Srpen 2004

Temná hra kolem ministra Palase

Ondřej Kundra

Policie jen předstírá práci na objasnění možného zločinu člena vlády. Už pět týdnů čelí ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD) podezření, že přijal sedm milionů dolarů jako úplatek za „pomoc“ k miliardové státní zakázce. Přestože jde o čest člena vlády a přestože řada věcí v Palasově agendě opravdu vyvolává ty nejvážnější pochybnosti, úřady zatím nezveřejnily ani zmínku o výsledcích vyšetřování. Zdá se dokonce, že policie jen klame tělem a žádné šetření se ani nekoná.

Pokračování v prověřování podezření

Trestní oznámení na ministra Jaroslava Palase poslal policii neznámý občan krytý orwellovským pseudonymem W. Smith. Dopis byl poslán z německého Karlsruhe a stojí v něm, že sedmimilionový úplatek přišel ministrovi od „německé počítačové firmy“ na jeho bankovní účty v Peru a na tichomořském Nauru, kde si prý Palas zařídil účty na falešný pas nesoucí jméno bulharského občana Ivana Petrova. Zní to neuvěřitelně. Ale je faktem, že policie už půl roku vyšetřuje možnou korupci při udělení třičtvrtěmiliardové zakázky na stavbu Agrární platební agentury, kterou Palas loni v říjnu přiklepl německé počítačové firmě SAP bez výběrového řízení.

Okolnostmi zadání této zakázky se protikorupční služba začala zabývat na začátku letošního ledna. „Prověřujeme podezření, že kolem platební agentury mohlo dojít ke korupci,“ řekl tehdy Respektu šéf protikorupční jednotky Jiří Pálka. Stejná slova opakuje nyní, o šest měsíců později, i jeho zástupce Milan Šiška. „Pokračujeme v prověřování podezření. Říkat vám, jak daleko jsme ve vyšetřování pokročili, koho jsme už vyslechli nebo jaké dokumenty jsme si ve věci platební agentury vyžádali, vám ale v tuto chvíli nejsem oprávněn sdělovat. Je to nařízení z policejního prezidia,“ sděluje. Policejní prezident Jiří Kolář opravdu letos v květnu zakázal policistům poskytovat jakékoli informace k případům, u kterých není zahájeno trestní stíhání. „Nebudu to z taktických důvodů blíže specifikovat, ale několikrát se kvůli zveřejnění informací nepodařilo pátrání dotáhnout do konce. Dané opatření má proto riziko narušení vyšetřování minimalizovat,“ vysvětluje policejní mluvčí Blanka Kosinová. „Podle nás není důležité, aby veřejnost věděla, že se na nějakém případu pracuje. To je věcí vyšetřovatele.“

Problém je, že embargo na poskytování informací o případech dotýkajících se vysokých představitelů administrativy prohlubuje už delší dobu pochybnost, zda je zdejší policie schopna a ochotna tyto věci opravdu nezaujatě řešit, a když pak věc potichu odloží k ledu, nemají občané šanci zjistit, co a jestli vůbec něco dělali.

Přesně tímto směrem se ubírá i šetření kauzy ministra Palase. Ačkoli vyšetřovatelé už půl roku „na kauze pracují“, dosud nevyslechli ani jednoho klíčového hráče a nepožádali ministerstvo zemědělství ani o vydání základní dokumentace k případu. „Policie si z vedení ministerstva nikoho nepředvolala, stejně tak nežádala o vydání smlouvy na vybudování platební agentury uzavřené mezi naším úřadem a firmou SAP,“ říká Palasův mluvčí Martin Severa. „Nikdo nebyl kontaktován, žádné dokumenty jsme neposkytovali,“ uvádí ve stručné e-mailové odpovědi mluvčí SAP Ivan Boroš. „Kriminalisté nás nekontaktovali, ani si tu nevyžádali dokumentaci,“ pokračuje ve stejném duchu Jitka Sluková, mluvčí ředitele platební agentury Jana Höcka. V kauze nebyl zatím osloven ani Palasův předchůdce na rezortu zemědělství Jan Fencl (ČSSD), během jehož působení se začala agentura připravovat: „Ne, o mé vysvětlení dosud nikdo neprojevil zájem.“ Proč policie od ledna nehnula prstem, nechtějí nadřízení „vyšetřujících“ policistů sdělit. „Bez komentáře,“ odmítl vysvětlení i ministr vnitra a možná budoucí premiér Stanislav Gross (ČSSD). Získat vyjádření policejního prezidenta není možné, na zaslané e-mailové otázky totiž neodpověděl a ve svém úřadě nebyl k zastižení.

Je to divné, nechápu

Sám Palas označuje ústy svého mluvčího Martina Severy Smithův dopis za hanebnost a podezření na korupci za „nesmyslné a urážející“ (stejně tak úplatek v zápase o platební agenturu odmítá i SAP). Žádné kroky k očistě svého jména ale ministr nechystá s tím, že se nehodlá „zabývat pomluvami“. Ostatně může si to dovolit, až dosud totiž vládl v kulisách, kdy po něm nikdo z kolegů vysvětlení nechtěl. „Zabývat se informacemi o údajném úplatku nebudu. Pan ministr je totiž z mého pohledu důvěryhodný člověk,“ říká šéf poslaneckého zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). „Že policie nikoho nevyslechla, nebudu komentovat, nemám k tomu dostatek dat. Obecně ale policii věřím, takže se domnívám, že i v tomto případě ví, co dělá.“ Vysvětlení po ministrovi nežádá ani jeho stínový protějšek z ODS Jiří Papež. „Dokud nebudu mít v ruce nějaký hodnověrný důkaz o úplatku, nemá pro mě význam s ním o tom mluvit nebo téma nastolovat na zemědělském výboru,“ říká Papež. „Nicméně to, že policie ve věci nekoná, je divné a nejsem z toho nijak nadšený. Proč se v takto závažných kauzách šetření dlouho protahuje a pak to často vyzní do ztracena, si nedokážu vysvětlit.“ Podle místopředsedy výboru pro obranu a bezpečnost Miloše Titze (ČSSD) je přístup policie v kauze Palas „nestandardní“. „Pokud je pravda, že kriminalisté za půl roku nikoho nevyslechli a nevyžádali si smlouvy k případu, tak to nesvědčí o jejich plném nasazení. Na nejbližším branně bezpečnostním výboru se proto pana ministra Grosse na věc dotáži,“ říká Titz. „Jak si vysvětluji, že šetření velkých kauz jako gripeny nebo dálnice D47 mělo podobně neurčitý průběh a nakonec to policie bez poskytnutí informací vždy odložila? Žádné rozumné vysvětlení pro to nemám, protože jsem se tím nikdy nezabýval.“ Podobně to vidí i další místopředseda bezpečnostního výboru Pavel Severa (KDU-ČSL). „Nevím, proč policie v kauze Palas nic nedělá, ale rozhodně mě to znepokojuje. Proč se v Česku závažné kauzy většinou moc nevyšetřují a po několika měsících se odkládají? Tak na to opravdu nedokážu odpovědět.“

Rámeček

Palas v tísni

Varování, že na Palasově ministerstvu něco zásadně neklape, dorazilo do Česka loni v říjnu ústy evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera. Ačkoli jeho tehdejší diplomatická nóta neobsahovala víc než jen technicky znějící připomínku, že pokud Česko „nezrychlí“ práce na takzvané Agrární platební agentuře, nebudou zdejší zemědělci po vstupu do Unie dostávat peníze z bruselských fondů, v zainteresovaných kruzích to vzbudilo údiv. A nejen kvůli hrozbě ztráty čtrnácti dotačních miliard. Jak je možné, že jsme najednou pozadu v budování instituce, za jejíž přípravu nás Unie ještě krátce před Palasovým nástupem do funkce naopak chválila? Stručně řečeno: ministr Palas předloni v létě nastoupil do křesla za situace, kdy bylo Česko v rychlosti příprav agentury mezi kandidátskými zeměmi na druhé příčce za Slovinskem. Hlavní úkol tehdy zněl: vypsat veřejnou soutěž na dodávku agenturního softwaru, přes který se budou zpracovávat všechna data spojená s příjmem a distribucí evropských peněz. Toto jednoduché zadání však Palas odkládal déle než rok, aby loni v září s odvoláním na „časovou tíseň“ od soutěže ustoupil a zakázku přiklepl rovnou německé společnosti SAP. Tím však podezřelé okolnosti kolem zakázky neskončily. SAP si totiž za kontrakt naúčtoval více než půl miliardy, což je hranice, nad jakou musí zakázku projednat vláda a ustavit k ní komisi složenou ze zástupců ministerstva financí. Palas ale obešel i tohle: místo jedné smlouvy za více než sedm set milionů podepsal dvě pod pět set milionů – což stačilo dát vládě pouze na vědomí. Podepsanou smlouvu dodnes Palasův úřad utajuje a zveřejnit ji odmítá i SAP.

Rámeček 2

ekVe státním zájmu, do ztracena!

Podobný scénář „do ztracena“, jaký se odvíjí při vyšetřování úplatkářské aféry ministra Palase, policie uplatnila i v dalších korupčních případech. Po roce a půl protikorupční jednotka letos na jaře odložila bez jakéhokoli výsledku kauzu dálnice D47 z Lipníku nad Bečvou do Ostravy, kterou Zemanova vláda přidělila bez výběrového řízení izraelské firmě Housing & Construction. Podmínky smlouvy dojednávali přímo poradci premiéra Zemana a cenu za stavbu vypočítali na více než dvě stě milionů, ačkoli – jak se ukázalo později – se dá celý projekt pořídit za čtvrtinu této sumy. Policie nakonec nikoho neobvinila a případ odložila. Podobně tento měsíc vyšumělo do neurčita i čtyřleté vyšetřování osmi bývalých šéfů Komerční banky, za jejichž vedení přišel ústav o osm miliard korun na obchodech s rakouským podnikatelem Barakem Alonem (bankéři půjčili Alonovi peníze na fiktivní obchody s obilím a ocelí a čelili podezření, že svojí nedbalostí či úmyslně pomohli miliardy z ústavu odčerpat – policie jim však nakonec žádné pochybení neprokázala a věc rovněž odložila). Po několikaměsíčním vyšetřování dala policie bez sdělení obvinění k ledu loni v červnu i případ korupce v kauze stíhaček gripen, kterými se rozhodl tuzemskou armádu za podezřelých okolností vybavit Zemanův kabinet. Ačkoli policisté konstatovali, že nákup stíhaček „korupce zřejmě provázela“, žádného aktéra se jí vypátrat nepodařilo. Naprázdno ostatně vyzněly i dvě nejslavnější korupční aféry z nejvyšších pater polistopadové politiky – případ černého konta ODS (tedy účtu, kam údajně tehdejší vládnoucí straně chodily úplatky za privatizaci) a bamberská aféra, při které tehdejší šéf opoziční ČSSD Miloš Zeman v německém Bamberku na tajných schůzkách nabízel obskurním podnikatelům vládní posty výměnou za vysokou injekci do stranické kasy.

(Respekt)