Zaří 2004

Sbohem, Atto. Pražský kontakt Al-Káidy se Saddámem

Jaroslav Spurný

Pražský kontakt Al-Káidy se Saddámem se nepodařilo prokázat

Po americkém Kongresu zveřejnil s napětím očekávané a pro světovou politiku nesmírně důležité dokumenty i tamní Senát. Jde v nich o pravdivost zpráv amerických tajných služeb o Saddámově podpoře terorismu a o pravděpodobnosti, že bagdádský režim drží zbraně hromadného ničení. Hodnocení těchto zpráv, klíčových pro vyhlášení irácké války, se týká i Česka.

Tennetova skepse

„Česká kapitola“ amerických parlamentních zpráv se týká notoricky známé a diskutované věci: možné schůzky šéfa teroristického útoku na USA Muhammada Atty s iráckým diplomatem Al Aním v Praze v dubnu 2001. Právě o ni se opíraly úvahy o jasném napojení al-Káidy na Saddámův režim. „Informace o schůzkách Atty s Al Aním se nepodařilo prokázat,“ zopakovali teď po kongresmanech i senátní vyšetřovatelé. Jejich verdikt stojí především na výpovědi odcházejícího šéfa CIA George Tenneta, jehož pochyby jsou už rovněž veřejně známé. „My jejich setkání samozřejmě nemůžeme vyloučit, jsme ale stále víc skeptičtí, že k němu došlo. Považujeme za téměř vyloučené, že by Atta odjel do Prahy v dubnu 2001, v době, kdy vrcholily přípravy na zářijový teroristický útok, a setkáním s Al Aním riskoval prozrazení akce,“ řekl před deseti dny novinářům Tennet.

Na druhou stranu ale CIA připouští, že koncem dubna téhož roku přišlo na jeden z Attových amerických účtů sto tisíc dolarů: transakce mohla být výsledkem právě pražského jednání Atty a Al Aního. CIA navíc upozorňuje, že dvě jisté a další dvě možné Attovy návštěvy Prahy tvoří řetězec nepřímých důkazů, které prokazují, že česká metropole mohla hrát v přípravách na teroristický útok z jedenáctého září 2001 zásadní roli. „Neprokázalo se ovšem, že se Atta v Praze scházel konkrétně se Saddámovými emisary,“ řekl tisku George Tennet.

A znovu: ach, happy day

To je ovšem důležitá věc. V USA i v řadě zemí Evropské unie stále existují proti útoku na Irák obrovské výhrady. Hlavním argumentem kritiky je vratkost důvodů, proč USA a Velká Británie akci proti Saddámovu režimu provedly. Tajné služby před akcí tvrdily, že Saddám má k dispozici zbraně hromadného ničení a že bagdádská vláda se svou podporou al-Káidy možná stála i za útoky z jedenáctého září.

To první je dnes téměř vyloučeno. V tom druhém hraje stále klíčovou roli Praha a Attův pobyt v ní. Kdyby se podařilo potvrdit, že osa Al Aní–Atta byla penězovodem, jímž byl financován útok v New Yorku a Washingtonu, změnilo by to pohled velmocí a jejich občanů na iráckou válku a jejich spolupráci.

Ohledně Attových návštěv v Praze se CIA ani tuzemské BIS nepodařilo za poslední rok zjistit nic převratného – ví se to, co už dlouho. První možná schůzka Atty s Al Aním v Praze se mohla uskutečnit v říjnu 1999. BIS sledovala irácké vyslanectví, kvůli informacím o chystaném teroristickém útoku vůči Rádiu Svobodná Evropa. Al Aní se 26. října 1999 sešel s neznámým Arabem, a když BIS později zabavila v iráckém vyslanectví dokumenty, byl tam neznámý muž titulován jako „německý přítel“. Jedna z verzí je, že šlo o Attu, který tou dobou žil v Hamburku.

Znovu pak Atta přiletěl do Prahy koncem května 2000, a to přesto, že ještě nedostal vízum, o které pár dnů předtím požádal. Na letišti strávil šest hodin, kamery ho nezachytily při žádné schůzce. Přesto považují tajné služby cestu za významnou – Attu muselo přivést do Prahy něco velmi důležitého a neodkladného, když přiletěl s vědomím, že jej nepustí z tranzitního prostoru. Do Prahy se vrátil o dva dny později, už s vízem, autobusem. Průmyslové kamery jej zachytily v herně Happy day na autobusovém nádraží na Florenci, kde si krátil čas po příjezdu asi dvě hodiny. O jeho dalším pobytu se nic neví, nezaregistroval se v žádném hotelu a druhý den odletěl do New Yorku. A letištní kamera jej zaznamenala při rozhovoru s neznámým mužem, pravděpodobně Arabem. O týden později začaly na jeho konta chodit peníze z různých arabských bank, během tří měsíců šlo o devadesát tisíc dolarů.

Čtvrtá schůzka z dubna 2001, kdy se měl setkat s Al Aním, vzbudila daleko největší zájem amerických médií. Byly o ní napsány a odvysílány stovky zpráv. Faktem je, že BIS, která Aního stále sledovala, zaregistrovala společnou večeři Al Aního s jistým arabským studentem z Hamburku. Po zářijových atentátech začaly tajné služby zvažovat verzi, že šlo o Attu, student z Hamburku mu popisem odpovídal. Navíc CIA zjistila, že Attovi přišlo asi čtrnáct dnů po údajné schůzce s Al Aním na jedno z amerických kont sto tisíc dolarů.

Jaká je pravda, dnes tajné služby nevědí. A je otázka, zda se tuto hádanku vůbec podaří jednoznačně zodpovědět. „Zpravodajské informace mají určitou relevanci a přesně s mírou té relevance dostala tehdy CIA informace o dubnové schůzce Al Aního od naší tajné služby,“ řekl nedávno ministr vnitra Stanislav Gross reportérovi BBC. „Ve zpravodajských informacích nemáte skoro nikdy stoprocentní jistotu. To jsem při lednové návštěvě v USA sdělil také v americkém Kongresu.“

(Respekt)