Červen 2004

Domluví se naši politici ve světě?

Dinah Spritzer

Vysoký státní úředník, který se do příštího roku nenaučí světový jazyk tak, aby v něm mohl vést jednání, přijde o práci.Takové usnesení vydala vláda už v roce 1999. Přestože ministři a další politici mají na starosti důležitější jednání než úředníci, nic podobného si neuložili. Jejich znalosti angličtiny, kterou většina z nich uvádí jako svůj první (a často i jediný) cizí jazyk, jsme se tedy rozhodli za pomoci kolegyně z týdeníku The Prague Post otestovat.

Když jsem před třemi lety připravovala svůj první článek pro The Prague Post, e-mailovala jsem si v angličtině tři dny s nově jmenovaným náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Jeho odpovědi na mé otázky týkající se korupce byly gramaticky vybroušené, i když poněkud vágní - což je ale komunikační problém, který podle mě souží celý bývalý východní blok. Ty e-mailové dopisy byly nejméně dvoustránkové a nakonec i docela užitečné. Takže když jsem o několik týdnů později zmíněného pána zahlédla během jedné mezinárodní akce v Senátu, velmi jsem se těšila na to, že si s ním budu moct vyměnit názory osobně. Usmála jsem se a vrhla se k němu jako pravá Američanka, nedočkavá, až si vyměníme vizitky a potřeseme rukama. "Dobrý den, já jsem Dinah, co si s vámi dopisovala o korupci a chtěla jsem..." Chladně se na mne podíval a prohlásil: "Sorry, I don't speak English." A pak prchl jako myš před rozlíceným lvem.

Škromach se jen směje

To bylo moje seznámení s českým světem oficiálních míst, v němž panuje jistý rozpor mezi ústním a psaným projevem. Dodnes nevím, jestli ten státní zástupce byl nesmělý, arogantní, nebo postižený. Ale od té doby si všímám, že to, co někdo o svých jazykových schopnostech říká, nemusí vždy odpovídat realitě. Mezi českými poslanci a senátory je nicméně několik jedinců, kteří angličtinu zbožňují a tlumočníka nikdy nepotřebují. Mezi ně patří především Petr Mareš, Táňa Fischerová, Karel Kühnl, Jan Kavan, Miloslav Ransdorf a Jan Zahradil, o němž jsem přesvědčena, že má větší slovní zásobu než já sama.

Vůbec nejlepší angličtinu ze všech politiků v zemi má poslanec Libor Rouček, protože žil dlouho v Austrálii a Spojených státech a má také americkou manželku.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek je zázračně kreativní, neboť trousí do svých anglických promluv česká slova (například "jako"), i když posluchač nemůže mít potuchy, co to znamená. Ze znalosti angličtiny podezírám i Bohuslava Sobotku, ale protože se mnou odmítá mluvit, dá se to těžko ověřit. Zdeněk Škromach anglicky nehovoří, ale usmívá se vždy, když mu kladu otázku. I když si nejsem jistá, jestli je to úsměv chápající.

Předseda zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka dokáže v angličtině použít základní fráze a dokonce podstoupit rozhovor, ačkoli je to pro něj těžké. Je obdivuhodné, že mě jednou zval na oběd s tím, že si chce procvičit angličtinu.

Mnozí politici, pro něž angličtina není rodným jazykem, si neuvědomují, že nadšení pro jazyk je pro posluchače mnohem důležitější než gramatická správnost.

Je mi smutno, když slyším Čechy ponižovat své spoluobčany za to, že jejich angličtina je slabá. To není úplně fér. Ti, kdo se v této zemi měli příležitost učit anglicky, se většinou učili od jiných Čechů. Nejsou proto často schopni rozumět slangu, ale ani mluvené angličtině, která se velmi liší od angličtiny psané. Znám několik českých učitelů angličtiny, kteří v tomto jazyce dají dohromady sotva větu.

Nice to see you

Mnoho českých reportérů se mě ptalo na angličtinu premiéra Vladimíra Špidly. Jediná fráze, kterou na mne zkusil, byla "nice to see you". Používá ji, kdykoliv mě vidí ve sněmovně, a vysílá ke mně svůj značkový "Špidlův úsměv". V několika konverzacích a jednom obsáhlém interview se ukázalo, že rozumí téměř všemu, na co jsem se anglicky ptala. Často začal odpovídat dřív, než můj tlumočník dokončil překlad otázky do češtiny.

Když poukazuji na to, že mnozí politici nemluvící anglicky se dorozumí německy nebo francouzsky, namítají mladí vzdělaní Češi, že to nestačí, protože angličtina je přece hlavní světový jazyk.

Myslím, že nejvýstižněji se k tomu vyjádřil loňský prezidentský kandidát a děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Jan Sokol. "Můžete mluvit mnoha jazyky a přesto ve všech říkat hlouposti. Pokud někdo ovládá cizí jazyk, není to nutně známka inteligence," řekl vždy skromný Sokol, který hovoří nejméně osmi jazyky.

Výroky politiků na téma EU, které si můžete přečíst na dalších řádcích, podle mě ilustrují Sokolův názor. Mnohé z těchto odpovědí se vyznačují prázdnotou, přestože jejich anglická gramatika je přijatelná.

Nechť obsah ale posoudí sám čtenář - já komentuji jen jazykové schopnosti jednotlivých mluvčích. Jsem ovšem ráda, že nikdo nekomentuje mé znalosti češtiny - ty jsou odstrašující.

POLITICI PŘED TABULÍ

Následující otázka byla položena v angličtině několika českým politikům v Poslanecké sněmovně: "Všichni mluví o tom, co členství v EU přinese České republice.Ale co podle vás Česká republika může nabídnout EU?"

(Uvádíme začátek odpovědí v angličtině, z nichž některé jsou zkrácené. Poté pokračuje český překlad a hodnocení americké novinářky.)

Mirek Topolánek, předseda ODS: "I think our experience with totalitarian regime..." (Myslím, že naše zkušenost s totalitním režimem je velmi užitečná pro EU. To za prvé. Za druhé: Jsme velice šikovní a flexibilní. Jsme schopni v EU vytvořit nový pohled... EU musí snížit daně, udělat pružnější pracovní trh...) Topolánek byl schopen se jasně vyjádřit, dopustil se jen drobných gramatických chyb. Dělala jsem s ním rozhovor asi před rokem a od té doby se jeho angličtina výrazně zlepšila více než kteréhokoliv jiného politika.

Stanislav Gross, ministr vnitra: "Yes, but only in Czech, my English is not perfect." (Ano, ale jenom v češtině. Moje angličtina není perfektní...) A pokračuje česky: "EU je pro nás velkou příležitostí a určitě se Češi neztratí. Jsme zvyklí se prosadit, i když někdy máme trochu málo sebejistoty..." Po předchozích pokusech jsem tušila, že s jeho angličtinou bude problém.

Miroslav Kalousek, předseda KDU-ČSL: "Like Mr. Kužvart I am very optimistic. Hu hu." (Jsem velkým optimistou. Jako pan Kužvart. Chacha.) S tvrzením, že za půl hodiny řekne víc, proklouzl do sněmovny. Podle dřívější zkušenosti mohu říci, že jeho znalost angličtiny je omezená, i když něco rozumí.

Pavel Dostál, ministr kultury: "I don't speak English." (Nemluvím anglicky.) Pokaždé, když jsem ve sněmovně, považuje za nutné přijít ke mně, i když dělám rozhovor s někým jiným, a oznámit: "I don't speak English." Je to taková jeho mantra. Dostál však přesto má jisté mezinárodní komunikační schopnosti. Jednou před televizními kamerami ukázal na mne a rukama naznačil siluetu ženské postavy - se zřetelnou narážkou na mé zhubnutí z poslední doby. Přihlížející to bezpochyby považovali za dosti urážlivé.

Miloslav Ransdorf, místopředseda KSČM: "We will in the course of some four, three years very dynamic partner for European Union." (V průběhu čtyř tří let budeme velmi dynamickým partnerem pro EU ... Jsme západní národ, ale máme také porozumění pro mentalitu východu Evropy.) Dělala jsem s Ransdorfem už několik rozhovorů v angličtině. Nikdy neodpověděl na otázku přímo. Někdy mám pocit, že žije v jiné galaxii. Přesto je jeho angličtina vždy dobrá (i když teď v první větě vynechal sloveso be). Často používá "velká" slova, aby udělal dojem.

Vlastimil Tlustý, poslanec za ODS: "Be the clever member." (Být chytrý člen. ) Když jsem se zeptala, jestli je to vše, prohlásil, že ano, a zmizel. Tlustý asi neměl náladu na rozhovor. Obvykle je přístupnější - pokud se mu zamlouvá téma. V angličtině komunikuje přiměřeně, ale ne plynně. Umí dělat i vtipy - zvláště o ženách.

Miroslav Kostelka, ministr obrany: "It is a difficult question..." (To je těžká otázka, ale já věřím, že budeme spolehliví, a víte že naší ekonomice se daří dobře, takže můžeme být velmi, velmi, velmi dobrý partner pro Evropskou unii.) To, že musí odpovídat anglicky, ho nerozhodilo. Jako dobrý voják se k tomu postavil čelem. Pokud by na své angličtině chtěl zapracovat, měl by se zaměřit na výslovnost.

Petra Buzková, ministryně školství: "I think everything ... more countries, more people, more experience." (Myslím, že vším. Česká republika může pro EU udělat to, že se EU zvětší - víc zemí, víc lidí, víc zkušeností.) Buzková dostává cenu pro nejodvážnějšího poslance. Mohla odejít nebo žádat překlad, ale zkusila to. Anglicky rozumí hodně a potřebuje jen trochu víc praxe.

Milan Urban, ministr průmyslu: "Já rozumím otázce, ale budu mluvit česky, jo? Česká republika je...." Myslela jsem, že jsem s Urbanem konverzovala anglicky během loňských prezidentských voleb, ale asi to byla halucinace.

Jiří Karas, člen zahraničního výboru sněmovny: "We need democracy more than the other countries in the EU... I think we can be the bridge between West and West." (Potřebujeme demokracii víc než ostatní země v EU. Myslím, že můžeme být mostem mezi Západem a Západem.)

Spritzer: West and West? (Západem a Západem?)

Karas:Yes.

Během pokračování rozhovoru lidovecký veterán nakonec odvedl slušnou práci. Vysvětlil, že dosavadní členové EU se mohou od ČR poučit díky tomu, že budovala demokratické instituce od píky. "West and West" mohlo být pouhé přeřeknutí.

HŘÍŠNÍCI SE HÁJÍ

Jak reagovali politici, kteří test příliš nezvládli

Gross: Není pravdivé, že se vůbec nedomluvím. Pravda je, že si příliš jistý nejsem a troufnu si pouze na základní společenskou konverzaci. Ze zasedání rady ministrů vím, že řada ministrů vnitra je na tom stejně jako já. (Anglicky se učí dvě hodiny týdně.)

Urban: Anglicky se učím (dvě lekce týdně), slušně se domluvím francouzsky (oslovili jsme celkem čtyři novináře z francouzské redakce Radia Praha, agentury AFP, ale nikdo Urbana francouzsky mluvit neslyšel). "Mimochodem," tvrdí Urban, "Helmut Kohl anglicky neznal a sjednotil Německo."

Kalousek: Své znalosti anglického jazyka hodnotím jako nevalné a spíše pasivní. Nebyl jsem ale upozorněn, že budu zkoušen a klasifikován, považuji celou akci za nekorektní "podpásovku". Aby politik uměl anglicky, považuji za důležité pouze za předpokladu, že má co říci. Nemá-li co říci, je lhostejné v kolika jazycích je tuto impotenci schopen osvědčit. (Snaží se učit půl hodiny denně, navíc má týdně hodinu a půl s lektorem.)

Buzková: Učila jsem se angličtinu na vysoké škole. Nejsem si úplně jistá, ale domluvím se.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)