Červen 2004

Čekání na výrok ombudsmana je jako čekání na Godota.

Jiřina Urbanová

Pomalu je tomu rok,co pan ombudsman měl rozhodnout o tom, zda mi má být vyplacena sociální výpomoc podle zákona č. 261/2001 Sb. Když jsem v roce 2001 tuto žádost v sociálním oddělení v Chomutově podávala, nebyly ještě pracovnice řádně informovány o významu a přesném znění zákona. A tak mi v sociálním oddělení v Chomutově bylo řečeno, že mi byly 4 roky a tudíž že jsem byla příliš malá, než abych měla na tuto výpomoc nárok a mí rodiče by museli pracovat v odboji, nebo zahynout v koncentračním táboře. Obě tyto podmínky jsem splňovala.

Předložila jsem úmrtní list otce z koncentračního tábora Flossenburg, potvrzení z téhož koncentračního tábora, že byl veden jako politický vězeň a doklady o maminčině odboji. Moje osvědčení podle zákona číslo 255/1946 Sb., které jsem dostala za své ukrývání se, nebylo pro můj věk přijato. Poslala jsem ho tedy jako dodatek ČSSZ (České správě sociálního zabezpečení, pozn. red. Cs-magazínu).

Od té doby uběhly 4 roky a já stále čekám. Asi opravdu čekám na Golgota. Mám ještě bratra Alexandra Koláře. Ten je na invalidním vozíku a potřebuje asistenta. Je úplně ochrnutý a potřebuje asistenční pomoc při denní hygieně a jídle. Podávala jsem žádost za oba dva. A tak dnes společně čekáme na výrok pana ombudsmana. I on předložil osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. ČSSZ asi čeká na naši smrt, aby ušetřila.

Tahali nás po soudech a vůbec zákonné osvědčení nebrali v úvahu. Jsme s bratrem mezi posledními a snad poslední, kteří tuto výpomoc neobdrželi. Ovšem kromě těch, kteří dříve, než ji mohli obdržet, zemřeli. Doufejme, že se konečně dovoláme svých zákonem podložených nároků,i když tato výpomoc bude krácena o inflaci za poslední 3 roky.