Červen 2004

Tanec kostlivců v Brně.

Jaroslav Pašmik

Největší kontrola v dějinách ČT skončila

Jaroslav Pašmik

Takový tanec kostlivců Česká televize ještě nezažila. Nenatáčel se přitom žádný horor, hrůza přišla odjinud. Skončila totiž největší a nejdetailnější kontrolní akce v dějinách tohoto média. Trvala více než rok a týkala se hospodaření brněnské stanice. Na jejím konci stojí čtyři čerstvá trestní oznámení, desítky potrestaných pracovníků, milionové škody a zničená pověst. „Touto zprávou uděláme tlustou čáru za podezřením z nekalé činnosti v Brně. Už se to může opakovat jen velmi těžko,“ prohlásil po zveřejnění výsledků kontroly nově jmenovaný ředitel ČT Brno Marián Kleis. Zdá se ale, že před „tlustou čarou“ bude nutné ještě zodpovědět pár nejasností. Jak mohlo brněnské studio padnout tak hluboko. Jak je možné, že od prvních konkrétních podezření uběhly neuvěřitelné čtyři roky, než kontrola dokázala situaci důkladně vyhodnotit. A jak to, že se trestní odpovědnosti vyhnul bývalý dlouholetý šéf brněnského studia Zdeněk Drahoš.

Spánembohem

Pouze jedno trestní oznámení ze čtyř, která ČT podala, směruje na konkrétní osobu, a to na rekvizitáře brněnského studia Romana Židlu, v jehož skladě chybí rekvizity a nábytek za téměř jeden a půl milionu korun. Ostatní tři trestní oznámení, která se týkají dalšího manka ve skladech, neprůhledného prodeje vstupenek na televizní akce a nepořádného nakládání s majetkem ČT, jsou podána na neznámého pachatele. Od začátku se čekalo, jak zpráva pojedná odpovědnost bývalého šéfa Zdeňka Drahoše, který brněnskou televizi ovládal deset let a do jehož éry podezřelé nekalosti spadají (viz rámeček). Překvapivě se v ní však Drahošovo jméno objevuje pouze jednou až v samém závěru, když se konstatuje, že byl odvolán z funkce – čtenář ale nepozná proč.

„V závěrech kontroly není například vůbec řečeno, že Drahoš podepsal nevýhodné smlouvy – a které,“ říká člen Rady ČT Jiří Voráč. „Ano, byly to možná nestandardní smlouvy – ale eticky, nikoli trestněprávně,“ bagatelizuje naopak Drahošovu roli nynější šéf studia Marián Kleis. Ten má ovšem na zlehčování odpovědnosti svého předchůdce velký zájem. Sám jej totiž jako člen výběrové komise zvolil na post brněnského ředitele ještě před dvěma lety – kdy už velká většina současných potíží byla dobře známa. Proč mu Kleis hodil hlas? „Protože nevěřím novinářům,“ říká do telefonu. Generální ředitel ČT Jiří Janeček odpovídá na otázku po míře Drahošovy odpovědnosti lakonickým „Nevím“. A samotný Drahoš, dnes starosta za nezávislé na radnici brněnského Útěchova? „Kontrolní materiál jsem neviděl,“ říká. „Ale napište tam, že je to pro mě směšná mediální kampaň, nic víc. Spánembohem.“

Logiku stranou

Na celé kauze je zarážející nejen nechuť nejvyššího vedení stíhat jmenovitě bývalého brněnského šéfa a reflektovat jeho totální manažerské selhání, ale také situace plná úzkosti a strachu, která stále panuje v brněnském televizním studiu. „K případům vám nemohu dát žádné informace, protože je vyšetřuje policie a je na ně uvaleno informační embargo,“ říká současný šéf techniky Radomír Kos. Do diktafonu nechce mluvit ani mladý šéfredaktor zpravodajství Roman Ondrůj, který se bojí o své místo. „Obraťte se na tiskového mluvčího,“ říká vedoucí programu studia Jiří Florian, jenž jako jediný přešel do nového vedení z Drahošova vrcholného managementu. Necítí Florian náhodou jistou odpovědnost za minulou situaci? A není tudíž logičtější, aby na otázky odpověděl sám? „Jste gramotný? Obraťte se na tiskového mluvčího a logiku nechte stranou,“ křičí do telefonu Florian. „Jestli napíšete něco jiného, tak vás zažaluji.“

Rámeček

Sága Zdeňka Drahoše

Signály brněnského průšvihu se začaly rýsovat již v říjnu roku 2000. Někteří pracovníci studia sdružení kolem režiséra Břetislava Rychlíka otevřeně kritizovali vedení a poukazovali na jeho špatné hospodaření, neobjektivní zpravodajství a atmosféru uzavřenosti a strachu. Generální ředitel Dušan Chmelíček se rozhodl jejich stížnosti prošetřit. Za Drahoše se ovšem postavili politici ODS a opoziční smlouvou ovládaná Rada ČT smetla pražského ředitele z funkce. Tyto události v podstatě odstartovaly televizní krizi, která pak na nějaký čas naprosto přehlušila kontrolu v Brně. V přítmí této krize Drahoš zúčtoval se svými kritiky a dal jim vyhazov. Nově jmenovaný generální ředitel Jiří Balvín se pak snažil zahrát celou brněnskou stížnost do ztracena – podle později vydaných Balvínových pamětí je totiž spojuje silné přátelství.

Drahošovi odpůrci ovšem podali na brněnského šéfa trestní oznámení (mimo jiné pro podvod, zneužívání informací v obchodním styku a porušování povinností při správě cizího majetku). „Řešil to tehdy Městský úřad vyšetřování v Brně,“ říká právní zástupkyně kritiků Milada Zikmundová. „Vyšetřovatel Jiří Neveselý ale nakonec případ odložil – prý nešlo o trestný čin.“ I když Zikmundová podala nové trestní oznámení (samotná ČT, která byla hlavním poškozeným, se k němu odmítla připojit), nic nezmohla: městský úřad vyšetřování věc opět odložil. Nesrovnalosti byly ovšem natolik do očí bijící a hovořilo se o nich natolik otevřeně, že televize nakonec přece jen vypsala na post brněnského šéfa konkurz. Komise, ve které seděl i nynější šéf brněnského studia Marián Kleis, ovšem na začátku roku 2002 překvapivě vybrala z deseti uchazečů opět Zdeňka Drahoše. Obrněného ředitele nakonec odvolal až začátkem minulého roku prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš, musel mu ovšem podle manažerské smlouvy vyplatit téměř tři čtvrtě milionu korun jako zlatý padák. Poté Klimeš inicioval rozsáhlou kontrolu v Brně.

(Respekt)