Červen 2004

Alice Masaryková – čistota všude a ve všem

Eva Hejzlarová

„Není pochyby: je-li na světě nějaká ponenáhlá změna k lepšímu, je to po stránce hygieny. Nemusíš být stár, abys pamatoval, že dříve nebylo té zdravé potřeby vzduchu, slunce a vody, prostoru a čistoty, pohybu a tělesné kázně,“ píše v roce 1926 Karel Čapek. Velkou zásluhu na této změně měla jedna z předních žen první republiky – energická organizátorka Alice Masaryková. Nejstarší dcera TGM se narodila právě před 125 lety, dne 3. května 1879 ve Vídni.

Jako vůbec první žena získala Alice Masaryková na pražské filozofické fakultě doktorát z historie. Jelikož si podle svých slov odmala přála pomáhat lidem, odjela na stáž do Chicaga, aby se seznámila s metodami sociální práce. Během první světové války, kdy už byl její otec vůdcem exilového odboje, nad ní rakouský soud vynesl trest smrti za velezradu. Po protestech ženských spolků v Americe byl verdikt zmírněn na 12 let vězení (po roce byla propuštěna).

Své vzdělání a schopnosti Alice Masaryková naplno rozvinula v novém státě, kde se stala předsedkyní Československého Červeného kříže. Díky tomu, že v chudších částech republiky zřizovala školní kuchyně, výrazně zvýšila docházku tamních dětí. Červený kříž učil národ poskytovat první pomoc a spát při otevřeném okně, jeho mládežnická organizace vedla děti k čištění zubů, přezouvání ve třídách a mytí rukou. Alice Masaryková získala pro myšlenku dobrovolné práce milion Čechoslováků.

Mezinárodní věhlas získala Masaryková v roce 1921, kdy přišla s myšlenkou Míru Červeného kříže, která se záhy rozšířila po celém světě. Inspiruje se v ní středověkou tradicí dnů božího míru, kdy vždy o Velikonocích ustával na několik dní boj. Smyslem novodobé slavnosti byl návrh, aby alespoň na tři dny v roce, opět o Velikonocích, ustaly ve veřejném životě stranické spory. Toho Masaryková díky své autoritě skutečně dosáhla, a tak se na stránkách novin objevovaly na jaře 1921–1938 sváteční úvahy politiků, spisovatelů i podnikatelů na téma vyhlášené Červeným křížem (například „Čistota všude a ve všem“, „Úcta k stáří“ apod.).

Skvělou organizaci rozdrtila okupace. Alice Masaryková po roce 1948 odešla do amerického exilu a zde na sklonku roku 1966 zemřela. Jedna z připomínek jejích zásluh je v Praze k vidění dodnes: to ona přesvědčila slovinského architekta Josipa Plečnika, že navzdory útokům české veřejnosti má vést přestavbu Hradu do nynější podoby.

(Respekt)