Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2004


Claus von Stauffenberg a atentát na Hitlera

Petr Svoboda

Mezi dvaačtyřiceti pokusy o zabití Adolfa Hitlera byl nejblíže cíli ten, který se odehrál právě před šedesáti lety, 20. července 1944. Akci zorganizovala skupina německých důstojníků v čele s hrabětem Clausem Schenkem von Stauffenbergem, tehdy 36letým náčelníkem generálního štábu. V případě úspěchu měl následovat puč a změna celého režimu.

Stauffenberg, důstojník s klasickým vzděláním a přísně konzervativní katolík, nebyl fanatický Hitlerův ctitel, ani však nijak nebránil jeho vzestupu k moci. První velkou trhlinu dostala jeho loajalita po antisemitských bouřích v roce 1938. Když byl později převelen na východní frontu a viděl zvěrstva páchaná oddíly SS, ztratil o nacistickém režimu jakékoli iluze. O svržení Hitlera začal uvažovat v době, kdy sám málem zemřel na následky zranění (jeho auto v Tunisku v dubnu 1943 najelo na minu, Stauffenberg přišel o pravou ruku a levé oko). Z fronty byl přeložen na vrchní velitelství, kde se stal náčelníkem štábu.

Dne 20. července 1944 vstoupil do poradní místnosti, pozdravil se s Hitlerem a k noze dubového stolu položil aktovku s bombou. Pod záminkou, že si musí zatelefonovat, odešel Stauffenberg čtyři minuty před výbuchem. V těchto minutách však jeden z důstojníků přemístil překážející aktovku na opačnou stranu stolu. Ve 12.42 bomba explodovala a Stauffenberg se v přesvědčení, že je Hitler mrtev, vydal letadlem do Berlína dokončit plánovaný převrat. Než se tam dostal, byla velká část spiknutí odhalena ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Vpodvečer už rozhlas vysílal, že Hitler přežil atentát pouze s protrženým bubínkem a odřeninami (4 jiní účastníci porady zemřeli, 9 bylo těžce zraněno).

Většina hlavních spiklenců byla zadržena a oběšena. Mezi nimi i dřívější Hitlerův oblíbenec Erwin Rommel, generál proslulý úspěchy na africké frontě, který se sice do spiknutí nezapojil, ale věděl o něm. V dalších dvou měsících bylo popraveno 4980 převážně nižších důstojníků. Goebbels si uvědomoval nedostatek schopných vysokých důstojníků pro další vedení války, a proto chtěl, aby jich bylo spiknutím „poskvrněno“ co nejméně.

Stauffenberg nebyl hrdinou v takovém smyslu, jak dnes vnímáme třeba parašutisty Gabčíka s Kubišem. „Odvážný a inteligentní člověk, který měl své slabiny,“ vyjádřil se o něm jeho syn Franz Ludwig Stauffenberg.

(Respekt)



Zpátky