Červenec 2004

Stoiber: Přijedu, až zrušíte dekrety

Zita Senková

Požadavky, cíle, hlavní řečníci, hosté i celková režie tradičního dvoudenního setkání, to vše zůstalo také u 55. tradičního srazu sudetských Němců stejné jako v předešlých letech. "Zrušte Benešovy dekrety," vzkázali opět do Prahy funkcionáři Sudetoněmeckého landsmanšaftu a především bavorský premiér Edmund Stoiber, dlouholetý patron vyhnanců, který české politice adresoval ostrou kritiku.

"Jestli si Češi myslí, že nyní - po vstupu do EU - budou mít klid, tak to se moc mýlí. Teprve teď totiž začíná opravdová diskuse. Dekrety jsou nyní evropským problémem. Již dávno měly ležet na smetišti dějin. Před dvěma lety, v předvečer rozšíření EU, je český parlament naopak demonstrativně posílil. Proto jsem dosud nebyl v Čechách jako v jediné sousední zemi na oficiální návštěvě a ani nepojedu, pokud se postoj Prahy k otázce minulosti nezmění," uvedl Stoiber v projevu, který provázel potlesk a souhlasné výkřiky. "S dědictvím Benešových dekretů nelze budovat Evropu," hřímal dále premiér Svobodného státu Bavorsko, které přesně před půl stoletím převzalo ochrannou ruku nad vysídlenci a jejich srazy o svatodušních svátcích.

Rozhořčené kritiky se dočkal i český zákon o amnestii z roku 1946, který promíjel mimo jiné zločiny spáchané při divokém odsunu. "Něco takového nepatří do Evropy. To musí pryč a my za to budeme bojovat. Pět let, deset let, patnáct let a jednou se nám to podaří," volal za potlesku shromážděných Stoiber. Česká republika podle něj jako jediná středoevropská země dosud neuznala temné stránky své historie a zásluhy vyhnanců o evropské sjednocení.

Na srazu v Norimberku zazněly rovněž ostré tóny také od mluvčího landsmanšaftu Johanna Böhma, který označil Českou republiku za výsledek etnických čistek a tvrdil, že tendence k vyhánění zazněly už na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848.

Ostré kritice i výsměchu se ani tentokrát nevyhnula berlínská spolková vláda kancléře Gerharda Schrödera, která podle vyhnanců vůbec nedbá o jejich zájmy. Stoiber připomněl, že nový německý prezident Horst Köhler, který byl před týdnem zvolen většinou hlasů konzervativní opozice, pochází z rodiny vysídlenců a je pro zřízení Centra proti vyhánění v Berlíně. Sám Köhler se nicméně za vyhnance nepovažuje.

Smířlivěji než bavorský premiér působil šéf landsmanšaftu Bernd Posselt, člen Evropského parlamentu za bavorskou CSU, který se prezentoval jako zastánce rozšíření Evropské unie. Posselt, který s českou stranou udržuje velice intenzivní kontakty, vkládá naděje v českou mládež, která prý "začíná rodičům a prarodičům klást nepříjemné otázky".

Landsmanšaft si letos jako hlavní téma srazu stanovil vyhánění jako celosvětový problém a organizátoři se snažili prezentovat poválečný odsun Němců v celosvětovém kontextu vyhánění a etnických čistek. Jedním z českých hostů byl také mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Podle něj by měli Češi navštěvovat Sudetoněmecké dny častěji, aby získali osobní zkušenost se sudetskými Němci a přestali tíhnout k politizování této problematiky. Tyto tendence se podle Hermana objevují na obou stranách.

(MF DNES)