Červenec 2004

Jak hradecký hejtman dostal hrad.

Eliška Bártová

Skanska má miliardu, úředníci po starostech a občany vem čert

Před rokem se jedné velké stavební firmě jménem Skanska zachtělo zakázky v Hradci Králové. Její zástupci proto zašli za tamními politiky s nabídkou – postavíme vám krásné nové sídlo. A politici nezklamali: bez váhání sehráli ukázkové představení, jak se dá v Česku šikovně jít vlivným byznysmanům na ruku.

Soutěž pro jednoho

Královéhradecký krajský úřad se za tři roky existence stihl rozšířit do tří budov – jedna je jeho, další dvě si pronajímá. Přesto je jeho šéfům těsno a zhruba před rokem se rozhodli pořídit si větší sídlo. „Nešlo nám jen o další kanceláře,“ říká náměstek královéhradeckého hejtmana Rostislav Všetečka (ODS). „Taky jsme si říkali, že by u nás mohla sídlit třeba nějaká evropská instituce a že by bylo dobré se na to prostorově připravit.“ Touha po nové adrese se rozkřikla a počátkem roku 2003 přišel za krajskými představiteli vyslanec stavbařského gigantu Skanska s nabídkou, že pro ně jeho firma přebuduje chátrající pivovar v historickém centru Hradce Králové. Komplex v té době patřil brněnské firmě HK Centrum, která jej krátce předtím nabídla městu za 40 milionů korun. To nabídku odmítlo s tím, že se zničený pivovar nevyplatí kupovat za víc než 10 milionů. Kraji se ale nemovitost zalíbila. „Přišlo nám to jako dobrý nápad,“ říká náměstek Všetečka. „Skansce jsme ovšem řekli, že takhle jim tu zakázku nemůžeme dát, že musíme dostát zákonům a vypsat veřejnou soutěž.“

Po čtvrt roce úřad opravdu vypsal soutěž s přehledným zadáním: Chceme sídlo, které bychom si od majitele koupili postupně na dvacetileté splátky. Podmínky na kvalitu domu jsou ovšem přísné. Konkrétní rozloha, umístění v centru Hradce, plocha pro parkoviště… všechno jako by bylo šité na míru právě a jedině pivovaru. „Ano, moc možností tu nebylo,“ připouští náměstek Všetečka. „Ale podle zákona jsme dali šanci všem.“

Do soutěže se přihlásily jen dvě firmy – trutnovský stavební podnik BAK a rakouská leasingová společnost se sídlem v Praze Immorent ČR. První jmenovaná je však ze soutěže záhy vyřazena z formálních důvodů a ve hře zůstal jen Immorent, který nabízí – pivovar. Den před uzávěrkou soutěže ho totiž koupil od původního majitele, nikoli ovšem za 40 milionů, které nedávno odmítlo město, ale za částku bezmála třikrát vyšší – 115 milionů. K této ceně si Immorent v nabídce pro kraj připočetl 835 milionů na rekonstrukci, o níž se už dopředu smluvně dohodl – s firmou Skanska. To vše plus pětiprocentní úrok, za který firma hejtmanovi umožní splácet nové sídlo dvacet let. Takže suma sumárum šel Immorent do soutěže s nabídkou za zhruba jednu a půl miliardy korun – a jako jediný účastník samozřejmě vyhrál. „Jeho nabídka odpovídala zadaným podmínkám,“ říká lidovec Karel Klíma, jeden z devíti členů výběrové komise. „Navíc byl jediným uchazečem. Ale jedině zastupitelstvo může rozhodnout, zda kraj nabídku vítězné firmy přijme, nebo ne.“

Co kdyby nevyhráli

Krajští politici měli tři možnosti, jak vyřešit problém svého nového sídla. Za prvé mohli dál pracovat ve své budově (kterou si ostatně loni nákladem 150 milionů korun zrekonstruovali) a k tomu přikoupit za 89 milionů druhý, dosud jen pronajmutý dům s dalšími kancelářemi. Druhou variantou bylo koupit budovu pivovaru za 40 milionů a na její rekonstrukci vypsat veřejnou soutěž. Třetí možností byl podpis smlouvy s Immorentem, tříleté čekání na přestavbu a vyhlídka na dvacetileté splácení jedenapůlmiliardového dluhu za sídlo, jehož vlastníkem se stanu až za dvě dekády. „Pro nás bylo nejjednodušší svěřit vše velké firmě, která všechno zařídí za nás,“ vysvětluje náměstek Všetečka, proč krajští zastupitelé volili třetí možnost. „Kdybychom koupili objekt my, měli bychom s tím jen starosti.“

Proti „nejjednodušší“, ale také bez diskuse nejdražší variantě se na zastupitelstvu hradeckého kraje postavil hromadně pouze klub KDU-ČSL. Naopak pro stavbu bez jednoho muže hlasovala celá vládnoucí ODS. A akce „Pivovar“ dostala zelenou.

Mezi vítěze krajského rozhodnutí patří zcela jistě všechny tři zainteresované firmy. Původní vlastník pivovaru dostal třikrát víc, než o kolik si troufal říct v nejodvážnějších snech. „Lidé z HK Centra si o ty peníze prostě řekli a my jsme neřešili, zda je to předražené nebo ne. Věřili jsme Skansce, která nás oslovila, ať do té soutěže jdeme, a měla pravdu – kraj tu cenu akceptoval,“ říká technický pracovník Immorentu Jan Hubka (za ochotu riskovat teď jeho podnik bude od kraje dvacet let inkasovat pětiprocentní úrok z 950 milionů). „Co bychom s tím domem dělali, kdybychom nevyhráli? To nevím, na to se zeptejte jednatele.“ Jednatel Tomáš Velemínský ale věc objasnit nechce. „Rizika jsme měli řádně smluvně ošetřena, například možností odstoupit,“ píše bez dalšího vysvětlení v e-mailové odpovědi.

Stejné je to se Skanskou, motorem celé akce. Získala bez jakékoli soutěže a konkurence zakázku, jejíž cenu si mohla sama diktovat. „O tom, jak to celé probíhalo, nic nevím,“ říká Radomír Jekielek, obchodní ředitel moravské divize firmy Skanska, která má zakázku na starosti. „Obraťte se na tiskového mluvčího.“ Ten však není o nic sdílnější: na otázky, čím Skanska přesvědčila Immorent k předraženému riskantnímu nákupu a jak došla k ceně přestavby, prostě neodpovídá. „K této zakázce přistupujeme s maximální otevřeností – podstatná jsou totiž fakta,“ připisuje pak mluvčí trochu nelogicky k dotazu, zda jeho firmě nevadí, že svým přístupem vzbuzuje podezření z korupce.

Všetečku to nezajímá

„Tím, že kraj vypsal soutěž pouze na pronájem, a nemohl proto ovlivnit nákupní cenu budovy ani částku za její rekonstrukci, přišla veřejná kasa zbytečně o zhruba 300 milionů korun ve prospěch soukromých firem,“ říká jeden z odpůrců obchodu, zástupce hejtmana Vladimír Derner (KDU-ČSL). Pojmenovat důvody, které jeho politické kolegy k takovému postupu motivovaly, ovšem nechce. „To víte, pokud někoho nechytneme za ruku, můžeme o úplatcích jenom spekulovat,“ říká.

Autorům transakce jsou ovšem podobné kritiky i podezření zcela lhostejné. „Ty řeči o úplatcích vůbec nebudu vyvracet, je mi to jedno. Vše bylo v mezích zákona,“ říká s úsměvem náměstek Všetečka. „Nás nezajímá, za kolik se pivovar koupil, ani kdo to bude stavět, pro nás je to prostě výhodné a důležité. Jsme pod jednou střechou, navíc díky nám vznikne v centru města velké podzemní parkoviště – a je tu ještě jedna věc. Pardubice mají svůj hrad a my pořád nic. Díky téhle akci ale budeme mít do tří let také svoji dominantu.“

(Respekt)