Červen 2004

Rusko a USA soupeří o most mezi Asií a Evropou

Petra Procházková

Strategický význam má pro Rusko i Ameriku gruzínská Adžárie. Přes ni totiž putuje středoasijská ropa do Evropy. Adžárie se stala v pořadí třetí výbušnou oblastí na území Gruzie. "Další občanskou válku už nepřežijeme," upozorňují gruzínští politici.

Separatistické války, které vypukly v 90. letech v gruzínských autonomních republikách Abcházii a Jižní Osetii, přinesly řadu obětí, uprchlíků a obrovské materiální ztráty. Adžársko-gruzínský konflikt by se však mohl odehrávat v době, kdy v Gruzii setrvávají ruští vojáci a do země již přicházejí američtí vojenští poradci.

V roce 1992 se tehdy nově jmenovanému gruzínskému vůdci Eduardu Ševardnadzemu podařilo pouze zakonzervovat vojenský konflikt se separatistickou Jižní Osetií. Na území povstalecké oblasti přišly ruské "mírové" sbory, které podporovaly osetinské vzbouřence. Podivné postavení Osetie střeží dodnes.

Ve stejném roce se Ševardnadzemu vymkla situace z rukou v Abcházii. I zde navenek neutrální ruské jednotky dodaly vojenské poradce abcházským partyzánům. Jen proto dobyli špatně vyzbrojení Abcházci metropoli Suchumi. Do země pak opět vstoupily ruské mírové jednotky. Dnes je Abcházie fakticky mnohem víc součástí Ruska než Gruzie.

Třistatisícovou Adžárii se dařilo Ševardnadzemu udržet v relativním klidu. Cena za "neútočení" však byla vysoká. Adžárie se díky ambicím svého vůdce Aslana Abašidzeho těšila od začátku 90. let zvláštnímu statutu. Ve svém "království" si bývalý komunistický předák rozháněl parlamenty a jmenoval nové, svého 20letého syna udělal starostou Batumi a příbuzným daroval výnosné funkce. Podřídil si brigádu vnitřních vojsk a vycvičil 1500 členů speciálních jednotek, kterým přidělil i tanky.

V roce 1999 však Abašidze přestal platit daně do státního rozpočtu. Obrovské příjmy plynoucí z celnice na hranici s Tureckem a přístavu Batumi investoval do upevňování vlastní pozice a armády. Adžárie vzkvétala. Udržoval přátelské styky s velením ruské vojenské základny nedaleko Batumi - jedné ze čtyř na území Gruzie. Vytvořil si vlastní pohraniční oddíly na ostrahu hranice s Gruzií. Za tato privilegia udržoval Abašidze v Adžárii klid.

Vloni na podzim byl ale stárnoucí a vyčerpaný Ševardnadze svržen a do prezidentského křesla usedl 36letý, v Americe vystudovaný Michail Saakašvili. Abašidze novou vládu neuznal. Pochopil, že to, co mu trpěl Ševardnadze, mladý prezident nedovolí.

Ruské a americké zájmy v Zakavkazsku jsou pochopitelné. Jako energetický koridor mezi Asií a Evropou je Gruzie nepostradatelná. Prochází jí ázerbájdžánská, turkmenská i kazašská ropa. Právě přístav Batumi je klíčovým pro transport černého zlata do Turecka, Ruska, Moldávie, Bulharska i Ukrajiny. Do poslední blokády jím procházelo denně 200 tisíc barelů. Gruzie by navíc bez Adžárie a Abcházie ztratila hlavní přístupy k Černému moři a její energetická závislost na Rusku by se ještě zvýšila. Od ekonomického područí k politickému je jen nepatrný krůček.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)