Srpen 2004

Za porážku může i Grossova rychlá jízda

Karel Hvížďala

Sociální demokraté, a hlavně premiér a ministr vnitra dělali vše pro to, aby proti sobě popudili občany, a volby to potvrdily. Bylo to vidět i na vyjádření k přestupkům policie. Tu si platíme, aby nás před přestupky jiných chránila. Nečiní-li tak, je to alarmující. Celá význačná skupina státních zaměstnanců neplní úkoly, jak by měla, a nikdo z odpovědných za to není zbaven místa a potrestán. Lidé to čtou: stát a jeho představitelé s tím vyjadřují souhlas. Připomeňme si jen kauzy z minulých dnů: Stanislav Gross (ministr vnitra - pozn. red. CS-magazínu) byl MF DNES dva dny po sobě přistižen, jak jeho šofér projížděl městem rychlostí 130 km/h bez zapnutého majáčku a přitom porušoval předpisy: i kolem školy jel dvojnásobnou rychlostí, než povoluje značka. Premiér občanům sdělil, že fotografie není důkaz, a Gross opáčil, že si četl dokumenty. Nikdo nebyl potrestán, ač pár dní předtím jiný policejní šofér málem zabil ministra zahraničí Svobodu.

Další případ: na lavici obžalovaných seděl muž, Zdeněk Krejčí, bývalý policista a zaměstnanec Inspekce ministra vnitra, tedy člověk, který sám řešil trestnou činnost policistů. Na ulici střílel na kolegy a jednoho vážně zranil. Pan Krejčí dostal podmínku za pokus o ublížení na zdraví, pokus o vraždu se mu nepodařilo prokázat. Vrchní soud rozsudek potvrdil, i když zároveň konstatoval, že se muž pokusu o vraždu zřejmě dopustil. Ředitel inspekce ani ministr vnitra po vynesení rozsudku občanům neřekli, jaké závěry byly učiněny, aby se něco podobného neopakovalo, a kdo byl odpovědný za to, že takhle labilní člověk pracoval v inspekci.

Co je na práci policistů špatně? Špatně nastavená pravidla a atmosféra, v níž přežívá bývalý duch policejní beztrestnosti a nadřazenosti. Recept je jediný, policisté by měli získat ještě více výhod, než mají: být nevypověditelní, pokud nespáchají trestný čin, mít nárok na výhodnější uzavírání pojistek, kariérní řád by jim měl zajišťovat jasnou perspektivu atd., ale na druhou stranu při překročení zákona by měli vědět, že je čeká mnohem vyšší trest než ostatní.

Jakmile porybný chytá podměrečné ryby, a to v době, kdy je to zakázáno, dopouští se většího přestupku než pytlák. Vlastně nejde už o přestupek, ale o zradu povolání. Podobně premiér i ministr zrazují, když transparentně neřeší přestupky bezpečnostních složek: chovají se k voličům, na nichž jsou přímo závislí, arogantně.

(MFDNES)