Srpen 2004

Internetu vládnou Mirkové Dušínové. Příběh firmy Google

Markéta Žídková

Tak rychlý nebyl ani Bill Gates. Třicátníci Larry Page a Sergej Brin za šest let vybudovali z ničeho firmu za 20 miliard dolarů. A ještě přidali do angličtiny nové slovo. "Jsou jako ti ukázkoví slušní hoši ze sousedství, o nichž se píše v čítankách. Jenom o trochu bohatší," říká BBC o třicetiletém Larrym Pageovi (30) a o rok starším Sergeji Brinov. Respektive o trošku víc. Časopis Forbes je letos zařadil mezi světové boháče a list The New York Times nazval jejich internetový vyhledávač "bohem", protože mu na internetu nic neunikne. Ještě před šesti lety obyčejní studenti jsou dnes žhavými celebritami, které se objevují v televizi v hlavním vysílacím čase a dostávají čestné doktoráty.

Pro mnohé uživatele internetu se události datují "př. v. G." (před vznikem Googlu) a "p. v. G." (po vzniku Googlu). Larrymu Pageovi a Sergeji Brinovi se prostě podařilo uvést do života skvělou věc, která usnadňuje denně život lidem na celém světě - Google se stal nejpoužívanějším nástrojem při vyhledávání v internetu. Každý den zpracovává asi 200 milionů dotazů a přitom prochází více než 3 miliardy webových stránek (tedy asi polovinu všech existujících stránek v internetu).

A své výsledky předkládá uživatelům v 80 jazycích. Jeho technologie zakoupil i konkurent Yahoo a mezi dalšími klienty najdete třeba také CIA. Naprostou jedničkou mezi ostatními vyhledávači se Google stal díky způsobu, kterým uspořádává získaná data. Podobně jako u vědeckých prací se pro určitý problém považuje za nejrelevantnější ta studie, kterou ostatní nejčastěji citují.

I Page s Brinem si řekli, že nejlepší stránka k hledanému tématu bude ta, na kterou odkazuje nejvíce jiných stránek, zatímco ostatní vyhledávače vyhledávaly stránky podle výskytu zadaného slova na stránce, tedy podle "kvantity", nikoliv "kvality". Dnes má Google ještě propracovanější způsob hodnocení kvality stránek a pracuje při řazení odkazů dle relevance až se stovkou různých faktorů.

Jak vysoko jsi v Googlu?

Google má dnes takovou sílu, že se už nestará o to, co se děje na síti, ale sám ji ovlivňuje," tvrdí britský list The Observer. Odborníci dokonce hovoří o "Google economics". Chcete-li, aby vaše internetová firma prosperovala, musíte se snažit, aby se vaše webová stránka dostala v seznamu výsledků hledání vytvořeném Googlem na jednu z prvních pozic. Z toho žije řada internetových poradenských firem, které svým klientům radí, jak vytvořit své webové stránky tak, aby se jim to podařilo.

Díky svému systému indexování stránek ví Google o svých uživatelích i věci, které by hned tak někomu nesvěřili. Například pokud budeme hledat informace o nemocích jako AIDS či syfilis nebo navštívíme stránky popisující, jak si podomácku sestrojit výbušninu, Google si to bude až do roku 2038 pamatovat. A Google zná i naši internetovou adresu (IP). Ať se nám to líbí nebo ne, pokud používáme Google, mají pánové Page a Brin o vašem životě docela slušný přehled.

Jako takový vedlejší produkt se mladým vynálezcům podařilo obohatit angličtinu. Google je nejen podstatným jménem, ale i slovesem a přídavným jménem. Například "to google" znamená, že použijete vyhledávač, abyste si zjistili informace o člověku předtím, než se s ním setkáte. (Název Google jinak vznikl ze slova googol, které znamená v angličtině číslici jedna se stovkou nul, tedy nepředstavitelně velké číslo - tak jako je velké množství informací, které se nacházejí na internetu a které se Page s Brinem rozhodli zorganizovat.)

Máme mantru: Nebuď mizera

Page s Brinem nevystupují jako typičtí byznysmeni, ale spíš jako idealisté a vizionáři. "Doufáme, že budeme schopni dál využívat technologii, abychom lidem poskytovali výhody v jejich životě a při práci," nechal se slyšet na televizní stanici ABC Brin. Nejenom uživatelům svého vyhledávače, ale i svým zaměstnancům se snaží vytvořit skvělé pracovní prostředí, takové, aby se jim ani nechtělo chodit domů. Do práce nakoupili na sezení barevné míče (připomínají ty barevné kuličky v grafice Googlu), kromě masáží, bazénu, pingpongu a zmrzliny dostávají zaměstnanci i snídani, oběd a večeři, které jim připravuje bývalý kuchař rockové skupiny Grateful Dead (Larry i Sergej, oba zatím svobodní mládenci, v práci sami často i večeří).

Každý zaměstnanec může jeden den v týdnu věnovat vlastnímu projektu, který by mohl být nějak přínosný i pro firmu. A ti, co mají rodinu, mohou jeden den pracovat doma. "Larry a Sergej vytvořili v Googlu pracovní prostředí podle svých snů," říká jedna z jejich prvních zaměstnankyň SusanWojcicková.

Pánové to mají ale dobře spočítané. "Volejbalové kurty, masáže, to všechno se vyplatí. Lidem to šetří čas, nemusí jezdit ven z práce, někde parkovat, stát frontu na jídlo, vypočítává Sergej v Observeru. "A když se člověk podívá na náklady, nic to nestojí, je to méně než chyba při zaokrouhlení," říká Brin. Page k tomu dodává: "Máme mantru: Nebuď mizera. Což znamená dělat to nejlepší, co umíme - pro naše uživatele, zákazníky, pro každého. Bylo by skvělé, kdyby si nás lidi takhle jednou pamatovali." Mirek Dušín by měl radost.

Každopádně Google je zlatý důl. Částečně vydělává peníze licencováním své technologie, většina zisku však pochází z reklam. Loni Google vytvořil zisk 105,6 milionu dolarů. V prvním čtvrtletí letošního roku vydělal už 64 milionů.

IT rodokmen

Z pohledu své kariéry nemohli mít otcové Googlu lepší dětství. Larryho otec učil výpočetní techniku na Michigan State University a jeho matka programování, takže Larry se dostal ke klávesnici už jako šestiletý kluk. Tehdy ještě osobní počítače nebyly zcela běžnou záležitostí a Larry po letech vzpomínal, jak vyvedl z míry svého učitele, když mu odevzdal domácí úkol psaný na počítači.

Sergej se narodil v Moskvě, ale už v šesti letech jeho rodina emigrovala do USA, kde se jeho otec, učitel matematiky, stal univerzitním profesorem.

Dvaadvacetiletí doktorandi počítačových věd se v roce 1995 potkali na Stanfordově univerzitě, líhni IT géniů (začínal tu i Bili Gates). Ačkoliv si zpočátku nepadli příliš do oka, dal je dohromady zájem o stejný problém - jak mezi miliony informací v internetu najít přesně tu, kterou potřebuji? V roce 1996 spatřil světlo světa softwarový projekt nazvaný BackRub, který to dokázal.

Jejich projekt se brzy stal populární mezi stanfordskými studenty i profesory. Záhy měli deset tisíc dotazů za den, a tak si v roce 1998 řekli, že by mohli svůj nápad prodat. Obešli řadu velkých internetových firem (svých budoucích konkurentů), ale nikde nepochodili. "Všichni šéfové nám říkali, že je vyhledávače vlastně nezajímají. A tak jsme si uvědomili, že je tady obrovské pole pro podnikání a nikdo jiný na něm nebude pracovat," řekl Page časopisu Business Week.

Potřebovali ale samozřejmě peníze na založení vlastní firmy. Štěstí se na ně usmálo na schůzce s jedním ze zakladatelů firmy Sun Microsystems Andym Bechtolscheimem. "Místo abychom diskutovali o všech detailech... proč bych vám rovnou nenapsal šek," řekl mladým hochům protřelý byznysmen, který měl tehdy údajně strašně naspěch a chtěl mít celou záležitost rychle vyřešenou.

Mami, přispěj mi na Gooqle

Pak oba nadšenci obešli všechny své známé, rodinu a další sponzory a dali dohromady milion dolarů. "Eseróčko" Google bylo na světě a oni si pronajali svou první kancelář - a jak už je v Silicon Valley tradicí, v garáži. Když spustili vyhledávač, už je nemohlo nic zastavit. Každým měsícem měli o dvacet procent více dotazů, přitom nepoužívali víceméně žádnou reklamu. "Lidi o tom řekli svým přátelům, ti řekli svým..." vysvětloval Page v Business Week. Dnes Google zaměstnává na celém světě téměř dva tisíce lidí a v Silicon Valley sídlí v komplexu čtyř budov zvaném Googleplex.

Na původní vyhledávač se nabalila řada dalších služeb, poslední novinkou má být bezplatná emailová služba gmail, již firma začala v dubnu testovat, která ale vrhla první stín na jinak bezúhonnou pověst Pageova a Brinova dítka. Na první pohled lákavá nabídka v podobě kapacity internetové schránky na gmailu jeden gigabyte (řádově vyšší než u konkurence) a možnosti třídění pošty podle témat. Ale v tom je zakopaný pes. Tak se totiž Google dostane k soukromým informacím uživatele, ale i osob, které mu zprávy posílají - a to chce firma využít pro reklamu, kterou chce k mailům přidávat podle klíčových slov, která najde při prohledávání textu zpráv. V květnu už český Úřad na ochranu osobních údajů před gmailem varoval.

Každopádně letos se Page a Brin rozhodli, že konečně sklidí finanční plody svého snažení a nabídnou akcie své firmy na burze. Podle poradců Googlu z investiční banky Morgan Stanley a Credit Suisse First Boston se cena celého vyhledávače odhaduje na 20 miliard dolarů. Z Larryho Page a Sergeje Brina se tak letos během pár dní stanou dolaroví miliardáři. A oni se přitom tváří, že je vlastně zajímá jenom to, jak pomáhat druhým lidem. Page s úsměvem tvrdí: "Chceme z Googlu vytvořit instituci, která by zlepšovala svět."

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)