Červenec 2004

Ronald Reagan

Tomáš Krystlík

Amerického prezidenta, snad nejúspěšnějšího v celých dějinách USA, si Češi zcela v souladu s míněním světové levice a intelektuálů váží nedostatečně. On to byl, kdo společně s Janem Pavlem II. deklasoval Svaz sovětských socialistických republik, až se rozpadl. On a papež se zasloužili o likvidaci sovětského bloku, nikoli Gorbačov, pouhá loutka v Reaganových rukách.

Začátkem roku 1982 rozvinul prezident Reagan se svými hlavními poradci podrobně plánovanou strategickou ofenzívu, jejímž cílem bylo radikální oslabení až zničení Sovětského svazu a omezení jeho moci nad vazalskými státy střední a východní Evropy. Vedla jej k tomu křesťanská víra vyjádřená v pojmech dobra a zla a přesvědčení, že SSSR je v podstatě slabý. Později byla “říše zla” pojmenována zcela veřejně, když si před svým jedním projevem Reagan údajně myslel, že má vypnutý mikrofon. I to bylo zřejmě součástí jeho úsilí srazit Sovětský svaz na kolena.

Již předtím se Reagan zcela jednoznačně vyjádřil, kudy se bude napříště ubírat politika USA. Studentům v Notre Dame řekl v květnu 1981: “Západ se nebude měřit s komunismem, ale překoná ho. Nebudeme se zatěžovat tím, že bychom jej obviňovali, znemožníme ho jako smutnou bizarní kapitolu lidských dějin, jejíž poslední stránky se již začaly psát.”

Postoj prezidenta Reagana byl v ostrém protikladu s dosavadní americkou politikou zadržování (komunismu) a s názory široké veřejnosti ovlivněné levicovými bludy intelektuálů. Reagan zaměnil doktrínu zadržování sovětského komunismu za jeho zničení a prosadil představu, že změnit sovětský systém je v silách USA.

Události dostaly spád po nastolení výjimečného stavu v Polsku. Začátkem roku 1982, brzy poté, si Reagan a jeho hlavní poradci položili otázku, jakou šanci má jediná veřejná protikomunistická organizace v sovětském bloku - Solidarnośc - přežít zimu bez pomoci zvenčí. Reagan vyslal za papežem zvláštního posla (USA neměly s Vatikánem diplomatické styky) a s Janem Pavlem II, bývalým polským kardinálem Karlem Wojtyłou, dohodl, že USA podpoří Solidaritu, polská katolická církev pomůže americkou pomoc distribuovat a že tedy rebelie vůči SSSR podporovaná USA vypukne v nejslabším článku sovětského impéria - v ruskofobním a silně křesťanském Polsku. CIA vyčlenila pro podporu odpůrců výjimečného stavu 8 milionů dolarů ročně hlavně ve formě komunikačních zařízení - kopírky a tiskárny - a materiální pomoci.

Oficiálním výsledkem byla směrnice amerického prezidenta z jara 1982 - státním cílem USA se stala “neutralizace sovětských snah potvrdit svou nadvládu nad východní Evropou”. To už bylo, proti dřívější praxi pouhého zadržování rozšiřování komunismu, ostré. Současně Reagan posílil i důležité faktory psychologické války: rádia Hlas Ameriky a RFE/RL.

USA uvalily v souvislosti s událostmi v Polsku vůči Moskvě sankce - zablokovaly koupi technologií pro nový ropovod ze Sibiře do východní Evropy a pro energetický program mezi Sachalinem a Japonskem. To zasáhlo velmi tvrdě sovětské devizové příjmy z vývozu energie. Rázem poklesly o 80 procent! Sankce USA - proti vůli prosovětsky zhlouplé západní Evropy - sice výstavbě plynovodu nezabránily, ale jeho stavba se prodloužila o dva roky a byl postaven v menším rozsahu, než bylo zamýšleno. Následkem toho přišel Kreml o 15 až 20 miliard dolarů.

V červnu 1982 prohlásil Ronald Reagan v britském parlamentu: “Ironicky vzato měl Karl Marx pravdu. Jsme dnes svědky velké revoluční krize, v níž požadavky hospodářského uspořádání kolidují s politickým. Krize však nepostihla svobodný nemarxistický Západ, nýbrž samotný domov marxismu-leninismu: Sovětský svaz.”

Dalším Reaganovým cílem bylo snížení devizových příjmů SSSR z exportu ropy. Nejjednodušším způsobem jak snížit cenu ropy na světových trzích je zvýšení její produkce. K tomu ale potřebovaly Spojené státy podporu největšího exportéra ropy - Saúdské Arábie, která měla hlavní slovo v OPEC. Nejdříve se Reagan v roce 1981 veřejně zaručil saúdskému králi Fahdovi, že jej a jeho rodinu nepotká osud íránského šáha Páhlavího a pak nabídl saúdské královské rodině nevídané bezpečnostní záruky - smlouvy o prodeji systému včasného varování AWACS a protiletadlových střel STINGER (zde Reagan musel použít svých výjimečných pravomocí, aby se vyhnul projednávání těchto smluv v Kongresu USA), modernizaci saúdskoarabských bezpečnostních složek, aby mohly královskou rodinu lépe chránit proti pokusům o její svržení (to měla na starosti CIA). Spojené státy také v roce 1983 zreorganizovaly své branné síly a vytvořily americké ústřední velení pro oblast Perského zálivu s maximálním stavem 300 000 mobilizovaných vojáků a začali budovat obranný systém Saúdské Arábie, který měl v případě útoku podléhat americké koordinaci.

Od listopadu 1985 do dubna následujícího roku stlačila Saúdská Arábie cenu ropy ze 30 na 12 dolarů za barel. Za každý dolar rozdílu v ceně za barel ropy, ztrácel Kreml půl miliardy až jednu miliardu dolarů ročně z příjmu za vývoz vlastní ropy. Najednou neměl SSSR na dovoz západní technologie, surovin a potravin. Například v červenci 1986 musel Sovětský svaz zaplatit západnímu Německu za strojírenské díly pětkrát větším množstvím ropy než o rok dříve.

Rusům klesly i příjmy z vývozu sovětských zbraní - druhé nejvýznamnější položky sovětského exportu - protože země Středního východu, kam směřovala většina zbraní, najednou neoplývaly tolika petrodolary nazbyt. Kromě katastrofálního poklesu svých příjmů musel SSSR čelit i další nepříjemné věci: výdaje Spojených států na obranu poprvé od 60. let překročily výdaje SSSR do stejné oblasti. Navíc začaly USA uplatňovat svou technologickou převahu ve všech typech zbraní: od Strategické obranné iniciativy (SDI), posměšně levicovými novináři nazývaná “Hvězdné války”, až po konvenční zbraňové systémy. Sovětskému svazu vážně hrozilo, že jeho výzbroj zastará - jeho tanky že se dostanou na úroveň kavalérie.

Že cílem SDI bylo vyvolat hospodářské vyčerpání SSSR, vyplývá z jednoho jejího cíle: “...měrou úspěšnosti tohoto programu jsou i ekonomické výdaje, které by musela Moskva na vývoj obdobného systému vynaložit”. Gorbačov to pochopil a žádal v roce 1985 o osmiprocentní roční zvýšení výdajů na obranu slovy: “USA chtějí SSSR vyčerpat hospodářsky prostřednictvím závodů ve výrobě nejmodernějších a drahých zbraní”.

USA zesílily svůj tlak i proti sovětskému angažmá v Afghánistánu. Jejich cílem bylo přenést ozbrojené operace mudžahedínů na území SSSR. S pomocí Pákistánu začali dodávat do asijských republik SSSR podvratné literatury, v roce 1986 začali mudžahedíni útočit proti území SSSR a operovat na něm. Místní obyvatelé se k nim přidávali. Pouhý měsíc po zahájení bojových operací na sovětském území se sešlo sovětské politbyro a rozhodlo stáhnout sovětská vojska z Afghánistánu.

Dál už je to známé. Nakonec byl za propuštění středoevropských a východoevropských států ze sovětského vazalství neprávem oslavován Gorbačov. Reaganovy zásluhy byly levicovými novináři sníženy, papežovy zcela zamlčeny.