Srpen 2004

Klony ze Silicon Valley

Marek Fak, Marek Švehla

Jsou mladí, vzdělaní, mluví skvěle anglicky a pracují pro přední firmy euroamerického Západu. Přitom jsme na špinavé periferii indické metropole Dillí. Právě tady se lze poučit o tom, jak vypadá nejnovější trend světové ekonomiky: outsourcing.

Žena, a přes noc?

V průmyslovém parku Okhla na kraji Nového Dillí se krátce po šesté hodině večer spolu s komáry objevují i desítky navlas stejných džípů. Za soumraku se sem sjíždějí z přeplněné magistrály a po úzké silničce míří k bohatě osvětlené budově s nápisem Wipro Spectramind. U vchodu z nich vystupují mladí muži a ženy hodně odlišní od těch, které člověk potkává všude ve městě. Místo tradičního sárí a dlouhého copu jsou tu najednou dívky v džínách a s krátkými vlasy. I jejich mužští kolegové vypadají spíš jako protějšky z Evropy – v mikinách, džínách a s teniskami na nohou kráčejí do práce v tzv. zákaznickém kontaktním centru. Příštích osm hodin budou sedět před obrazovkou počítače se sluchátky na uších a odpovídat na otázky zákazníků zdravotních pojišťoven, bank či počítačových firem z druhého konce planety. Právě tito mladí lidé, většinou pár let po vysoké škole, jsou symbolem trendu, který prudce mění pracovní prostředí nejen v Indii, ale ve stále větší míře i ve vyspělém světě.

Jedním z nich je i Ashish. Pětadvacetiletý mladík s tmavými brýlemi na čele před rokem dostudoval v Dillí univerzitu, obor informační technologie. Oproti indickým zvyklostem nezůstal v domě svých rodičů na paňdžábském venkově, ale odešel do hlavního města a přihlásil se do konkurzu na zaměstnání ve Wipro. Přestože konkurence byla veliká – na jedno místo zhruba sto uchazečů, díky výborné angličtině a žádané specializaci uspěl. Absolvoval kurz americké výslovnosti a teď každý den mimo sobot a nedělí od sedmi večer do časných ranních hodin radí přes telefon nebo e-mail lidem v celých Spojených státech, kteří si například koupí nový počítač, dostanou se při jeho spouštění do problémů a zavolají zákaznickou linku. „Měl bych podle akcentu odhadnout, z jaké části USA je ten člověk, přizpůsobit se mu a pak okamžitě jeho problém vyřešit,“ popisuje Ashish svoji práci. V rámci co nejhladší komunikace se zákazníkem má stejně jako ostatní „své“ americké jméno: do telefonu za oceán se představuje jako Justine.

Ashish-Justine vydělává zhruba tři sta dolarů měsíčně, tedy třikrát víc než jeho kolegové v ne příliš úspěšných indických firmách, a zažívá v Indii zatím stále spíš výjimečný pocit finanční nezávislosti. Se dvěma kolegy si pronajal byt v Dillí, o víkendech se s kamarády schází v McDonaldu, utrácí za oblečení a muziku, hlavně ale šetří a plánuje cestu do USA. „Znám Ameriku přes telefon a e-mail a chtěl bych se tam podívat,“ říká.

Ještě větší změnu přináší tato práce pro mladé ženy. „V Indii bylo ještě nedávno dost neobvyklé, aby žena pracovala přes noc,“ říká Maria (23), která do centra chodí vedle studia designu na místní univerzitě. „Firemní auto mě naštěstí do práce doveze, takže rodiče a sousedi moji práci akceptují. Indie se prostě mění.“

Návštěva dillíské pobočky Wipra, jedné ze tří největších indických firem provozujících telefonní centra, člověka dokonale vytrhne z chaosu a nepohodlí indických reálií. I mimo práci se tu mluví anglicky, nikdo tu nehledí na rozdíly v náboženském vyznání nebo kastě. Firma pro zaměstnance provozuje ordinaci, jídelnu s indickou, čínskou a evropskou kuchyní, sváží je na směnu a odváží domů. „Není to práce nadlouho. Pracujete přes noc, nemáte čas na přátele, rodinu,“ poznamenává Prakaš Singh z vedení firmy. „Dává to ale šanci mladým lidem bez peněz začít kariéru. Máme tu lékaře, inženýry, kteří vydělají peníze a pak se věnují svému oboru.“

Uděláme to za čtvrtinu

Svět pod hlavičkou Wipro Spectramind není v dnešní Indii ničím výjimečným. Donedávna probíhal přesun pracovních sil do zemí s nízkými platy jen v rámci průmyslových odvětví a známým reprezentantem této éry je například Čína. Teď ale stěhování za levnou pracovní silou postihlo i sektor služeb, donedávna chráněný přirozenými geografickými bariérami. Internet ovšem změnil pravidla hry i její mantinely, čehož je právě Indie díky dostatku vzdělaných, anglicky mluvících jedinců tím nejlepším příkladem.

Jedná se o tzv. business process outsourcing (BPO). Je to pojem, který se do češtiny většinou nepřekládá, přesto je však jedním z nejfrekventovanějších v současném obchodním světě. Česky zhruba znamená něco jako dlouhodobé zajišťování části provozu instituce či podniku externím dodavatelem. Outsourcing není ničím novým, pochází ze šedesátých let. Tehdy zjistil zakladatel firmy EDS a pozdější neúspěšný kandidát na amerického prezidenta Ross Perrot, že jeho zákazníci sice mají značné dovednosti v klíčové oblasti svého byznysu (např. v pojišťovnictví), ale jsou zároveň zoufalými diletanty v řízení podpůrných funkcí, jako např. své počítačové sítě. Perrot tehdy navrhl: „Vy sjednávejte pojistky a my vám za měsíční poplatek vybudujeme a budeme pár let řídit vás podnikový informační systém.“ Koncept byl velice úspěšný a rychle se rozšířil i do dalších oblastí podnikání. Firmy tak mohou delegovat nejen řízení informačních technologií (IT), ale též část svého účetnictví, agendu týkající se zaměstnanců, přípravu daní nebo už výše zmíněná zákaznická kontaktní centra.

Většina outsourcingu dříve probíhala mezi firmami v rámci jedné země. Prudký rozvoj informačních technologií však posouvá toto odvětví služeb do oblasti mezinárodního obchodu. Korporace v USA a Evropě zjistily, že některé úkoly mohou poslat do rozvojového světa, kde jim je vzdělaná, ochotná a angličtinu ovládající pracovní síla splní za čtvrtinu domácích nákladů. Takže stejně jako se během 70. a 80. let odstěhovala část pracovních příležitostí v průmyslové výrobě za levnou pracovní silou do jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, charakterizuje počátek nového století podobný trend v oblasti pracovních příležitostí pro „bílé límečky“ – účetní, programátory, dokonce i lékaře, kteří mohou v Indii pomáhat svým americkým kolegům např. při určování diagnózy pacientů v USA z e-mailem zaslaných rentgenových snímků. Americké ministerstvo práce klasifikuje všechna zaměstnání v sektoru služeb do 525 kategorií. Z nich 275 bude v budoucnu vystaveno globální konkurenci, kterou pro ně znamená BPO. Řidič, kuchař nebo chirurg zůstanou před levnější konkurencí uchráněni geografickou bariérou. Daňový poradce, programátor nebo rentgenolog už ale ne.

Delegováním určitého procesu do Indie může korporace ušetřit v průměru 40 % jeho nákladů. Podle údajů přední indické firmy MphasiS stojí vybudování běžného amerického kontaktního střediska s kapacitou 100 míst pracujících na dvě směny deset milionů amerických dolarů. V Indii vybudování podobného centra přijde na 6 milionů. Pracovní náklady a náklady na výcvik zaměstnanců jsou o 75 % nižší než v USA. I když jsou v Indii telefonní poplatky o 40 % vyšší než v USA, společnost nakonec stejně výrazně ušetří. Ve Spojených státech či Velké Británii, odkud taková místa migrují do Indie, se jedná o zaměstnání na spodním konci platového ohodnocení i společenského žebříčku. V Indii je to prestižní povolání s vysoce nadprůměrným příjmem, prací v čistém a klimatizovaném prostředí plně srovnatelném se západními korporacemi, s příplatky na další vzdělání, věrnostními bonusy apod.

V roce 2003 byl obrat z outsourcingu v Indii kolem 3,6 miliardy dolarů – tedy zhruba měsíční obrat společnosti Microsoft. Experti z Průmyslového sdružení indických IT společnosti Nasscom ale předpovídají prudký růst. V roce 2007 by podle nich tržby z outsourcingu měly činit 13,5 miliardy dolarů ročně a celé odvětví IT technologií čeká roční růst o čtyřiatřicet procent. Dnes odvětví IT a služeb s nimi spojených zaměstnává v Indii 770 tisíc lidí. V roce 2008 by měl sektor zaměstnávat 2 miliony lidí a představovat téměř třetinu indického exportu. Jiná statistika konzultační společnosti Forrester Research předpovídá, že v příštích 11–15 letech se do zemí třetího světa přestěhuje z USA 3,3 milionu pracovních příležitosti v oblasti IT a služeb s nimi spojených. Indické ambice shrnul v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Nandan Nilekani, výkonný ředitel indického softwarového tygra Infosys Technologies: „Shrábnout se dá všechno, co se dá poslat drátem.“

Béngalúru – příběh úspěchu

„Když jsem před patnácti lety přijel poprvé do Béngalúru, bylo na bulváru Mahátmá Gándhího víc krav než automobilů a město se po západu slunce ponořilo do tmy,“ vypráví Altaf Mulla. I dnes se uprostřed rušné křižovatky objeví pár majestátně přežvykujících rohatých jedinců a výpadky elektrické energie jsou stále častější, než je zvyklý návštěvník z Evropy. Za posledních deset let však jihoindický Béngalúru prošel radikální proměnou, která je srovnatelná snad jen s nejrychleji rostoucími oblastmi Číny. Pro ilustraci – v druhé polovině devadesátých let se počet obyvatel města a jeho předměstí během pěti let zdvojnásobil na nynějších 7 a půl milionu. Béngalúru je nyní po Silicon Valley, Bostonu a Londýně čtvrtým největším inovačním centrem IT na světě. Základnou místní modernity je technologický park Whitefield, který připomíná počasím i architekturou spíše Palo Alto nebo Milpitas v americkém Silicon Valley. Firmy se však rozrůstají po celém městě.

Mulla strávil dlouhá léta ve Spojených státech. Pracoval ve společnosti Symbol Technologies na newyorském Long Islandu, kde se podílel na vývoji mobilních počítačů a sítí pro průmyslové aplikace, například řízení skladových zásob gigantů, jako je síť supermarketů Tesco. Do Béngalúru přišel před třemi lety, aby řídil čerstvě vzniklou pobočku Symbolu. Místní kancelář zajišťuje odbyt globálních výrobků a stále častěji se podílí na výzkumu a vývoji newyorského centra. Tak se ušetří značné náklady na softwareové inženýry v New Yorku či Silicon Valley, kde má Symbol další vývojáře. Během letošního roku se podle firemní strategie rozroste současných 60 zaměstnanců v Béngalúru na 150. „Každá významná společnost v oboru informačních technologií dnes musí mít svou ,indickou‘ strategii,“ vysvětluje Mulla. „Kdo chce na globálním trhu něco znamenat, musí být přítomen ve všech důležitých inovačních centrech a Béngalúru je rozhodně jedním z nich.“ V současné době zde má pobočky 295 z pětistovky nadnárodních korporací uváděných časopisem Fortune, mezi nimi například Microsoft, Oracle nebo Dell, a jejich počet rychle roste.

Právě důraz na výzkum a vývoj představuje druhou fázi technologického boomu v Béngalúru. Vyplňování účetních formulářů či odpovědi na otázky zákazníků jsou stále činnosti s relativně nízkou přidanou hodnotou. Chytré hlavy už proto přemýšlejí, jak na indický subkontinent přestěhovat ze Západu i pracovní činnosti s vyšší kvalifikací a vyšší cenou. Vedle vývoje softwaru je to škála dalších činností – biotechnologický a farmaceutický výzkum, polovodiče, automobilový design…

Že Indie už zdaleka není jen špinavou manufakturou, ale plnohodnotným partnerem západních inovačních center, potvrzuje i Jayaram Pillai, který v Béngalúru řídí pobočku americké firmy National Instruments. Bývalý námořní důstojník indické armády získal vzdělání jako softwarový inženýr a po pětileté praxi v ústředí National Instruments v texaském Austinu i novou služební misi – vybudovat centrálu v domovské zemi. Ta už funguje 3 roky, má asi 40 zaměstnanců a plánuje prudkou expanzi. Firma chce do Béngalúru přestěhovat značnou část svého výzkumu a vývoje, doposud prováděného v texaské a německé pobočce.

Vedle nízké ceny pracovní síly je pro zahraniční investory atraktivní i její vysoká kvalita a znatelný převis nabídky nad poptávkou. „Není výjimkou, že na jedno inzerované pracovní místo dostáváme až 800 odpovědí od kvalifikovaných inženýrů,“ říká Pillai. To umožňuje společnostem vybírat si pouze mezi nejkvalifikovanějšími absolventy nejlepších univerzit. „Profesionální základna“ odvětví informačních technologií a outsourcingu v Indii se v současné době odhaduje na sedm milionů lidí a roste ročně o 700 tisíc nových absolventů škol. I přesto jdou mzdy v odvětví nahoru o zdravých 10 % ročně.

Slunce, pivo, moderna

S tím, jak roste v Béngalúru IT průmysl, rostou i příjmy a nároky obyvatel. A to vytváří další pracovní příležitosti. Jeden „technologický“ profesionál vytváří dvě až tři pracovní příležitosti pro řidiče, prodavače a podobně. Nároky na životní úroveň zvyšují i úspěšní Indové vracející se za kariérou ze zahraničí. „Moje děti se narodily a vyrostly na Long Islandu, Indie je pro ně do jisté míry cizí zemí,“ říká Altaf Mulla. „Kdyby zde nebyla pořádná lékařská péče a dobré školy, nabídku řídit místní pobočku Symbolu bych nepřijal.“

Pro Středoevropany právě se rozkoukávající v Evropské unii je velice poučné sledovat komunikaci v místních pobočkách nadnárodních firem. Země s více než miliardou obyvatel se dorozumívá 18 hlavními jazyky a více než tisícem kmenových jazyků a dialektů. Tuto různost se Indie pokouší překlenout hindštinou, kterou hovoří asi 40 % obyvatelstva, a angličtinou. Ta je jazykem byznysu už od dob anglických kolonizátorů, a kdo chce něco v obchodě znamenat, musí ji ovládat plynně. „V práci se domlouváme anglicky, když dojdou slova, zkusíme hindštinu,“ říká Jayaram Pillai, který do státu Karnátaka (kde leží Béngalúru) přišel z Kéraly. „Místní jazyk neumím vůbec, večerní zprávy mi překládá dcerka.“

Modernizace zasahuje i rigidní systém kast, který je jednou z důležitých příčin zaostalosti Indie. Nadnárodní korporace v Indii většinou najímají podle svých vlastních kulturních zvyklostí na základě kvalifikace bez ohledu na místo původu, náboženské vyznání, kastu či pohlaví.

Nedílnou součástí atmosféry Béngalúru je příjemné podnebí. Průměrné denní teploty se zde celý rok pohybují mezi 27 a 34 stupni Celsia. Nízká vlhkost vzduchu umožňuje teplo zvládat snadněji, než je tomu v přímořských oblastech jižní Indie. Jinde častá malárie je zde naprostou výjimkou. Béngalúru je jedním z mála míst na celém indickém subkontinentu, kde si žíznivý turista může dát točené pivo.

Úspěch má i svou odvrácenou tvář – infrastruktura neudržela krok se zběsilým růstem, a tak se město zahrad a parků změnilo v město dopravních infarktů, hluku a jedovatého vzduchu. Růst příjmů nedrží krok s přílivem chudých z venkova. Chudoba a utrpení je na ulicích patrná stejně jako v jiných indických velkoměstech.

Berete nám práci

Příběh Béngalúru ilustruje kladný vliv hospodářské globalizace na ekonomiku rozvojových zemí. Nutno samozřejmě přiznat, že tři čtvrtě milionu Indů zaměstnaných v IT byznysu je jen kapkou v moři půlmiliardové masy indických obyvatel, které statistika vede v rubrice eufemisticky nazývané „sektor neorganizovaných služeb“ – tedy lidí na hranici nezaměstnanosti, kteří se bez jakékoli záchranné sociální sítě prostě pokoušejí protlouct životem a postarat se o sebe sami. Béngalúru je však důkazem, že i nemotorný indický slon se dokáže přeměnit v ekonomického tygra, a dává dobrý příklad jiným chudým oblastem světa.

Má to ovšem svá ale. Zatímco středostavovská Indie díky přílivu pracovních příležitostí září spokojeností, ve Spojených státech se outsourcing stal jedním z nejbolestivějších předvolebních témat. Prezidentský kandidát John Kerry je používá pro ilustraci toho, že politika prezidenta Bushe nadřazuje zájmy korporací zájmům obyčejných Američanů a podílí se na vývozu pracovních příležitostí do zahraničí. Ministr financí John Snow a šéf Bushova týmu ekonomických poradců Gregory Mankiw sklidili od demokratů za svoji obhajobu outsourcingu tvrdou kritiku. „Bush tvrdí, že ekonomika vytváří pracovní příležitosti, ale řeknu vám, že dojíždět za prací do Číny je pěkně daleko,“ posmíval se začátkem roku hospodářské politice současné administrativy demokratický senátor Tom Daschle.

Před volbami nezůstává k protestům odborů hluchá ani druhá z hlavních stran. Republikány ovládaný Kongres přijal v lednu zákon zakazující udělit federální zakázku dodavatelům, kteří při jejím uspokojení vyvážejí pracovní příležitosti do zahraničí. Zákon se vztahuje pouze na orgány federální vlády a má platnost omezenou do letošního podzimu, ale v Indii vzbudil obavy, že se jedná o precedens, který budou následovat další omezení volného obchodu.

Často je strach Američanů z levnější konkurence pochopitelný, neboť outsourcing způsobuje lokální dramata a šoky. Například internetová cestovní kancelář Travelocity plánuje do konce roku uzavřít své 250členné kontaktní středisko ve virginském Clintwoodu a přestěhovat je do Indie. Pro 1500 obyvatel této odlehlé hornické vesničky v Apalačských horách to bude bolestivá změna. Útlum těžby uhlí už v minulosti z Clintwoodu učinil jednu z chudších oblastí USA a internet pro ni znamenal spásu a příliv nových pracovních příležitostí. I nízké platy 8 dolarů na hodinu byly pro clintwoodské zaměstnance Travelocity vítanou alternativou k nezaměstnanosti či stěhování se za prací. Odchod největšího zaměstnavatele v okrese po pouhých třech letech bude jistě velkou ranou.

O důsledcích současné vlny vývozu pracovních příležitostí do zahraničí panuje v USA ve volebním roce zuřivá debata. Odboráři a propuštění mají jasno – outsourcing zvyšuje nezaměstnanost, snižuje mzdy a životní úroveň. Liberální ekonomové a zastánci volného obchodu naopak tvrdí, že celý proces pomůže vytvořit množství nových, lépe placených pracovních příležitostí. Podle statistického úřadu amerického ministerstva práce i v odvětvích nejvíce postižených outsourcingem – jako je IT a finanční služby – počet pracovních příležitostí nejenže neklesá, ale naopak stoupá 3krát rychleji než ve zbytku hospodářství, a tento trend bude pokračovat i v příštích pěti letech, protože informační technologie jsou stále růstovým odvětvím. Na důležitosti silné záchranné sociální sítě a rekvalifikačních programů pro krátkodobé i dlouhodobé oběti globalizace se ovšem shodují i největší zastánci volného obchodu jako britský The Economist nebo americký časopis Foreign Affairs.

Globální trh outsourcingu, tedy součet tržeb společností, které na světě prodávají outsourcingové služby, se odhaduje na 773 miliard dolarů ročně. Indický podíl na trhu je 3,6 miliardy dolarů, neboli pouhých 0,46 %. Zbytek drží místní firmy – v USA americké, v Anglii anglické atd. Naprostá většina outsourcingu totiž neprobíhá přes mezinárodní hranice, právě proto je rozruch kolem Indie trochu pokrytecký.

Zajímavou hypotézu obhajující outsourcing nabízí washingtonský think-tank Institute for International Economics (IIE). Ten ve své zprávě z prosince 2003 říká, že prudký růst produktivity práce v USA v 90. letech byl z poloviny způsoben rozšířením informačních technologií do širších sfér ekonomiky. To prý umožnila nižší cena hardwaru, jehož výroba se na přelomu 80. a 90. let přesunula do zahraničí. V dnešní době stále větší podíl celkové ceny technologických aplikací představuje software a služby s ním spojené. Proto je jejich odchod za levnějšími náklady nejen přirozený, ale i žádoucí. Další pokles cen IT aplikací a služeb podle IIE způsobí novou vlnu informačně technologické expanze zejména do zdravotnictví, stavebnictví a malých podniků, které si nákladné aplikace dříve nemohly dovolit. To prý bude důvodem dalšího skoku v produktivitě práce, množství pracovních příležitostí a ekonomickém růstu v příštích deseti letech. Ochranářská opatření americké vlády, varuje IIE, by však mohla celý trend zvrátit.

(Respekt)