Červenec 2004

Kukuřice prolomila bariéru.

Jan Novák

Evropský boj s geneticky upravenými potravinami dostává nový rozměr

Potraviny s uměle pozměněnými geny míří do Evropy. Minulý týden (17. - 23. 05. 2004, pozn. red. CS-magazínu) vydali evropští komisaři povolení k prodeji čerstvé nebo konzervované kukuřice s upravenou DNA.

Co bude dál?

Ke geneticky modifikovaným (GM) potravinám zaujala Evropská unie velmi vyhraněný postoj. Nedávno sice poněkud slevila v otázce dovozu takto upravené kukuřice, přesto v Evropě i nadále panuje vůči potravinám a krmivům s uměle pozměněnou DNA silný odpor. Zejména ze strany ekologických hnutí, zemědělců i velké části spotřebitelů - a v důsledku toho také politiků.

Proti všem

Evropský boj vůči geneticky modifikovaným organismům má několik poloh. Na prvním místě je nedůvěra řadových spotřebitelů k jakýmkoliv umělým zásahům do potravin v některých případech oprávněná, v jiných méně.

Obecně: geneticky upravené plodiny nemohou bezprostředně škodit. Mimo jiné i proto, že po tisíciletích šlechtitelské a plemenářské práce neexistuje potravina bez pozměněných genů. Mnoho úprav v dědičné výbavě naopak snižuje spotřebu chemikálií při pěstování plodin (geneticky založená odolnost proti škůdcům a chorobám) nebo zlepšuje jejich nutriční vlastnosti.

V jednotlivých případech ale mohou škodit nepřímo: některé (opravdu ale jen některé) genetické úpravy směřují k tomu, aby plodina snesla větší dávky pesticidů či herbicidů, přispívají proto k většímu zamoření těmito chemikáliemi.

Do značné míry jsou oprávněné i některé námitky ekologů, kteří se bojí, že v podobě GMO se do přírody dostanou nové genotypy, které mohou mít negativní vliv na ekosystémy. Především se však upravených plodin obávají evropští zemědělci, kterým proti americké a kanadské konkurenci v tomto ohledu ujel vlak.

Modifikovaných potravin se však už nezastávají jen zemědělské velmoci západní polokoule, ale také OSN: její organizace pro výživu a zemědělství v květnu nejen prohlásila, že GMO nejsou škodlivé, ale označila je za příslib pro řešení hladu a bídy ve třetím světě.

Evropa se tak ve svém boji proti upraveným potravinám ocitla osamocená. Její situaci ještě zhoršuje skutečnost, že vytváření vědeckých a organizačních předpokladů pro zjišťování GMO je nesmírně nákladné a odčerpává peníze skutečnému výzkumu. Nechybějí proto ani hlasy, že Evropa si velmi draze platí vlastní udržování v biotechnologické zaostalosti.

Ovšem ještě mnohem silnější je v Evropě odpor proti modifikovaným potravinám. Proto jakkoliv je povolení dovozu GM kukuřice označováno za průlom (schválení dovozu dalších 30 produktů se očekává), pořád zde převažují mnohá striktní omezení.

Věda ve službách politiky EU

Výrazem postoje Evropy ke geneticky modifikovaným krmivům a potravinám je mimo jiné existence Referenční laboratoře EU (Community Reference Laboratory CRL) v italské Ispře.

"Jsme rozhodnuti zajistit plné dodržování právních předpisů EU týkajících se geneticky modifikovaných rostlin a z nich vyráběných krmiv a potravin," řekl komisař Evropské unie pro vědu a výzkum Phillippe Busquin. Legislativa EU požaduje, aby byl každý jednotlivý případ použití geneticky modifikovaných potravin nebo krmiv vyhodnocen na základě vědeckých důkazů. "V rozšířené unii se budou moci prodávat pouze produkty splňující tyto přísné požadavky. Existence koordinovaného systému detekce geneticky modifikovaných organismů na území celé Evropy přinese spotřebitelům větší možnost výběru a přesné informace při výběru potravin," tvrdí dále komisař pro vědu.

Prohlášení Phillippe Busquina není jen planou politickou frází. Od dubna letošního roku působí ve města Ispra nedaleko Milána Referenční laboratoř společenství (již zmíněná CRL). Jejím hlavním úkolem je zkoumat a koordinovat posuzování metod pro zjišťování genetických modifikací v potravinách. Laboratoř se tak stala jakýmsi nejvyšším metodickým pracovištěm pro evropskou síť vědeckých zařízení zabývajících se vyhledáváním a kvantifikací genetických úprav ve vzorcích potravin a krmiv. Cílem pracoviště v Ispře je sladit strategie odebírání vzorků a metodiky analýz. Laboratoř má svým způsobem první (a někdy také poslední) slovo při vyřizování žádostí o prodej geneticky modifikovaných potravin v Evropě. Schvalovací proces totiž může začít pouze tehdy, když laboratoř potvrdí, že metody pro zjišťování genetických úprav uvedené v žádosti jsou skutečně přesné a účinné.

"Evropská unie zaručuje spotřebitelům právo na informace v podobě označování potravin, které jsou geneticky modifikovány," konstatují oficiální materiály střediska. "Na základě těchto legislativních opatření inspektoři shromažďují a testují vzorky potravin a krmiv, aby zjistili, zda v nich není uměle upravený genetický materiál."

Na půdě CRL v Ispře proto probíhá výměna informací mezi odborníky členských zemí, vývoj testovacích metod a tvorba referenčních materiálů.

Po rozšíření Evropské unie má síť pro vyhledávání a testování geneticky modifikovaných organismů celkem 71 pracovišť, z nichž pět je v České republice.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)