Zaří 2004

Gatesova věštba. Za deset let může být po DVD i po Microsoftu

Petr Koubský

U slavných a bohatých, zejména pokud působí v oborech málo srozumitelných veřejnosti, je víceméně pravidlem, že čím větší banalitu řeknou, tím rozsáhlejší mediální pozornosti se jí dostane. Minulý týden se to přihodilo zakladateli americké společnosti Microsoft Billu Gatesovi. V Německu na setkání s novináři řekl – pravděpodobně kromě mnoha jiných věcí – že technologie DVD, dnešní špička možností zábavního průmyslu, bude do deseti let pravděpodobně odepsaná. Následoval palcový titulek v Bildu a vlna pozornosti hodná lepší věci.

Gatesův výrok přitom sám o sobě nepřekvapí, deset let je v digitálních technologiích nesmírně dlouhá doba. Do deseti let může klidně být nejen po DVD, ale také třeba po Microsoftu a celkem vzato po čemkoli, co dnes používáme a pokládáme za samozřejmost. Pořád ještě platí tzv. Moorův zákon, empirické pravidlo, podle nějž se výkon polovodičových součástek při nezměněných výrobních nákladech zdvojnásobuje jednou za osmnáct měsíců. Deset let představuje šest až sedm takových zdvojnásobení, tedy možnosti počítačů asi stokrát větší než dnes. To je tak velká změna, že znemožňuje téměř jakoukoli seriózní předpověď kromě jediné: že totiž dnešní technologie mají velmi malou naději přežít ve stávající podobě.

Škoda, že se točí

DVD není ničím jiným než zdokonaleným CD, na něž se vejde pětkrát až dvacetkrát více informací než na běžný kompaktní disk. Dá se použít pro záznam filmů, velkého množství hudebních nahrávek (například celá diskografie průměrně plodného interpreta populární hudby na jednom disku) nebo pro jakákoli počítačová data. Stejně jako u CD i u DVD existují přepisovatelná média, disky lze tedy kopírovat a zapisovat na ně údaje z počítače. DVD je vskutku logickým kandidátem na odpis stejně jako pevné disky počítačů. Jeho hlavní slabinou je mechanická podstata: disk se musí při použití velmi rychle otáčet. To znamená, že vyžaduje přesný motorek, stabilizaci otáček, laserový snímač a další mechanismy, které jsou výrobně drahé, potenciálně náchylné k poruchám a spotřebovávají mnoho energie. Zejména u přenosných přístrojů – notebooků, kapesních videopřehrávačů apod. – jde o nepříjemná omezení, která vlastně limitují jejich další zdokonalování.

Trend digitálního průmyslu je jasný: odstraňovat všechny mechanické součásti a nahrazovat je elektronikou. Namísto výměnných i pevných disků lze již dnes použít polovodičové paměti. Mají na své straně téměř všechny výhody: daleko menší poruchovost, velkou mechanickou odolnost, minimální spotřebu elektrické energie, rychlejší čtení i zápis. Jedinou jejich nevýhodou, zato kritickou, je cena. Paměťová karta o stejné kapacitě jako CD dnes stojí nejméně dva tisíce korun, kapacita srovnatelná s DVD by stála určitě pěticifernou sumu.

Jenže právě zde se uplatňuje Moorův zákon – za deset let budeme mít ve stejných cenách stokrát větší paměti, zatímco dnešní paměťové kapacity budou o dva řády levnější, tedy několik desetikorun za kapacitu dnešního CD, několik stokorun za desítku gigabajtů, tedy za ekvivalent DVD. Připočtěte k tomu levnější počítače i přehrávače, větší technické možnosti plynoucí z vyřazení jejich mechanických částí, a je jasné, o čem to Bill Gates mluvil.

A co když to nechci

Je to převratné – a zároveň banální, protože je dobře známo, že v současné době technický pokrok právě takto funguje, a pokud se něco zásadního nestane s celým světem, pak fungovat nadále bude. Vydělává totiž, a to je ještě silnější motor než Moorův zákon.

Opravdu zajímavá úvaha by mohla začít až zde. Co třeba zkusit otázku, zda se spotřebitelům nakonec nezačne rychlý pokrok zajídat? Digitální spotřebiče jsou zatím natolik levné, že není velký problém přesvědčit bohatší vrstvu západní společnosti, aby je v pravidelném a dost rychlém rytmu – opět v podstatě v rytmu Moorova zákona – vyhazovala a kupovala nové. Díky tomu, a jen díky tomu, prosperuje i Gatesův Microsoft. Co když se chování zákazníků změní? Rovnováhu může posunout třeba ekologická daň na likvidaci elektronických výrobků, která se právě teď zavádí v Evropské unii. Anebo, což by bylo ještě účinnější, si většina lidí uvědomí, že nízká pořizovací cena není všechno, že je třeba také započítat čas nutný pro seznámení s novým modelem, na jeho ovládnutí, na převod dat, což může bohatého a zaměstnaného člověka nakonec stát tolik, že se mu nový notebook či mobilní telefon prostě nevyplatí. Jestli spotřebitelé usoudí, že méně je více a že novou digitální techniku zas tolik nepotřebují, protože ta stávající jim dává vše, co potřebují, pak začnou kola světového hi-tech průmyslu povážlivě skřípat.

Bill Gates si tudíž musí přát, aby DVD za deset let opravdu odepsané bylo. Jestli se jeho předpověď nesplní, pak naopak může k vážným potížím směřovat jeho vlastní firma. Což on velice dobře ví a nepoví – proč by to dělal. Je na nás číst i banality nebanálním způsobem.

(Respekt)