Červen 2004

Pochyby o mučednictví

Ota Ulč

Po několika týdnech relativního klidu a necelých pět hodin po sebevražedném útoku, při němž byl zabit jeden Izraelece a zraněni tři dalšíc, došlo k odvetě, při níž přišel o život Dr.Abdel Aziz Rantisi, pediatr a rovněž šéf organizace Hamas. V televizním interview Meet the Press (17. 4. 2004), Američany velmi sledovaném a vlivném, hostitel se Tim Russert zeptal hosta Johna Kerryho, nastávajícího prezidentského kandidáta Demokratické strany, co že si myslí o tomto zániku krvelačného lékaře - a ať, prosím, odpoví jednoduše ANO - NE, bez vytáček, odboček, kondicionálů, sáhodlouhých vysvětlování, jak je jeho proslulým zvykem. A Kerry k mému úžasu vyhověl. Řekl své ANO, že souhlasí s likvidací reprezentanta teroristické organizace, která odmítá uznat existenci Izraele a domáhá se zničení židovského státu všemi prostředky, které si prozatím dovedla vymyslet a uskutečňovat.

Já bych dodal ještě dvě poněkud poťouchlá zdůvodnění. Dotyčný pediatr v nejednom interview zdůrazňoval, že izraelský útok předpokládá, očekává, že se ho nebojí, smrti se nebojí, naopak ji přivítá. Takže Izraelci jeho přání vyhověli, měl by jim být vděčný, co už se ale nedozvíme. Rovněž se nedozvíme, jak si to v ráji vyříkal s Alláhem. Jak jsem dobře viděl a slyšel, však on (pediatr) v televizních interview opakovaně zdůrazňoval, že jeho smrt nastane až v okamžiku, kdy Alláh rozhodne, aby nastala. Což mě pak mate a přivádí k dotazu, proč jsou palestinské masy tolik rozhořčené na sionisty, kteří svým činem pouze naplnili vůli Alláha.

Neměl bych se ale příliš zpupně ušklíbat. Právě v den zmíněné události, můj synátor v New York City se vezl v taxi, za jehož volantem, jak se zpožděním zjistil, seděl Arab a vozidlo měl polepené tvrzením, že Alláh je ten jediný skutečný, legitimní bůh.

Již neexistující vůdce Hamasu byl automaticky prohlášen za mučedníka. Pozastavme se u takové charakterizace, v těchto dnech rozmělňované k nepoznání: tak je teď přece krášlen každý fanatik, jemuž se podaří vyhodit do povětří mateřskou školku. Tato gloriola však bylo odepřena palestinskému mládenci, lapenému těsně před explozí. Při demontáži třaskavin , Izraelce podivilo množství bandáží v jeho rozkroku. Neuskutečněný hrdina vysvětlil, že mínil s nepoškozenými genitáliemi dorazit do ráje k jemu přiděleným sedmdesáti a dvěma pannám.

Mučedník = osoba, podstoupivší muka. Nedobrovolně tak činí zajatci, rukojmí, oběti zločinců, třeba i lidožroutských primitivů, neovlivnitelných třpytivými cetkami. Historie zná i ty, kteří dobrovolně volili smrt kvůli pravdě, ač měli možnost hrůzný ortel odvrátit svým odvoláním. Jan Hus neodvolal, Galileo odvolal, já bych všechno tuze spěšně odvolal.

Jak posuzovat japonské kamikaze, kteří ve službě císaři se dobrovolně řítili na nepřátelské loďstvo? Přece daleko sympatičtější, obdivuhodní byli dobrovolníci, kteří zabili Heydricha a vlastně i hrabě Stauffenberg, který se , byť neúspěsně, pokusil sprovodit Hitlera.

Buddhistiští mniši se upálili ve Vietnamu, Jan Palach tak učinil v Praze. Skláním se před jeho památkou. Je smyslem sebedestruktivního aktu pouhá symbolika, výraz zoufalství, nebo něco víc než snaha probudit či aspoň povzbudit letargickou pasivní většinu? Lze snad účinně protestovat proti ozónové díře, ale nikoliv proti zákonu o gravitaci. Rovněž málo racionální se jeví snaha zničit stát Izrael, jakkoliv by to přivítal nejeden z evropských předáků. Jenže, slovy legendární Goldy Meyerové, není mezinárodní povinností Izraele spáchat národní sebevraždu.

Důležitým kritériem je zjištění, zda kýžený výsledek je dosažitelný méně drastickými prostředky, aniž dojde ke ztrátám na životě či majetku. Jestliže mi dal učitel pětku z matematiky, nevyhodím ho do povětří a raději si budu namáhat mozkovici, abych se příště do školy dostavil s potřebnými znalostmi.

Účinnost protestní akce ovšem záleží na kvalitě politického klimatu, v podmínkách tyranie se s pasivní rezistenci daleko nedojde. Do prostěradla zabalený Mahátma Ghándí by nebyl dlouho pochodoval proti Hitlerovi či Stalinovi, ale mohl uspět proti britskému impériu. Třaskavinami se rovněž neopásal a násilí neprovozoval Martin Luther King, na rozdíl od vraždících Černých pardálů. Když pak některý z nich při přestřelkách rovněž ukončil svou pozemskou dráhu, přeživší soudruzi aspoň nekrášlili jeho mrtvolu a čin pokryteckou, svatouškovskou aureolou mučednictví.