Červen 2004

Vyhnanci z Podkarpatska chtějí odškodnění

Luděk Navara

Ombudsman zvažuje, že na nároky upozorní vládu. Majetek v Podkarpatské Rusi ztratily tisíce Čechů.

Rodiče Rudolfa Štursy vlastnili na Podkarpatské Rusi v době společného státu malou turistickou ubytovnu. Před druhou světovou válkou ji zabrali Maďaři, po válce zase Sověti. Dodnes za ztracený majetek nedostali Štursovi náhradu, přestože s odškodněním počítala československo-sovětská smlouva podepsaná poté, co Podkarpatsko získal Stalinův Sovětský svaz.

"Právě jsme zmapovali situaci a mohu tvrdit, že tyto nároky vypořádány nebyly," říká ombudsman Otakar Motejl, který si nechal udělat dvě právní expertizy. "Zkoumali jsme, zda nedáme podnět k Ústavnímu soudu. Zatím ale nevím, jak postupovat. Je to velmi komplikovaná věc," říká Motejl, který také zvažuje, zda neupozorní vládu.

Pro Štursu, který se sám na Podkarpatsku narodil, je to konečně lepší zpráva. "Jde nám o náhradu za majetkovou újmu. A také o to, že Československo dostalo od Sovětského svazu nějaké peníze, ale nevyplatilo je všem," říká Štursa. Vtip je totiž v tom, že odškodnění dostali podle komunistické filozofie jen někteří. Neuspěli ti, kteří přišli o majetek určený ke "kapitalistickému" podnikání, jako byla například turistická ubytovna Štursových. A ti, kteří vyplaceni byli, dostali spíše symbolickou částku - jako například Josef Havel 11 tisíc korun za zabavený rodinný dům.

"Náhrady za nemovitý majetek, zanechaný na Zakarpatské Ukrajině (dnešní název) byly poskytnuty podle platných právních předpisů. O poskytnutí dalšího odškodnění by musel rozhodnout parlament," říká Radek Němeček z tiskového oddělení ministerstva financí.

Josef Havel shromáždil všechny vyhnance, asi 180 lidí, kteří přišli o 134 rodinných domů, 30 zemědělských usedlostí a 20 živností. Jenže problém je v tom, že vyhnanců jsou ve skutečnosti tisíce: na ministerstvo financí se v roce 1946, po odstoupení Podkarpatska, přihlásilo s nároky přes šest tisíc lidí. "Těch šest tisíc, to je časovaná bomba," říká Motejl. Nároky by se totiž mohly počítat v řádu miliard. "Můj otec dával požadavek na náhradu za ubytovnu ve výši 370 tisíc předválečných korun," říká například Štursa. Havel spočítal, že 180 žadatelů by mělo dostat asi 370 milionů korun.

Odborníci však upozorňují na další a závažný problém. Případné odškodnění by se týkalo období před rokem 1948, což by mohlo vyvolat další vlnu požadavků například od sudetských Němců.

"Jsme připraveni se obrátit na Ústavní či mezinárodní soud," říká Štursa.

(MF DNES)