Červenec 2004

Antibiotika mohou odstartovat alergii

Eva Hníková

Nová vědecká studie se pokouší vysvětlit výrazný nárůst počtu alergiků a astmatiků. Zanedbávejte osobní hygienu a buďte často v kontaktu se zvířaty. Dodržování podobných doporučení by podle odborníků mělo snížit riziko vzniku alergie.

Ve spletitém "potrubí" střev se spolu střetává mnoho různých bakterií. Křehká rovnováha, která se mezi těmito miniaturními nájemníky po určitém čase utváří, chrání člověka před řadou onemocnění. Střevní mikroflóra se podílí na trávení jídla a následném vstřebávání živin a zároveň představuje důležitou složku imunitního systému.

Užívání antibiotik může soužití bakterií ve střevech narušit, a nepřímo tak napomoci vzniku alergie a astmatu. Tvrdí to tým vědců vedený Garym Huffnaglem z Michiganské univerzity v Ann Arbour. Výsledky svého výzkumu zveřejnili badatelé minulý týden na setkání Americké mikrobiologické společnosti v New Orleans.

Ohrožení především pro malé děti

Ve vyspělých zemích se během posledních dvaceti let zvýšil počet lidí s astmatem o neuvěřitelných 160 procent. V České republice trpí alergií zhruba čtvrtina a astmatem přibližně desetina dětí. Mezi dospělými je situace o něco příznivější. Celkově však počet alergiků a astmatiků neustále vzrůstá. Zároveň se postupně zvyšuje také množství antibiotik, které lékaři předepisují svým pacientům. A právě časté užívání těchto léků může především u malých dětí vyvolat alergii nebo astma. Svědčí o tom studie, kterou společně se svými kolegy provedla Christine Johnsonová ze Zdravotní služby Henryho Forda v Detroitu.

Badatelé sledovali zdravotní stav téměř 450 dětí, a to od narození až do sedmi let věku. Asi polovina zúčastněných užívala antibiotika už v prvním půlroce svého života. A právě u této skupiny dětí se v následujících letech astma rozvinulo zhruba 2,5x častěji. Pokud lékaři dětem během prvních šesti měsíců jejich života podávali širokospektrá antibiotika, vzrostla pravděpodobnost vzniku astmatu dokonce téměř devětkrát. Platilo také, že čím častěji bylo dítě léčeno antibiotiky, tím více u něj rostlo riziko vzniku astmatu.

Ochranný štít proti vetřelcům

Do zažívacího traktu vstupuje každý den společně s potravou velké množství nebezpečných mikroorganismů. Jako ochranný štít proti nežádoucím vetřelcům funguje za normálních okolností právě určitá rovnováha mezi bakteriemi ve střevech. Užívání antibiotik však střevní mikroflóru ničí. Uvolněné místo pak mohou lehce zaujmout třeba některé nežádoucí kvasinky. "Obnova původní rovnováhy probíhá velmi pomalu a lidský organismus je v tomto období zranitelný," podotýká RNDr. Hana Kozáková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Souvislost mezi narušením střevní mikroflóry po požití antibiotik a vznikem alergie experimentálně doložil Gary Huffnagle se svými kolegy. Skupině pokusných myší badatelé nejprve pět dní podávali antibiotika. "Ozdravná kúra" vyhubila téměř všechny bakterie ve střevech sledovaných živočichů. Následně vědci pokusná zvířata infikovali speciálním typem škodlivých kvasinek. Ty se bez větších překážek zabydlely ve střevech myší a úspěšně bránily obnovení mikroflóry. Nakonec dali vědci zvířatům přičichnout k plísním, které mohou způsobit alergii. To vyvolalo značnou alergickou reakci především v dýchacích cestách myší. "Plíce některých zvířat byly dokonce potrhané," uvedl Gary Huffnagle v časopise New Scientist. Následný rozbor krve prokázal přítomnost protilátek, které jasně signalizovaly vznik alergie.

Blahodárná špína

Popsané studie amerických vědců vlastně podporují takzvanou hygienickou hypotézu. Podle ní může ke vzniku alergie vést život v přehnaně sterilním prostředí. Lidské tělo je totiž od přírody vybaveno k boji s nejrůznějšími bakteriálními nástrahami. Pokud je však člověk nemusí překonávat, začíná jeho imunitní systém negativně reagovat i na banální podněty.

Přehnaně čistotní lidé ze svého okolí nevědomky vyženou většinu přirozených mikrobů. Uvolněné místo však nezůstane prázdné. Zaujmou ho mnohem zhoubnější mikroorganismy. Podobně vlastně působí antibiotika na střevní mikroflóru. Proto by měl člověk po ukončení léčby prospěšné mikroorganismy ve svých střevech alespoň trochu povzbudit. Například tím, že svůj jídelníček obohatí o potraviny, které obsahují bakterie mléčného kvašení.

"Ideálním prostředím pro život by podle hygienické hypotézy byla třeba farma v 19. století," vysvětluje doktorka Kozáková. Její obyvatelé nepřeháněli osobní hygienu, každý den přicházeli do kontaktu s řadou domácích zvířat a měli také zpravidla mnoho sourozenců. "Některé výzkumy svědčí například o tom, že pokud má dítě staršího bratra, nebo sestru, nevyskytuje se u něj alergie tak často," podotýká doktorka Kozáková. Při kontaktu mezi sourozenci totiž dochází k "výměně" různých bakterií.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)