Červenec 2004

Prahu žaluje na osmdesát sudetských Němců

Zita Senková

Sudetští Němci od Evropské unie očekávají, že přiměje svého nového člena, Českou republiku, zrušit takzvané Benešovy dekrety. Ihned po rozšíření unie skupina 79 vysídlenců podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na Česko (jako právního nástupce ČSR) žalobu o navrácení nebo odškodnění po válce zabaveného majetku.

Podle organizátora akce Ericha Högna, který vystupuje jako předseda Sudetoněmecké iniciativy, nejde o hromadné či skupinové stížnosti, nýbrž o 79 jednotlivých žalob. Žaloby 55 německých, 22 rakouských a dvou amerických občanů již podpořila řada sudetoněmeckých organizací, jako Sdružení svazů zastupujících sudetoněmecké majitele nemovitostí, Sudetoněmecká iniciativa a Witikobund.

Pokusy vysídleneckých organizací dosáhnout individuálními žalobami odškodnění na majetku německý kancléř Gerhard Schröder odmítá. Také šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení, střechové organizace Němců odsunutých z bývalého Československa, která se od žalob distancuje, řekl: "Raději chceme pracovat politickými prostředky než se ubírat cestou složitých žalob."

Souhlas naopak vyslovila rakouská vládní nacionalistická strana Svobodných. Její člen a předseda Witikobundu Robert Hauer uvedl, že "stát, který vstoupil do unie a současně zvláštním zákonem uctívá Edvarda Beneše, nemá v evropském společenství národů a hodnot co pohledávat".

Žalující vznášejí nárok na majetky v hodnotě od 50 000 do čtyř milionů eur. Převážně jde o pozemky, ale také o lázeňské objekty, výrobní provozy a umělecké předměty. Advokát Thomas Gertner odhaduje délku řízení před štrasburským soudem na tři roky. Nejdříve však musí dokázat, že všechny civilněprávní cesty v Česku byly vyčerpány. S minulostí je neustále konfrontováno také Polsko, jehož západní pohraničí nedávno zneklidnily plakáty v němčině, vyhrožující majetkoprávními žalobami před německými soudy. V textu na plakátech jsou Poláci a Češi obviňováni z genocidy Němců.

Polští odborníci dávají žalobám vyhnanců v Polsku malou naději na úspěch, protože "neexistuje žádný právní důvod ani k restitucím, ani k odškodnění". Vzhledem k tomu, že ani polští vysídlenci z Litvy a Ukrajiny nedostali za ztracený majetek žádnou náhradu, není politické klima pro odškodňovací nároky vůbec příznivé.

(MF DNES)