Červenec 2004

Na Moravě kdysi žili kanibalové

Miroslav Urbek

V tři tisíce let starých hrobech našli archeologové vařené a ohryzané lidské kosti. Předkové dnešních obyvatel východní Moravy jedli lidské maso. Alespoň o tom svědčí nedávný nález archeologů ve Chmelíně, na území mezi Zlínem a Otrokovicemi.

Vůbec první doklad o kanibalech na východní Moravě mají teď v rukou archeologové. Na unikátní nález přišli při průzkumu terénu mezi Zlínem a Otrokovicemi, kde bude v budoucnu postavený silniční obchvat. "Našli jsme rozbité lebky a zpřerážené kosti, které byly podle našich dosavadních znalostí poničeny nástroji vyrobenými lidmi," řekla archeoložka Jana Langrová.

Vědci se přitom domnívají, že nešlo o obyčejné pojídání lidí, ale že bylo spojeno s rituální obětí. "V nalezených jámách z mladší doby bronzové, tedy před třemi tisíci lety, byly poházené kostry. Kosti jsou ohryzané a byly uvařené. Šlo zřejmě o rituální kanibalismus, což usuzujeme podle toho, jak byly oběti pohřbeny," řekl po skončení výzkumu archeolog Jiří Kohoutek z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Na Moravě zaznamenali vědci dosud jen dva případy kanibalismu, v obou případech na jihu.

Odhalené sídliště ve Chmelíně skrývalo kromě unikátního důkazu o kanibalismu i další zajímavosti. Vůbec poprvé se totiž v regionu podařilo objevit základy stavby staré šest tisíc let, tedy z mladší doby kamenné. "Oblast obývali první zemědělci, kteří začínali s domestikací zvířat," vysvětluje Kohoutek.

Obrovské pravěké sídliště bylo svého času významnou zastávkou starých kupeckých karavan. "V pravěkém období to byla jedna z hlavních cest, která spojovala sever Pobaltí s oblastí Středozemního moře," říká Jiří Kohoutek. V lokalitě archeologové odkryli 478 sídlištních objektů. Mezi ně patří především zásobní jámy, polozemnice - dlouhé kůlové domy - i keltské dvoukomorové pece na výrobu keramiky. Starší doba bronzová (1800 před naším letopočtem) tu zanechala i pohřebiště skrčenců. "Odkryli jsme celkem devět hrobů. Zajímavé je, že muži jsou uloženi hlavou k západu, ženy naopak k východu," popisuje archeolog. Sídliště obývali lidé i v době bronzové (900-800 před naším letopočtem). "Našli jsme keramiku napodobující lesk vzácnějších bronzových nádob, ale také několik bronzových předmětů," přibližuje archeolog pozůstatky pozdní doby bronzové.

(MF DNES)