Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2004


Tu obálku si nechte. V boji s korupcí si Slováci přestali brát servítky

Jana Čavojská

Na Slovensku odsoudili prvního soudce za korupci. Dostal dva roky nepodmíněně za to, že v srpnu 2002 požadoval stotisícový úplatek za mírnější rozsudek. Otec obžalovaného se obrátil na policii, ta předávání peněz nahrála na video a úplatnému soudci už nic nepomohlo. S podobnými případy se v posledních měsících roztrhl pytel. Přistižen byl poslanec parlamentu, starosta a vicežupan, důstojnice Generálního štábu ozbrojených sil, exekutoři, lékaři, úředníci, vězeňští dozorci… Svůj nemalý podíl na tom má ministr vnitra Vladimír Palko a jeho kolega na resortu spravedlnosti Daniel Lipšic. Jsou považováni za neúplatné politiky, kteří se při svém tažení řídí heslem „padni, komu padni“. Nemohou si před nimi být jisti ani jejich spolustraníci.

Na 59. místě

Na žebříčku zkorupmovanosti, který každoročně sestavuje mezinárodní organizace Transparency International, obsadilo Slovensko loni nelichotivé 59. místo. Je tedy v partě se zeměmi jako Kolumbie, Peru, Chorvatsko a Salvador. Ze států střední Evropy skončilo hůře jen Polsko – naopak menší korupci mají v Belize, Botswaně, Namibii a Bahrajnu.

To ovšem nic nemění na tom, že ministr vnitra stíhá korupci, jak řečeno, také v řadách vlastního Křesťansko-demokratického hnutí. V dubnu byl obviněn starosta bratislavské městské části Rača a místopředseda Bratislavského samosprávného kraje, vysoký funkcionář KDH Pavol Bielik. Žádal prý od jisté stavební firmy pětimilionový úplatek za přidělení zakázky. Bielik tvrdí, že úplatek nepožadoval. Stíhají ho na svobodě. Jeho setrváním v KDH se bude strana zaobírat až po prokázání viny.

Svého korupčníka má už i Slovenská demokraticko-křesťanská unie premiéra Mikuláše Dzurindy. Viceprimátora Košic Eugena Čuňu přistihli v březnu při přebírání milionového úplatku od šéfa firmy, která měla na oplátku dostat objednávku na výstavbu obecních bytů za 181 milionů.

Nejznámějším případem zkorumpovaného politika zůstává ale poslanec Hnutí za demokratické Slovensko-Lidové strany Gabriel Karlin, kterého policie přistihla koncem minulého roku, když kasíroval půlmilionový úplatek. Karlin nejprve několikrát upozornil jednatele společnosti, která vyhrála tendr úřadu Banskobystrického samosprávného kraje na dodávku stavebních prací, aby řediteli krajského úřadu Milanu Mrázovi poskytl „nějakou peněžní hotovost“. Jinak Mráz prý stavbu pozastaví. V listopadu převzal Mráz obálku s 500tisícovou hotovostí a odevzdal ji Karlinovi. Poslanec, samozřejmě, tvrdí, že o žádný úplatek nešlo. Národní rada sice Karlina zbavila imunity, po několika měsících ve vyšetřovací vazbě je ale tento člověk od března opět v parlamentu. O návrat do poslanecké lavice ho požádal jeho stranický šéf Vladimír Mečiar, podle nějž je Karlin člověk „vnitřně vyrovnaný, čestný a s hlubokými vazbami na svou rodinu“. Přes tyto skvělé vlastnosti odvolalo HZDS Karlina z postu vedoucího krajské stranické organizace.

Další případ se nedávno odehrál v iľavské věznici, kde si odpykává trest boss banskobystrického podsvětí Mikuláš Černák. Dozorce Peter H. pašoval vězňům balíky. Černák si přes něj pořídil do své cely televizi a v jedné ze zásilek dostal dokonce střílející pero.

Od dubna 2002 do listopadu 2003 probíhala kampaň „Korupce nám pije krev“. Lidé si z ní nejspíše zapamatovali jen billboardy podél silnic, na nichž byl zobrazený upír a stopy jeho zubů na lidském krku. Odborníci i média ale poukazovali na to, že billboardy a tlak na úředníky, aby označili svou kancelář nálepkou „Pracoviště bez úplatků“, budou mít slabý efekt. Pravdou je, že dnes se už žádné plakáty nevyvěšují. Palko, Lipšic a spol. spíše sázejí na legislativní změny.

Za prvních pět měsíců tohoto roku bylo objasněno 73 z 99 zjištěných případů korupce, loni to bylo 95 ku 147. Pro porovnání – v průběhu celého roku 2001 policie zjistila 83 a objasnila 78 případů a v roce 1993 podala vysvětlení jen ke 14 kauzám. Je to posun, který lze připsat především na vrub vzniku specializovaných úřadů a zpřísnění právních norem. Už od listopadu 1999 lze v boji s korupcí nasazovat agenty. Jsou jimi policisté, nebo i civilisté, kteří byli požádáni o úplatek a kontaktovali policii. Loni v říjnu rozšířili poslanci pravomoci agenta-provokatéra, který se liší v tom, že smí při důvodném podezření korupční obchod sám iniciovat.

Není dobrý? Tak znovu

Nasazení agenta se policii osvědčuje, do září 2003 k němu došlo 31krát, z toho 21krát úspěšně. Kromě toho byla uzákoněna trestnost neoznámení a nepřekazení korupce a beztrestnost osob, které se rozhodly oznámit nekalé praktiky. Parlament nedávno po tahanicích s ministrem Lipšicem přece jen schválil zákon o konfliktu zájmů. Lipšic ho poslancům předložil původně už v lednu, ti však jeho návrh tak okleštili, že ho před závěrečným hlasováním stáhl. Ale na druhý pokus jej prosadil.

V lednu vznikla Speciální protikorupční jednotka Prezidia policejního sboru. Řídí ji bývalý šéf Úřadu vyšetřování obzvlášť závažné trestné činnosti Jozef Šátek, který se proslavil vyšetřováním únosu exprezidentova syna, Kováče mladšího. Počet odhalených případů napovídá, že to dělá dobře. Lídr vládní Strany maďarské koalice Béla Bugár pohrozil, že pokud by Šátek musel ze svého postu odejít kvůli politickým tlakům, SMK by zvažovala svoje setrvání ve vládní koalici. „Šátek spolu s ministrem vnitra Vladimírem Palkem dávají šanci na úspěch při vyšetřování korupčních skandálů a boji proti organizovanému zločinu,“ uvedl. Faktem je, že třeba magnátovi Pavolu Ruskovi a jeho straně Smer připadá Palko příliš pilný. Ruskem vlastněná televize Markíza jen málokdy o protikorupčním tažení utrousí vlídné slovo.

Evropská unie v jedné ze svých zpráv připomíná též netransparentní financování politických stran. Takové se například provalilo v SDKÚ. Jedenáct sponzorů svorně tvrdí, že nic straně nedarovali, doklady SDKÚ dokládají opak. Aféra vypukla těsně před nedávnými prezidentskými volbami a možná měla vliv na propad kandidáta této strany Eduarda Kukana. Kupodivu žádná z ostatních politických stran se kauzy nechytila a vyjádření jejich zástupců byla nanejvýš opatrná. Celou aféru se podařilo rychle ututlat a SDKÚ jako jediná parlamentní strana ještě nepředložila zprávu o přijatých darech. Zákon jí na to dává lhůtu do konce června. Jenže když neexistuje dostatečná zákonná úprava financování stran, je otázkou, zda zveřejnění zprávy něco objasní.

(Respekt)



Zpátky