Zaří 2004

Jahn: Sociální systém brzdí snižování nezaměstnanosti

Martin Jašminský, Marek Pražák

Novou tváří ve vládě premiéra Stanislava Grosse je vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn (34). Dosavadní šéf vládní agentury CzechInvest si jako své priority stanovil zlepšit podmínky pro podnikání, zajistit podporu vědy a výzkumu a rozvoje kvalifikovaných pracovníků.

* Jak se šéf agentury CzechInvest a nestraník stane vicepremiérem pro ekonomiku?

To mu takhle jednou nový premiér zavolá a zeptá se, jestli nechce být vicepremiérem, a šéf vládní agentury na to řekne, že ano. Čekali jste nějakou jinou odpověď?

* A jak na vás premiér Gross přišel?

Myslím, že hledal někoho, kdo má relativně dobré vztahy s podnikatelskou sférou jak v Česku, tak v zahraničí. Někoho, kdo zná současně i státní správu a má chuť pro tuhle republiku pracovat. Asi jsem ty parametry splňoval.

* Když se podíváme do minulosti, nestraníci většinou nic neprosadili. Proč si myslíte, že to bude ve vašem případě jinak?

Protože tahle vláda potřebuje v ekonomické politice úspěch. Do určité míry je to o komunikaci, protože situace není tak špatná, jak se o tom někdy mluví. Řada věcí, které ekonomice mohou pomoci, je připravená a jde jen o to, dotáhnout je do konce. Při svém působení v CzechInvestu jsem spolupracoval s celou řadou ministrů, známe se a pokud se nám tuto spolupráci podaří přenést o dvě patra výše, pak se dá za dva roky udělat mnohé. Můj úkol je dát vládě zpětnou vazbu, a co si z toho vláda vezme, je už na ní.

* V čem vidíte rozdíl mezi politikou, kterou prosazuje tato vláda, a tím, co by chtěla v hospodářství ODS?

Hlavní rozdíl je, že ODS chce rovnou daň patnáct procent a ČSSD chce dvacet čtyři procent a zrychlené odpisy. Takže výsledné zdanění pro firmy je stejné. Myslím, že fungovat může obojí, ale s ohledem na současný vývoj považuji systém prosazovaný touto vládou za lepší. Bude firmy motivovat k investicím do technologií, výzkumu a vzdělání a nebude zbytečně ulevovat firmám, které platí nejvíce daní. Jde zejména o firmy jako banky či síťové firmy, jako ČEZ nebo Telecom. Snížit daně těmto firmám by znamenalo pouze přijít o daňové výnosy a nic by se tím nezískalo. Většina malých a středních firem v Česku se stejně pohybuje na hranici zisku a těm nižší daně tak moc nepomohou.

* I když říkáte, že je na tom ekonomika lépe, než se říká, přece jen růst Česka je jedním z nejnižších u nových členů unie a nezaměstnanost je stále kolem deseti procent.

Když se podíváte na okolní země jako Polsko, Slovensko nebo bývalé východní Německo, pak jsme na tom nejlépe, co se týče nezaměstnanosti. Musíme se zamyslet, jaká je přirozená míra nezaměstnanosti v Česku. Jestliže ve světě je to kolem čtyř až pěti procent, pak si myslím, že v Česku je to při současném sociálním systému kolem osmi procent. Nezaměstnanost není velký problém. Naopak se ukazuje, že kvalifikovaní lidé na úrovni dělnických profesí i inženýrů začínají chybět a budou chybět i do budoucna. Co se týče růstu hospodářství, mohly by to příští rok být i čtyři procenta.

* Co konkrétně chcete prosadit? Jaké jsou vaše priority?

K růstu bych řekl, že je tažen hlavně zahraničními investory. Musíme podpořit také domácí sektor. Udělat něco pro budoucnost a ta je založena na investicích do vědy a výzkumu, rozvoji kvalitních pracovních míst a na lepším podnikatelském prostředí. U podpory vědy a výzkumu se dá dosáhnout vyšší efektivnosti tím, že se více prostředků bude věnovat na aplikovaný výzkum a u kvalitních míst je to o dlouhodobější strategii. Je to věc, u které se dá položit nějaký základ, ať už u vysokého školství nebo jen v tom, že vláda či ministři budou propagovat technické obory jako prestižní oblast, která bude poskytovat dobrá zaměstnání.

* Proč to nešlo dosud, když podobné priority měla i předchozí vláda? O zlepšení zákona o bankrotu či o práci rejstříkových soudů se mluví roky a stále s tím nejsou firmy spokojené.

Nikdy nelze dosáhnout toho, aby všichni byli se zákony spokojeni. Úpadkový zákon je pro mne důležitý z hlediska financování malých a středních firem. To je brzda jejich financování. Nekvalitní úpadkový zákon je určitou zábranou pro banky, aby šly více do jejich financování. Pokud bude bankovní sféra a sféra malých a středních firem s tím zákonem spokojena, budu také spokojen. Pak budou další skupiny, které s tím asi spokojené nebudou, ale ty mě z mé pozice tolik nepálí. Důležité je vědět, kam ekonomika směřuje a co od těch zákonů chci. Vezměte si třeba zákon o DPH. Ten může ovlivnit, jestli se zboží z nečlenských zemí bude do EU vozit přes nás, nebo přes Nizozemsko. A to souvisí s tím, jestli tu budu mít silný elektrotechnický sektor, který využívá hodně dílů z Asie. Když se to bude vozit přes nás, bude nám zůstávat 25 procent z DPH a bude to mít dobrý dopad na rozpočet a dobrý dopad na průmysl. Proto si také myslím, že je nutné při přípravě zákonů zlepšit diskusi s privátním sektorem.

* Když se vrátím k vašemu pohledu na nezaměstnanost, máme tomu rozumět, že si prostě musíme zvyknout, že bude dlouhodobě vysoká?

Já si myslím, že pokud se nám podaří dostat nezaměstnanost na osm procent, bude to úspěch. Já nechci stavět takové cíle, ale jsem přesvědčen, že na méně než na osm procent ji stáhnout nelze. Velkým přispěvatelem k nezaměstnanosti je právě sociální systém, který není motivační. To je problém celé Evropy a je to i brzda konkurenceschopnosti v porovnání s USA či některými státy v Asii. To je prostě fakt, který musí všichni akceptovat, a doufám, že bude snaha s tím něco dělat.

* Když říkáte, že je to brzda růstu, budete usilovat o to, aby se ten systém zpřísnil a motivoval lidi více k práci? Lze něco takového od vlády v čele se sociální demokracií očekávat?

V rozumné míře ano. Vláda už udělala první kroky k zamezení zneužívání zdravotních dávek. Můžeme o tom diskutovat, někomu se to líbí, někomu ne. Ale pro mne je důležité, že se ten krok udělal a jiná alternativa není a tato vláda to chápe. Lze očekávat, že se k tomu bude sociální demokracie stavět citlivě, ale je možné s tím něco udělat.

* První komentáře opozice i ekonomů k vládnímu programu byly, že vláda chce hlavně dávat a málo šetřit. Hovoří se o růstu penzí, o růstu minimální mzdy, životního minima. Bude vláda opravdu ochotna šetřit, nebo si bude vytvářet lepší pozici před příštími volbami?

Spousta věcí, které lze udělat, je rozpočtově neutrální a byla by škoda v nich škrtat. Nedovedu si představit, že bychom třeba nechtěli peníze ze strukturálních fondů, ke kterým je třeba zajistit spolufinancování, protože musíme šetřit. Ale vzhledem k tomu, jaký je podíl mandatorních výdajů, bude vláda nucena šetřit reformou v penzijním a zdravotním systému.

Zvýšení důchodů mě teoreticky až tak netrápí jako naopak zvýšení minimální mzdy. To by byl špatný signál podnikatelské sféře a myslím, že to není třeba.

* Ale argument řady nezaměstnaných je, že se za minimální mzdu nevyplatí pracovat. Jak je tedy správné motivovat - ořezáním dávek, nebo zvýšením minimální mzdy tak, aby stálo za to pracovat?

Udělat systém tak, aby motivoval k práci. Problém s minimální mzdou není v tom, že by se ona sama zvedla. Ale když ji zvednete, má to vliv na všechny ostatní firmy a oblasti, a zvednete tak celou hladinu mezd. Já bych také neměl problém s tím, aby minimální mzda byla vyšší, ale s tím, že to pohne s celou hladinou, tak je to problém. Mzdy musí růst ruku v ruce s produktivitou práce, jinak to má negativní dopad na investice i na malé a střední firmy.

* Současným vládním trendem ale je zvyšování mezd státních zaměstnanců, ještě jako ministr vnitra Stanislav Gross třeba vydobyl peníze pro policisty. Jak může vláda takové kroky obhájit, když lidem nebude přidávat?

Problém není v tom, aby lidé ve státním sektoru brali víc. Problém je v tom, že zaměstnanců je tam moc. A já si nemyslím, že státní zaměstnanci by měli být špatně placení. Lidi, kteří se starají o moji bezpečnost, lidi, kteří mě budou ošetřovat a kteří rozhodují o miliardách, by neměli být špatně placení. Ideální by bylo zachovat objem mzdových prostředků a snížit počet lidí.

* A to si myslíte, že sociálnědemokratická vláda začne dva roky před volbami výrazně propouštět?

To asi ne. I když minimálně pan ministr Sobotka se k tomu přihlásil a chce dělat personální audit a šetřit na pracovních místech. Ale nejde jen o ministerstva, ale hlavně o školství a zdravotnictví. Ministerstva v tom objemu státních zaměstnanců nehrají tak velkou roli.

* Budete hlavním člověkem vlády pro komunikaci s Evropskou unií. Které typy projektů bychom měli podle vás podporovat? Co přinese Česku největší užitek?

Strukturální fondy mají snížit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Proto si myslím, že by měla větší část směřovat na posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Takže na inovace a rozvoj pracovních míst. Samozřejmě i na rozvoj dopravní infrastruktury, ale takový, co podporuje hospodářský růst země. Když to přeženu, tak ne cyklostezky, ale dokončení těch dálnic, které jsou klíčové.

(MFDNES)