Zaří 2004

Interkontinentální plastovod.

Armin Sandmann

Šikovní Číňané vydělávají na evropském odpadu

Zatímco se politici hádají, jestli záloha na lahve PET (polyetylénové - pozn. red. CS-magazínu) neomezuje svobodu zákazníka, asijští obchodníci si mastí kapsy. Evropské trhy zaplavují obrovským množstvím levného textilu, vyrobeného z plastových lahví.

Kdysi byly naplněné colou, vodou nebo džusem. Nyní jsou z nich saka, košile, spodní prádlo nebo příjemné měkké svetry. Pokud si někdo, zejména v Německu, koupí oblečení z polyesteru značky Made in China, má na sobě několik desítek plastových lahví, které před měsícem odnesl k pokladně místního supermarketu, aby mu byla vrácena záloha ve výši pětadvaceti eurocentů.

Paradox umožnila zákonem nařízená záloha na hliníkové plechovky a láhve PET. S odpadem, s nímž si nikdo nevěděl rady, se nyní rozběhl lukrativní obchod. Rozdrcené nebo stlačené "petky" cestují osmnáct a půl tisíce kilometrů křížem krážem na kontejnerové lodi do Říše středu. Během tří týdnů najdou hory německých lahví cestu k lepším zítřkům. Místo toho, aby skončily u německých recyklačních společností, jsou dopravovány přes půlku zeměkoule, aby se po proměně do Evropy vrátily jako žádané oblečení.

Obrovský apetit čínských firem po vyhozených petkách zvýšil jejich cenu. Zatímco před dvěma lety tuna stála sto eur, dnes je k mání za téměř dvě stě padesát eur. Co se vlastně stalo? Do doby, než byla v Německu zavedena povinná záloha na plastové lahve, končily na ulicích nebo v odpadkových koších. Nyní je všechno jinak. Velkým obchodním řetězcům přinesla zákonem nařízená povinnost vykupovat zpět u nich prodávané lahve a plechovky hory odpadu, s nímž si dosud nevěděly rady. Napadla je ale možnost, jak na tom vydělat velké peníze. Vděčným odběratelem se stali obchodníci z Číny, kteří mají vedoucí postavení na světovém textilním trhu. Jen letos činila hodnota čínského exportu v této branži šedesát miliard dolarů.

V textilním průmyslu se petky už nějaký čas používají. Z lahví rozemletých na granulát, který je posléze usušen a roztaven, se získává polyesterová tkanina. Pokud je látka smíchána s dalšími příměsmi, vznikne z ní stabilní surovina pro výrobu textilu. Protože polyester rychle vsákne vlhkost lidského těla, je velice oblíbený při výrobě sportovního oblečení. Pětatřicet lahví vystačí na fliesový svetr velikosti L, který v Německu nebo Francii klidně může stát kolem sta eur. Náklady na jeho výrobu se přitom pohybují v řádu několika eur.

Bývalý německý ministr životního prostředí, křesťanský demokrat Klaus Töpfer, kdysi vymyslel povinnou zálohu na plechovky. Jeho nástupce Jürgen Trittin ho trumfl a zavedl zálohu i pro lahve PET. Tím otevřel interkontinentální plastovod z Německa do Asie. Obchod se rozvíjí velice rychle a výnosně. Kdyby Číňané museli nakupovat čerstvou umělou hmotu, vyšlo by je to podstatně dráž.

Zisky dále maximalizují tím, že z použitých petek nevyrábějí nové lahve, ale textil. Tím se vyhýbají striktním a finančně nákladným certifikačním procedurám nutným pro potravinové obaly. Výroba svetrů ze starého plastu žádného hygienika nezajímá. Čínská poptávka po lahvích poškozuje zejména německý recyklační průmysl. Firmy totiž nemají co zpracovávat. Asijští obchodníci nabízejí lepší kupní ceny než německé firmy.

Konec hladu Číňanů po plastu není v dohledu. Sice se občas objeví fámy, že čínské úřady zadržely stovky kontejnerů, aby udělaly dojem na zástupce WTO. Ve skutečnosti se ale plast vždy dostane ke svému cíli.

(Týden)