Srpen 2004

Zázemí nepolitické politiky

Emanuel Mandler

V rozhovoru pro Lidové noviny 19. června napadl Vladimír Železný pozoruhodným způsobem českou nepolitickou politiku. Přitom uvedl zajímavé údaje. Netýkaly se jen volební strany do Evropského parlamentu SNK + ED, nýbrž od této strany směřovaly do minulosti. Můžeme jeho údaje shrnout do tří bodů.

Podle prvního z nich prý musela volební kampaň SNK a ED stát od 35 do 70 milionů korun. "To znamená, že sem někdo musel nalít mnoho milionů korun. A já se ptám - kdo? Kdo už podruhé nalil Kaslovi tyto peníze?"V jistém smyslu, soudí Vladimír Železný, to platí i o Straně zelených.

Podle druhého bodu pocházejí tyto peníze z nadací, které prý ve Špalíčku v březnu nebo dubnu 1990 nabídla české politice Madeleine Albrightová. Přijela s velký štábem a ujišťovala naše demokraty ve Špalíčku, že jsou k dispozici určité nadace, které budou "v těchto mladých a nezralých demokraciích" podporovat "skupinu, která pro nás bude perspektivní z hlediska demokracie a atlantické vazby". Jinak řečeno toho, "na koho ukáže Václav Havel".

Zda je možné tvrzení Vladimíra Železného ověřit, to je zřejmě otázka delší doby. Do té doby bude platit tvrzení proti tvrzení. Avšak chování Václava Havla i Madeleine Albrightové naznačují, že bychom Železného tvrzení neměli brát na lehkou váhu.. Zvláště v souvislosti s třetím bodem jeho vyprávění.

Je jím zajímavý předpoklad: "Od té doby podle mne tento balík peněz putuje českou politickou scénou podle toho, jak se pohybují naši političtí turisté. V momentě, kdy se nepovedl ten ´Klub pravdy a lásky´, kdy se nepodařilo pomocí sarajevského puče získat ODS, začaly tyto peníze putovat. Vždy, když se zjistí, že je někdo politická mrtvola - třeba teď umírá US - vždy se vynoří nový subjekt, na který Václav Havel ukáže. Dokonce veřejně. A řekne: ´To jsou moji milí´. Takto požehnal Kaslovi, když se odpoutal od ODS. Takto požehnal Zielencovi a Kaslovi, když se spojili."

Na tomto vyprávění Vladimíra Železného je nejzajímavější to, že vlastně popisuje ponornou pouť české nepolitické politiky od roku 1990. Ať už je to s oněmi putujícími penězi jakékoli, někdo nepolitickou politiku financovat musel.

Pro mne a pro členy bývalé Liberálně demokratické strany (Demokratické iniciativy) jsou Železného slova zajímavá dvojnásob. "Klub pravdy a lásky" se sice nepovedl, ale měl tolik síly, aby nás, které považoval za své konkurenty, velmi pohodlně zlikvidoval. Nepochybně měl k tomu i "síly" finanční. Jakkoli tedy tvrzení Vladimíra Železného nejsou podložena důkazy, nezdá se mi, že by byla příliš vzdálena od skutečnosti.