy se dnes Ježek vůbec nestýká. "Klaus pro mne znamená moje vůbec největší polistopadové zklamání. Všechny hlavní překážky, které jsem musel překonávat, vždy kladl on," říká. Bývalému příteli dokonce upírá právo označovat se za liberála, mluví o něm jako o pragmatikovi moci: "Liberál je ten, kdo jedná podle principů. Klaus se principů bojí jako čert kříže." Ježek se naopak nebojí, že mu voliči v kampani připomenou některé jeho slavné výroky. Třeba že Česko do pěti let čeká ekonomický zázrak, že se Češi nesmějí vzdát svého rodinného stříbra nebo že ekonomové musejí utéci před právníky. "Já měl dost důvodů se na právníky zlobit, hlavně na Pavla Rychetského a jeho tým kolem federální vlády. Bylo to vysloveně spiknutí vykutálených právníků, kovaných v socialistickém právu, kteří nerozuměli povaze privatizace, a proto vše bojkotovali," říká.

(Týden)