Zaří 2004

Tajemství lodi, na niž je radar krátký

Pavel Pošusta

Prakticky všechny vyspělé země s vlastním vojenským námořnictvem se léta snaží vyvinout "neviditelné" lodě, které by co nejvíce unikly pozornosti (a hlavně radaru) potenciálního protivníka, ať je jím kdokoli. Zřejmě nejdále jsou v tom Švédové, kteří už v lednu chystají spustit na vodu dosud nejméně viditelnou a radarem zachytitelnou loď na světě.

Už od doby, co byl těsně před 2. světovou válkou radar objeven, se vojenští odborníci snaží nalézt cesty, jak tento vynález obejít či zmást. Američanům se to do značné míry povedlo tím, že v roce 1954 vyvinuli první "neviditelný" špionážní letoun U-2 a o deset let později přišli se strategickými bombardéry řady B, známými "stealthy", které omezily svůj radarový podpis na minimum. To, co se zdařilo ve vzdušném moři, se nyní realizuje v tom mokrém.

Na jihu Švédska v docích Karlskrony se již vybavuje zbraňovými systémy první korveta třídy Visby. Zkoušky na moři již absolvovala a do stavu Švédského královského námořnictva má být zařazena v lednu. Poté ji budou následovat další čtyři stejné lodě, které se již staví. Jedná se o úplně nový typ válečné lodi, je mnohem lehčí a rychlejší než konvenční, a pro protivníka je téměř nezjistitelná. Je to zatím největší loď vybudovaná z uhlíkových vláken, supertvrdého a lehkého plastiku, což podle některých expertů znamená podobný přelom ve stavbě plavidel, jakým byl před zhruba 150 lety přechod od dřevěných trupů k ocelovým.

Pozor na pravé úhly

Nezaujatému pozorovateli se toto plavidlo spíš jeví jako velká a nezvykle tvarovaná pohovka IKEA než loď, které patří budoucnost vojenského a možná i obchodního námořnictva. Není ostatně žádným tajemstvím, že právě nezvyklé úhly korvety společně s použitým kompozitním materiálem pomáhají výrazně snížit detekci radarem. Nakonec už americké bombardéry typu „stealth" napovídají, že tvar dělá hodně. Trikem konstruktérů je zabránit pravým úhlům, které jsou nejvíce zachytitelné radarem.

"Námořníci se do této lodi zamilují. Není sice klasicky krásná, mně připomíná krabici na svačinu. Ale má lepší manévrovatelnost a je velmi nesnadno zachytitelná prostředky protivníka," řekl v britské BBC o Visby John Nilsson, jeden z konstruktérů.

Korvety Visby mají zejména střežit švédské teritoriální vody a zapojovat se do případných společných operací v rámci Evropské unie a OSN. Váží zhruba 600 tun, což je asi polovina hmotnosti konvenční lodi. Na palubě má přistávací plochu pro vrtulník typu Agusta-Westland, který může být v případě potřeby ukryt do podpalubí. Stejným způsobem se do nitra trupu spouštějí i kanóny Bofors ráže 57 mm a případně i protiletadlové rakety, aby tak nenarušily radarový podpis lodi. Korvety jsou určeny hlavně k pronásledování ponorek a kladení hlubinných min. Na palubě korvet jsou i dálkově řízená plavidla, která zachytí a vytřídí případné miny protivníka.

Švédové začali hledat materiály pro své "stealth" lodi hned poté, co skončila studená válka. "Veškerá naše cvičení a výcvik v období studené války byly zaměřeny na zastavení protivníka z druhé strany Baltu," uvedl v rozhovoru pro britský list Guardian zástupce velitele švédského vojenského námořnictva, Ulf Öberg. "Teď jsou všechny baltské státy v Evropské unii a ruské námořnictvo už není takovou hrozbou. Proto již nepotřebujeme velké lodě." Švédové se rozhodli přejít od oceli k plastické hmotě, aby tak snížili riziko odhalení radarem protivníka.

Technologie "stealth" Představuje široké spektrum konstrukčních, technologických a materiálových opatření, která minimalizují efektivní radiolokační odrazovou plochu, tepelné vyzařování, světelný reflex, hluk atd. To maximálně ztěžuje zjišťování objektů radiolokátory, infračervenými, optickými nebo akustickými přístroji. Opatření spočívají v úpravě tvaru objektu, v použití materiálů a nátěrů pohlcujících nebo rozptylujících radiolokační paprsky, v izolačních materiálech proti tepelnému vyzařování a hluku apod.

Výsledkem jejich výzkumu jsou dvě vrstvy uhlíkových vláken, mezi nimiž je pěna podobná PVC: základní materiál pro stavbu trupu korvet Visby. Zjistili, že tento materiál nejenom drasticky snižuje možnost zjištění radarem či jinými elektronickými metodami (například infračervenými paprsky), nýbrž je i mnohem pevnější a odolnější vůči minám než konvenční ocel. A pokud je přesto loď protivníkem odhalena, má Visby obrovskou výhodu ve své rychlosti, neboť je o polovinu lehčí než tradiční korvety.

"Jsme schopni snížit efektivní radiolokační plochu o 99 %. To neznamená, že loď je z 99 procent neviditelná, nýbrž to, že jsme snížili její detekční rozsah," poznamenal v BBC John Nilsson. Jinak řečeno, pokud je Visby vzdálena 100 kilometrů od nepřátelského plavidla, její radar protivníka zaznamená, nepřítel však Visby nezachytí. Ten ji může zachytit dejme tomu na vzdálenost nižší než 30 kilometrů.

Materiál drahý i levný

Podle firmy Kockums, která korvety Visby staví, další výhodou těchto lodí je, že dlouhodobě budou mít nižší provozní a udržovací náklady i nižší spotřebu paliva. To by mělo kompenzovat vysokou pořizovací cenu (184 milionů dolarů, tedy přibližně 5 miliard Kč), neboť tyto lodě přijdou zhruba o 50 procent dráže než lodě konvenční.

"Uhlíkové vlákno není levný materiál, v tom je celý problém," připustil v britském Guardianu Kjell Göthe, mluvčí firmy Kockums. "Pokud se však na to podíváte v perspektivě takových 30 let a spočítáte všechny náklady, zjistíte nakonec, že tato loď je levnější než ocelová. Její údržba bude stát zanedbatelně."

Uhlíková vlákna jsou jedním z nejpevnějších známých materiálů vůbec, a proto jsou tak drahá. Na jejich zpracování musela firma Kockums vyvinout zvláštní technologii. Nejprve užívali diamanty, ty se však rychle opotřebovávaly. "Teď vlákna řežeme vysokotlakým proudem vody, zdá se to neuvěřitelné, ale je to lepší než s diamanty," uvedl Göthe.

V závěsu za Švédy?

Zatímco Švédové svou první "neviditelnou" loď co nevidět spustí do provozu, ve Spojených státech i ve Velké Británii to bude ještě nějaký čas trvat. Možná je to tím, že v těchto zemích počítají s mnohem většími a dražšími loděmi, než je švédská Visby, dlouhá pouhých 73 metrů.

V USA chtějí svou flotilu "stealth" torpédoborců DD(X) dát do provozu v roce 2011, Britové mají užívat torpédoborce typu 45 v roce 2007. Americké DD(X) budou dlouhé přes 200 metrů s výtlakem 14 000 tun, o něco menší budou britské torpédoborce typu 45: délka 152 metrů, výtlak 7300 tun. V obou zemích chtějí konstruktéři rovněž použít kompozitní materiály jako Švédové.

Podle komodora Stephena Saunderse, šéfredaktora časopisu Jane's Fighting Ships, lodě nikdy nebudou úplně neviditelné. "Existuje spousta ponorek, které jsou nesmírně obtížně zachytitelné, a pro povrchová plavidla bude vždy obtížné podobné úrovně dosáhnout."

Vojenská technika vždy pootevírá dveře i civilnímu využití. Osvědčí-li se válečná korveta Visby v praxi, dá se předpokládat, že uhlíkové vlákno jednou nahradí ocel i ve stavbě obchodních lodí.

(MFDNES)