Červen 2004

Mlč, teď jedná sněm

Adam Drda

Komunisté musí jásat, pro nás ostatní je to velmi nepříjemná zpráva. Minulé úterý sněmovna přebila 129 hlasy odpor Senátu a prosadila zákon, podle nějž se někdejší prezident Edvard Beneš „zasloužil o stát“. Poslanci zároveň zakázali senátorovi Martinu Mejstříkovi, aby vystoupil s krátkou řečí, v níž měl postoj horní komory odůvodnit.

Jak známo, celý „Lex Beneš“ vznikl mj. na popud komunistů a měl sloužit jako poselství do ciziny, hlavně do Rakouska a do Německa: Dejte si pozor, my si tady za naší národní věcí, za našimi Benešovými dekrety atd., svorně stojíme. Senát jako obvykle projevil větší prozíravost a inteligenci a zákon zamítl. Tím pádem se demonstrace národní jednoty nepovedla – zákon o Benešovi prosadila ani ne polovina z 281 členů parlamentu. Nejhorší na celé věci je fakt, že kvůli tomu porušili základní pravidla demokratické diskuse. Mejstřík byl de facto „vyslancem“ své komory a ještě nikdy se nestalo, aby jedna půlka parlamentu takto zametla s tou druhou, v mnoha ohledech nepohodlnou. Ve sněmovně měli vystoupit ještě další dva senátoři-zpravodajové jiných zákonů, kteří ze solidarity s kolegou opustili budovu.

V takovou chvíli však měl přijít nesrovnatelně silnější protest vedení Senátu. Že by se s ním čekalo, až se Petr Pithart vrátí ze zahraniční cesty? Nepochopitelné rovněž je, že jen několika politikům ze sněmovny (například Karlu Kühnlovi a Petře Buzkové) došlo, co se děje, a Mejstříka se veřejně zastali. Poslanci tak nepřímo dali najevo, že jsou kdykoli ochotni v mezích svých momentálních možností omezit svobodu projevu – pokud jim její projev nebude konvenovat.

(Respekt)