Srpen 2004

Ekonomie terorismu

Petr Robejšek

Terorismus světové hospodářství nejen ohrožuje, ale je dnes také jeho neodmyslitelnou součástí. V politickém thrilleru The Icarus Agenda popisuje Robert Ludlum arabské spiknutí proti západním firmám. Teror je zde nástrojem k vytlačení cizí ekonomické konkurence. Ludlumovi teroristé jsou zločinečtí podnikatelé, kteří uskutečňují gigantickou spekulaci.

Mnohý čtenář si naopak pomyslí, že příčiny a řešení problému terorismu spočívají v chudobě a zaostalosti zemí třetího světa. Každopádně v obou pohledech na věc hraje hlavní roli ekonomika. Současný terorismus záměrně útočí na západní ekonomiku, ale přitom se postupně stává její součástí. Terorismus je důkazem slabosti samotných teroristů - v tom se všichni odborníci shodují. Arabský terorismus je navíc důkazem defenzívy v soupeření se západní civilizací. Náboženské hodnoty, na nichž je postavena islámská společnost, zabraňují rozvoji a růstu hospodářské síly. V dnešním (Západem ovládaném) světě však platí, že:

1) hospodářské zájmy zemí jsou rozhodující hybnou silou v mezinárodních vztazích

2) hospodářská konkurence je moderní "civilizovanou" formou územní agrese

3) obchodní politika je silný mocenský nástroj; hospodářský rozkvět země svědčí o jeho úspěšném nasazení.

Za těchto podmínek nemá arabský svět možnost prosadit své zájmy; jedinou takovou možností se z hlediska militantních arabských menšin stává terorismus.

Arabský terorismus, to je faktické uznání slabosti vlastní náboženské ideologie, připuštění rozhodující role ekonomiky v současném světě a přizpůsobení se dnešnímu světu, ovládanému Západem. Střet civilizací Samuela Huntingtona se proměnil a posunul zároveň; odehrává se tam, kde tluče srdce vládnoucího západního systému: v hospodářství. Příčiny rozporu mezi islámem a Západem leží v oblasti hodnot, jenže rozhodnutí padne v ekonomice. Arabský terorismus se podřizuje západním pravidlům hry a vytváří svůj vlastní ekonomický systém. Cílem jeho útoků je západní ekonomika, ale zároveň se volky nevolky stává její součástí.

Terorismus je ekonomické odvětví

U vzniku arabského terorismu stály americké investice do jednotek afghánských mudžahedínů, kteří bojovali proti Sovětskému svazu. Četní boží bojovníci se vbrzku vymkli z amerického vlivu a za podporu se odvděčili útokem na newyorské Twin Towers a na washingtonský Pentagon. Dodnes není jasno, z kolika zdrojů je financován arabský terorismus. Nedávno vyšla kniha Saudi Connection od bývalého agenta CIA Roberta Baera; kapitolu o financování "muslimského bratrstva" kompletně zcenzurovala americká vládní místa. Jisté je, že mnohé arabské státy investují do islámského terorismu s cílem vykoupit se a odvrátit nevítanou pozornost od vlastní země.

Saúdská Arábie je v tomto ohledu klasickým příkladem současného odmítání a zároveň podpory terorismu. Tato schizofrenie se týká i samotné vládnoucí dynastie. Korunní princ Abduláh je zaměřený proamericky, zatímco jeho nevlastní bratr princ Nadživ (ministr vnitra) víceméně otevřeně podporuje islámské fundamentalisty. Monarchie využívá terorismus jako ventil nespokojenosti arabské střední třídy, bouřící se proti zaostalosti a strnulosti vlastní země. Ale terorismus by jednou mohl olejovým princům přerůst přes hlavu.

Terorismus jako hospodářské odvětví? Samozřejmě ano. Operuje přece po celém světe a všem vnucuje své produkty: atentáty, destrukce, únosy, vydírání, drogy, praní peněz, ale i strach a nejistotu. Z toho všeho mu samozřejmě plynou obrovské zisky, a například lukrativní únosy cizinců v Iráku, vydávané za boj proti okupantům, kromě toho vzbuzují strach v zahraničí.

Marketing teroru? Šokující útoky načasované tak, aby měly co největší dopad. Vzpomeňme na útok v Madridu, dva dny před španělskými volbami. Odbyt a distribuce? Teroristické buňky roztroušené po celém světě, síť bank, charitativních institucí, náboženských skupin a podnikatelů. Osou je systém havala velmi obtížně kontrolovatelná forma transferu peněz. Situaci usnadňuje i to, že kupříkladu v Saúdské Arábii neexistuje žádný daňový systém, a tudíž prakticky nelze kontrolovat tok financí. Obrat "ekonomiky teroru" se odhaduje na 1,5 bilionu dolarů (dvakrát víc než činí hrubý domácí produkt Velké Británie - pět procent globálního hrubého národního důchodu). Výnosy? Odborníci odhadují částku, kterou mohou teroristé ročně investovat do svých operací, mezi deseti a šestnácti miliardami dolarů.

Blahobyt - Achillova pata Západu

Terorismus je také paralelní hospodářský model, který útočí na ekonomické srdce vládnoucího západního systému. Již na počátku našich úvah o hospodářské povaze teroristického ohrožení jsme si vyjasnili, že teror je pouze na první pohled ideologický boj, fakticky je však formou ekonomické války. Loretta Napoleoni jde ve své knize Modern Jihad: Tracing the Dollars Behind the Terror Networks dokonce tak daleko, že hovoří o souboji dvou hospodářských systémů. Západní hospodářský systém dosud dominuje, ale na souboj jej vyzývá nová ekonomie teroru.

Loretta Napoleoni možná trochu přehání, ale jedno je jisté: Skutečným nepřítelem terorismu je kapitalistický hospodářský systém, zdroj západní převahy nad arabským světem. Již praotcové dnešních arabských teroristů, němečtí Rote Armee Fraktion (Baader, Meinhoffová) či francouzská Action directe útočily na symboly hospodářské moci. Al Kajda se snaží mnohem důsledněji a bezohledněji o totéž: o rozpad západní ekonomie. Neuniklo jí, že blahobyt je tajemstvím i Achillovou patou západní politické stability. V hospodářské krizi jsou vlády ohroženy vlastním obyvatelstvem, jemuž namísto blahobytu hrozí nezaměstnanost. Teroristé se proto snaží vypůjčit si občany západních států a sešikovat je do armády proti jejich vlastním vládám.

World Trade Center byl již jednou (před deseti lety) - jako svatostánek a mocenské centrum západního hospodářství - cílem útoku. Ten, kdo kontroluje, nebo alespoň ohrožuje místa, v nichž se soustřeďuje západní hospodářská moc, kontroluje do značné míry také moc samotnou. Atentát na World Trade Center v roce 2001 názorně ukázal, jak obrovské škody má za následek zničení těchto mocenských center a osob, které vytvářejí a ovládají finanční zdroje a špičkové technologie. Jeden velký pojišťovací makléř ztratil 700 zaměstnanců.

Další zranitelné místo - burza. Z amerických akciových fondů bylo po útoku 11. září bleskově odčerpáno 30 miliard dolarů. Burzovní kapitál je však olejem ekonomiky a banky jej rozdělují s cílem co nejefektivnějšího použití. Další cíl pojišťovny. Jedna třetina všech německých akcií patřila před 11. zářím 2001 pojišťovnám. Částky, které musely zaplatit, je donutily k masivním odprodejům. To posílilo otřesy světového pojišťovnictví a propad na burzách. Nemohu-li se pojistit proti rizikům, nebudu investovat, řekne vám každý podnikatel. Pojišťovny jsou nouzové východy v rámci tržního hospodářství.

Škody v důsledku teroristického ohrožení vznikají, i pokud nedojde k žádnému útoku. Podle studie jedné washingtonské poradenské firmy způsobila bezpečnostní omezení po 11. září 2001 do dneška ztráty ve výši 31 miliard dolarů. Obchodníci z rozvojových zemí mají od té doby značně ztížený vstup do USA. Obchody se tím zpomalují, nebo jsou dokonce zcela znemožněny.

Jak vyhrát souboj ekonomik

Když souboj ekonomik, tak se ptejme, jak jej vyhrát. Naše největší šance jsou styčné body terorismu s naším světem. Struktury teroristické organizace, tj. logistika, finanční prostředky a zbraně, jsou při tom důležitější než zaměnitelné osoby, než sami terorističtí bojovníci. I bin Ládin je především šifra. Je důležitý hlavně potenciálem svých operativních možností, nikoliv coby arabský národní buditel či tvůrce nového řádu. Porazit terorismus lze nejspíše destrukcí jeho vlastních struktur. Zranitelné body jsou: finanční prostředky, volnost pohybu, rozsáhlá organizace, informátoři, kurýři, falešné dokumenty, komunikace, zbraňová depa, ústupové - klidové prostory a možnost dlouhodobých příprav. Všechny tyto faktory mají svůj hospodářský rozměr, a tím i propojení k ekonomické převaze Západu. To je naše velká šance.

Právě jsme zjistili, s jakou agresivitou se teroristé snaží zničit západní ekonomický systém. Teď uvidíme, že se arabský terorismus bezděčně stává součástí západní ekonomiky. Hospodářství je poháněné profitem a strachem. Nejistota vyvolaná teroristy slušně vynáší. Zajistíme si např. předkupní právo na několik set tisíc tun ropy měsíc dopředu a počkáme, až cena vzroste. Neklid v okolí ropných polí pracuje pro nás. Takto vzniklá spekulativní přirážka se odhaduje na 6 dolarů za barel.

Hospodářství na bin Ládinovi slušně vydělává. Malacký průliv (12 až 37 kilometrů široký a 114 kilometrů dlouhý) na jednom břehu Malajsie a Singapur na druhém břehu nestabilní Indonésie, hemžící se islamisty. Tudy se transportuje přes 80 % ropy importované do Japonska. Totéž platí o ropě pro pulsující dílnu světa - Čínu. Blokování této úžiny by okamžitě zaškrtilo světový obchod. Stačilo by k tomu pár teroristů, jeden potopený supertanker a máme hotový scénář světové ekonomické krize. Teroristická přirážka na barel ropy se již dnes odhaduje na osm dolarů.

Do důsledků bylo propojení hospodářství a terorismu dotaženo v plánech Pentagonu: hodlal založit burzu s tzv. futures pro teroristické útoky. (Futures jsou cenné papíry, v podstatě sázka na klesající či stoupající ceny akcií a surovin.) Spekulovat se stoupající cenou žita v důsledku sucha je v podstatě totéž jako investovat do spekulace, že Usáma bin Ládin provede atomový útok proti USA. Čachrovat se smrtí - jak odporné! Ale nemělo by nám uniknout, že trhy jsou většinou přesnějšími indikátory budoucího vývoje než posudky expertů.

Na trzích investují lidé, kteří špatnou sázkou riskují ztrátu svých peněz. Toto riziko ukázňuje příliš bujnou fantazii a vynucuje přepečlivé rešerše. Americký kongres tento originální pokus přiblížit se pravdě z morálních důvodů zablokoval, jeho smysluplnost tím však nevyvrátil. Dluhopisy na rizika (tzv. Catastrophy Bonds) jsou již tak novou formou investic. Výše loňských katastrofických dluhopisů dosáhla 1,8 miliardy dolarů. FIFA chce s jejich pomocí financovat část nákladů na mistrovství světa ve fotbale.

Impuls inovací a růstu

V určité symbióze s terorismem se nacházejí i média. Hlavní "hrdinové" jsou jakési stars v nekonečném seriálu s nejvyšší sledovaností. Každá senzace se vítá, protože zvyšuje náklad. Palcový titulek plus strach, který vyvolá, to je nejen moc teroristů, ale také zdroj příjmů pro majitele média. Jednou z forem obrany by bylo zbavit teroristy publicity. Co takhle zakázat zveřejňování fotografií a filmových záznamů teroristických aktů? Majitele novin a rozhlasových i televizních stanic, kteří by se okamžitě začali bouřit, by bylo možné poměrně snadno usvědčit z toho, že jim nejde výlučně o svobodu slova, nýbrž spíše o svobodu prodávat krev na první stránce.

Terorismus nepřináší jen hospodářské ztráty, ale i růstové a inovační impulsy. Vláda Spojených států vypsala soutěž na kontrolní systém US-VISIT, který má vyfiltrovat nebezpečné osoby, dříve než vstoupí na americkou půdu. Minulý týden bylo ohlášeno, že zakázka přijde na deset miliard dolarů. Mnozí pozorovatelé kritizují americkou zadluženost. Tento projekt je příkladem toho, že lze investovat do bezpečnosti a zároveň do udržení vedoucí technologické pozice. Terorismu se podařilo Západ v mnoha ohledech ekonomicky poškodit, převaha našeho systému však spočívá v tom, že pro své posílení dokáže využít i útoky nepřátel.

Američané a Britové šli do Iráku z ekonomických důvodů; tudíž i v zájmu těch, kdo je za to kritizují. Jinak by se západní svět stal rukojmím extremistů, pocházejících z beznadějně zaostalé, a tudíž ke všemu odhodlané civilizace. Je třeba ji probudit ze staleté letargie a vynutit si její modernizaci. Tento proces nebude přímočarý ani krátký. Ale alternativa k němu neexistuje.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)