Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2004


V zahraničí jako doma? (Recenze Nového Polygonu)

Emanuel Mandler

Nový Polygon má v záhlaví titulku název “český zahraniční časopis”. A v úvodním slově druhého, dubnového čísla napsal jeho vydavatel Pavel Primus tato slova: “Naší snahou je přispět ke vzájemné komunikaci Čechů žijících v České republice a v zahraničí. Nemáme a ani nemůžeme mít stejné názory”. To se zdá logické, ba dokonce samozřejmé. Ale jak se dovídáme z vyjádření redakce k článku Luďka Frýborta, přece jen jde spíš o proklamaci než o skutečné zaměření časopisu..

Je to zajímavé: Luděk Frýbort si stěžuje, že už v prvním čísle (časopis má nového vydavatele) mu chyběla názorová různost, diskuse. Redakce, domnívá se, se “raději sporným tématům vyhýbá, aby nebylo, jak říká Komenský, hadruňků a kyselostí. Kdyby to tak mělo jít dál, bude za nějaký čas Polygon přinášet už jen samé nekonfliktní články.” Jako jedno z témat, která se z Polygonu vytrácela, uvádí Luděk Frýbort “například střetávání názorů o poválečných odsunech či vyháněních… o Benešových dekretech a jiných záležitostech toho druhu”. To asi neměl napsat.

Redakce totiž reagovala dosti bojovně. V bývalém Polygonu, napsala, se ocitly i příspěvky, “jež dedukujeme, zřejmě v d ů s l e d k u š t ě d r ý ch s t i p e n d i j n í ch p o b y t ů L a n d s m a n n s ch a f t u č i L a n d s m a n n s ch a f t e m z p r o s t ř e d k o v a n ý ch , už více než dekádu nepíší o čemkoli jiném, a kterým nejsou upírány stránky domácích česky vydávaných n i k o l i v š a k u ž v l a s t n ě n ý ch periodik… Bylo horší vyvraždění Lidic a Ležáků, organizované státní okupační mocí, anebo masakry pořádané lůzou utrženou k v ů l i válce ze řetězu?… Čeho si přejete d o d e b a t o v a t ?”

V Polygonu bylo od roku 1990, říká redakce, věnováno odsunu-vyhánění mnoho místa. Nechť si kolega Frýbort uvědomí. “kteří autoři jsou právě jen touto věcí posedlí a k o n k l u z e s e n e d o b é ř e . Nejde bohužel o ´jiné názory´, ale jen n á z o r y p o g o e b b e l s o v s k u donekonečna opakované” (str. 87).

V této ideové řeži, kterou rozpoutala, redakci uniklo, že hovoří stejně jako česká oficiózní propaganda (pokusil jsem se příslušné výrazy zdůraznit proložením) a má také podobné názory na dějiny a společnost. Nekonformní názory na vyhnání Němců jsou přímo či nepřímo z a p l a c e n y Sudetoněmeckým krajanským sdružením, otisknou-li se v Česku, pak v periodikách v l a s t n ě n ý ch c i z i n c i , lůzu neutrhla ze řetězu organizovaná poválečná česká revoluce, nýbrž válka. Opakují-li se názory, které se redakci nelíbí, je to opakování p o g o e b b e l s o v s k u , diskuse je cosi jako sylogismus, který ústí v k o n k l u z i , například: (a) ničemy je třeba vystěhovat za hranice, (b) všichni sudetští Němci byli ničemové, (c) vyhnání Němců bylo spravedlivé. Tak si to přeje redakce Polygonu?

Kdybychom okopírovali její myšlenkový pochod, zeptali bychom se, zda časopis ve skutečnosti nevlastní české ministerstvo zahraničí.

Redakce Polygonu se hned v témž čísle ujala úkolu předvést, jak to s vyhnáním ve skutečnosti bylo. Ovšem ne s vyhnáním německého etnika. Jde o křivdy způsobené Čechům v pohraničí v březnu roce 1939, o kterých pojednává xenofobně zaměřený Jan Kovanic.

A smutek v duši vyvolává článek na str. 17, ve kterém Jiří Ješ referuje o semináři o třetí republice, který uspořádal Masarykův ústav AV ČR. Hlavním tématem semináře byla otázka, do jaké míry byla třetí republika (1945-1947) demokratická. Autor referátu se zabývá záměry komunistů a naznačuje problematičnost právní kontinuity třetí republiky s republikou první. Jemně se také dotýká legitimity Benešových dekretů, ovšem jen v této souvislosti.

Ale co jejich obsah? Cožpak konfiskace dvou třetin českých finančních, obchodních a průmyslových podniků nemá co do činění s demokratičností tehdejšího režimu? A co vyhnání třetiny obyvatelstva Čech a Moravy, konfiskace jejich majetku a zpustošení stovek osad a půdy? Jiří Ješ píše, že “prezidentské dekrety… od základu změnily politické a ekonomické poměry první republiky”, o jejich obsahu však taktně mlčí. Že to ani trochu nebyly změny demokratické, ale národně socialistické, o tom mlčí rovněž.

A tak jde tento referát pěkně dohromady jen s druhou větou citované redakční poznámky. Nový Polygon zajisté bude i nadále protikomunistický. Jak by ne, vždyť národní socialisté byli také protikomunističtí!



Zpátky