Srpen 2004

Otrokyně tu zůstanou

Ondřej Kundra

Vyšetřování kauzy sedmdesáti severokorejských šiček, které ve středočeském Žebráku a Železné tři roky pracují pod dohledem politruka, skončilo. Policii se nepodařilo prokázat podezření, že ženy jsou omezovány na osobní svobodě a musí svoji měsíční šestitisícovou mzdu odevzdávat severokorejskému vyslanectví. „Nezjistili jsme podezření z žádného trestného činu, vyšetřování jsme proto zastavili,“ zní strohá faxová odpověď středočeské policejní mluvčí Soni Pfeiferové.

Případ šiček uzavřel podobně jako policie i berounský úřad práce. Jeho úředníci při opakované kontrole zjistili, že politruk Pak Song Pong nevykonává deklarovanou činnost šičky, a proto mu úřad neprodloužil pracovní povolení. Pan Pong bude muset v nejbližších dnech opustit Česko. Žádné další nesrovnalosti úřad práce v Žebráku ani Železné nezjistil, a šičky proto budou na místě pokračovat i nadále ve své práci. Bez kontroly ale nezůstanou, na Pongovo místo už dorazil ze Severní Koreje nástupce, který dostal pracovní povolení na činnost „překladatel“.

Severokorejské vyslanectví nechce Pongovo vyhoštění a své další plány se šičkami v Česku komentovat. „Nelíbí se mi, že o nás stále píšete, a nebudu vám nic říkat,“ říká na druhé straně sluchátka dobrou češtinou muž zvyslanectví, který se odmítá představit. „Jestli jsme nějak změnili pohled na zaměstnávání lidí ze Severní Koreje? To vám neřeknu, protože k tomu nejsem oprávněná,“ říká v centrále žebrácké Kreaty zaměstnankyně Lenka Velvarská.

„K věci může mluvit jen paní ředitelka, a ta bude k dispozici až další týden.“

Majitelé textilky Kreata objevili severokorejskou pracovní sílu v roce 2001. Nejdřív přišlo třicet pět žen, pak se jejich počet rozrostl na současných padesát. „Na šití spodního prádla jsme mezi Čechy nesehnali dost lidí. Tak nám zprostředkovatelská firma našla Severokorejky,“ řekla před časem Respektu ředitelka Kreaty Věra Čermáková. Do Žebráku a do Železné dodala šičky zprostředkovatelská agentura, firma CLA podnikatelky Ludmily Faltusové, která ale svoje angažmá ve věci a kontakty na nepřístupné stalinistické impérium odmítla blíže specifikovat. Severokorejky pracují v Česku v přísném režimu. Každý den tráví osm hodin za šicím strojem a pak až do rána žijí pod dohledem politruka zavřené na ubytovně. Samy ubytovnu neopouštějí, když jdou do města, tak jen ve skupince a dvojstupu. Podezření, že celý svůj plat odevzdávají výměnou za malé kapesné zdejšímu vyslanectví, a že zde tudíž vlastně otročí kvůli valutám pro severokorejský režim, se policii nepodařilo vyvrátit.

Případ šiček vyšuměl do ztracena i na politické scéně, ačkoli ministr zahraničí Cyril Svoboda tvrdil, že ho kauza „znepokojuje“. Jeho úřad se věcí nakonec vůbec nezabýval.

(Respekt)