Červen 2004

Být v Německu křečkem

Bohumil Doležal

Ve vzrušené debatě o výhodách a nevýhodách Evropské unie se v podstatě stavím na stranu eurooptimistů. Věřím, že přednosti integrace výrazně převažují. Je tu snad jen jedna, zato ovšem obrovská nevýhoda, kterou bohužel výrazně pocítí právě zrádci národa, jako jsem já.

Kdysi, za Husákových a Jakešových dob, byla naše společná hranice důkladně opevněna a zdolat ji bylo téměř nemožné. Jakmile se to však vlastizrádci podařilo, měl v podstatě vyhráno. Dnes hranici překoná kdekdo, jenomže mu to nebude nic platné. Vlastizrádce nejen že nemůže počítat s azylem: má naopak jistotu, že na základě evropského zatykače bude neprodleně vydán zpět do země původu ke spravedlivému potrestání.

Na první pohled by se mohlo zdát, že hledat útočiště v cizině nebude v dohledné době aktuální. Neřekl bych. Jsem sice eurooptimista, ale tak říkajíc čechopesimista, a počítám tedy s tím, že nám záhy povládne koalice ODS-KSČM. Parlament bude mít na základě návrhů dr. Macka pět poslanců, opoziční strany bude povolovat (a hlavně zakazovat) ministr vnitra Grebeníček. Místo senátu zaujme rada starších, jmenovaná prezidentem Klausem, která zároveň nahradí i ústavní soud. Náboženství už nebude patřit pod ministra kultury Dostála (ministra Dostála se už žádná politická změna nedotkne, setrvá ve své funkci i po smrti, čímž se definitivně připodobní svému slavnému předchůdci Zdeňkovi Nejedlému), protože bude zrušeno a nahrazeno kultem Neviditelné ruky trhu. V EU to všechno sice vyvolá jisté znepokojení, němečtí revanšisté začnou zase remcat, ale přítel Verheugen to už nějak vysvětlí.

A v tu chvíli nastane čas poohlížet se, kde nechal tesař díru. Jenže to nepůjde. Pro zaskočené vlastizrádce se Evropská unie, na niž se tak nekriticky těšili, stane ďábelskou pastí.

Ale všechno ještě není ztraceno: podle posledních zpráv totiž svitla nám vlastizrádcům jakási naděje. Právní komise Evropské unie se totiž v těchto dnech energicky vzala za práva křečků polních. Usnesla se na jakémsi habeas corpus: žádný křeček nesmí být zabit a jeho nora nesmí být zatopena.

Díky tomuto rozhodnutí musí např. magistrát v Mohuči provést odsun křečků z rozsáhlého teritoria ne předměstí, kde vzniká průmyslová zóna. Odsun zjevně proběhne na základě dekretů právního komisaře EU, bude však proveden humánně, na nevelkou vzdálenost a ušetří či aspoň nahradí i majetek odsunovaných, což je, jak známo, u křečků citlivá záležitost. Celá akce si vyžádá nákladu několika milionů eur a potvrdí se jí známá česká teze, že to, co bylo před padesáti letech správné provádět na lidech, je dnes ne zcela správné i na zvířátkách.

A v tom je má velká šance: jakmile doba uzraje, překročím ilegálně u Aše hranice SRN a na nejbližší německé policejní stanici požádám o statut křečka polního. Věřím, že mi bude vyhověno.

(www.bohumildolezal.cz)