Zaří 2004

Alpský rebel čistí parlamentní chlév

Petr Podaný

Rakouský poslanec Hans-Peter Martin tajně sledoval a dokumentoval podvody svých kolegů, kteří si z Evropského parlamentu dělají samoobslužný ráj na peníze. Sklidil za to hodně nadávek a nenávisti. Část tisku volá bravo a hovoří bezmála o hrdinství, jiní mu spílají, označují ho za pomatence a obviňují z používání metod hodných špiclů tajné komunistické policie. Sám Hans-Peter Martin se naopak považuje za poctivce, který se rozhodl ukázat na špínu, nepoctivost a nečestné jednání v řadách členů EP. Rakouský poslanec, který se do Bruselu dostal v řadách socialistů (SPÖ), se roku 2000 rozhodl zahájit "sledovací rešerše", jak sám nazývá soustavnou kontrolu docházky poslanců na parlamentní zasedání.

Používal při tom i minikameru schovanou pod sakem. Vtip je v tom, že každý poslanec, který se v Bruselu zapíše do prezenční listiny, dostane denní diety ve výši 262 eur, což leckoho svádí k podvodům. Někdo se podepíše a za chvíli už sedí v letadle směr domov, jiný si dá potvrdit přítomnost ochotným kolegou.

Martin na základě "detektivní práce" tvrdí, že při podvodech načapal dvě stovky poslanců, kteří se v 7200 případech obohatili o 1,9 milionu eur. K fixlování s dietami se podle něj uchýlil každý třetí člen parlamentu. Krátce před volbami nebyla tato odhalení, o nichž na titulních stranách informovalo mnoho evropských listů, žádná dobrá zpráva.

Nekálej do vlastního hnízda

"V Bruselu se musí poklidit, abychom pomohli demokracii," hlásá neochvějně Martin, který už je řadu měsíců vystaven nevraživým slovním útokům svých kolegů. Ze socialistické frakce ho jako černou ovci vyhodili už dávno, takže se stal nezávislým. Někteří jeho kolegové zatroubili k protiútoku a naznačují, že i "pan spravedlivý" nemá čistou vestu a že údajně čachroval s paušální částkou určenou na provoz svého sekretariátu. Mezi poslanci se ale začal po odhaleních Rakušana šířit strach a nervozita, mimo jiné proto, že grafologové začali zkoumat pravost podpisů na prezenčních listinách. Jde přece o trestné činy: falšování listiny a podvod. Někdo už vystoupil se sebekritikou a jiní představitelé lidu dokonce sami navrhli, aby v centrálním registru, kde se podepisují seznamy přítomných, byla trvale instalována webová kamera.

Nekalosti s denními dietami jsou ovšem pouze jedním z celé řady triků, s jejichž pomocí si poslanci mohou vylepšovat životní úroveň. Ne vždy jde přitom přímo o nezákonné jednání, ale spíše o neférové jednání v existujících šedých zónách. I ty je ale podle kritických poslanců třeba odstranit.

Malé domů

Mezi oblíbené fígle patří třeba nákup drahé letenky, již si poslanec nejprve dá proplatit, ale poté ji stornuje a cestuje mnohem levnějším spojem. Rozdíl mu zůstane v kapse. Za nesmyslně vysoké považují úředníci Evropského účetního dvora vyplácení náhrad odstupňovaných podle vzdálenosti, kterou musí poslanec urazit na cestě ze své vlasti do Bruselu či Štrasburku. Takový Fin si tak ke svému poslaneckému příjmu může připočítat deset tisíc eur ročně.

Různé finanční náhrady poslanců upravuje v podstatě neznámý dvaašedesátistránkový dokument vypracovaný parlamentním prezidiem. Lze se v něm mimo jiné dočíst, že nemocným poslancům je měsíčně vypláceno přes pět tisíc eur a že už po jediném volebním období mají poslanci nárok na měsíční penzi 2 744 eur; to se týká pochopitelně i členů EP z nově přistupujících zemí. Odborníci mimo parlament, kteří mohli dokument prostudovat, označili řadu jeho ustanovení za nepřiměřená a protiprávní.

Samostatnou kapitolou jsou čachry s paušálem 12 576 eur měsíčně, určeným na provoz kanceláře. Správa parlamentu nijak nekontroluje, v čí kapse peníze skončí. Někteří poslanci je bez uzardění rozdělí mezi členy rodiny. Příkladem je britský konzervativec Robert Atkins, který celou částku nechával převádět na konto manželky Dulcie a syna Jamese.

(Týden)