Zaří 2004

Slovensko kope za KIA.

Robert Žitňanský

Kvůli investici století politici porušují zákony, vyhrožují a utajují

Na soukromý pozemek pana Šimona Janíčka v obci Nededza u Žiliny před pár dny bez jeho souhlasu vjely stavební stroje a začaly odvážet zeminu. Je to jeden z pozemků, na němž jihokorejská automobilka KIA (součást koncernu Hyundai) plánuje do roku 2006 postavit svůj obří evropský závod.

Slovenská vláda je z automobilky nadšená: investice za 700 milionů eur má jen v samotném závodě přinést práci 2400 lidem a za pár let tady má z výrobních pásů sjíždět dvě stě tisíc aut ročně. Jenže zatím se vládě a žilinské samosprávě podařilo jen popudit místní. Od skupiny drobných zemědělců a důchodců, mezi něž patří i pan Janíček, se nepovedlo získat pozemky po dobrém, a tak to úřady zkouší po zlém.

Sabotáž plantážníků

Do soutěže středoevropských zemí se Slovensko zapojilo až „za pět minut dvanáct“. Hlavní vyjednávač, ministr hospodářství Pavol Rusko (někdejší spolumajitel a ředitel nejsilnější komerční televize Markíza), pouštěl do médií zprávy o hrdinském vzepětí svého týmu, který prý usilovně dohání ztrátu. Koncem loňského roku vypadlo ze hry Česko a ve finále dala KIA opravdu před Polskem přednost Slovensku.

Po oslavách však začalo vyplouvat najevo, že ministr Rusko dával Korejcům některé sliby naslepo. Tak například do konce srpna mají mít pozemky pro automobilku za sebou hrubou povrchovou úpravu. Dnes, v druhé polovině července, byla vlastnická práva převedena ve prospěch budoucí stavby teprve asi u třetiny pozemků. Majitelé si totiž stěžují na nízkou výkupní cenu: tři znalecké posudky, objednané vládou, ji určily na 100–130 slovenských korun za metr čtvereční (80–104 českých). Lidé jako pan Janíček žádají 200–300 slovenských korun, což na slovenské poměry u pozemků pro velkého investora není nijak přemrštěné.

Ministr Rusko však víc dát nechce a okázale dává najevo své „vnitřní zklamání z takového přístupu občanů, protože jestli jim záleží na jejich dětech a na této zemi, nemohou se tak chovat“. Primátor Žiliny, známý nacionalista Ján Slota, o neústupných majitelích mluví rovnou jako o „spodině“ a „sabotérech“.

Politici už začali vyhrožovat vyvlastněním, jenže i v takovém případě je třeba dodržet zákonné několikaměsíční lhůty. Nakonec proto krajská samospráva v Žilině vymyslela fintu: na pozemky nechala poslat bagry pod záminkou, že jde o „archeologický průzkum“. Zoufalý pan Janíček se obrátil na policii a na prokuraturu, zatím však žádné zastání nenašel. Do toho probíhá kampaň televize Markíza – stále blízké ministru Ruskovi –, která majitele půdy vykresluje jako chamtivce, kteří poškozují „investici století“.

Žilina není Kanada

Teprve přednedávnem přitom začalo vyplouvat na povrch, k čemu všemu se slovenská vláda Korejcům zavázala. Týdeník Domino-fórum zveřejnil pasáže utajené smlouvy, které ukazují na výhodnost především pro investora. KIA má dostat přímou podporu v maximální výši povolené evropskými pravidly (15 % z objemu investice, v tomto případě ze 700 milionů eur, tedy 3,3 miliardy českých korun), nadto se ovšem bude stavět dálnice do Žiliny, byty, školy a nemocnice pro zaměstnance v souhrnné hodnotě 230 milionů eur. Pokud bude KIA investovat víc, než slíbila, podle smlouvy vláda o stejné procento zvýší i podporu. Ale kdyby Korejci investovali méně nebo rovnou po pár letech ukončili výrobu a přenesli ji do jiné země (před necelými 20 lety se tak KIA zachovala v kanadském Bromontu), nebudou podle dohody s vládou vracet ani eurocent (kanadská smlouva ji nutila státní podporu vrátit). Slovensko se dále ve smlouvě zavazuje poskytnout pomoc „ekvivalentní rozsahem i formou“ také dodavatelské firmě Hyundai Mobis.

Některé pasáže, které ministr Rusko vyjednal, už jsou pak vyloženě kuriózní. „Slovensko a Žilina podniknou v souladu se zákony a se směrnicemi EU všechny možné kroky, aby zabezpečily, že do vzdálenosti 100 km nevznikne žádná výrobna automobilů nebo automobilových komponentů (kromě dodavatelů KIA),“ stojí doslova ve smlouvě. Okruh 100 kilometrů přitom zasahuje do České republiky i do Polska… „Slovensko bude ve styku s Evropskou komisí zastupovat zájmy KIA,“ stojí v jiné pasáži.

A pokud by Evropská komise usoudila, že nějaká část státní pomoci je v rozporu se zákonem nebo s evropskými pravidly, „Slovensko vstoupí do přátelských jednání s KIA s cílem určit alternativní formy pomoci, které by byly pro KIA stejně výhodné – dlouhodobé financování, daňové výjimky, odklady daňové povinnosti“.

Ministr Rusko dodnes odmítl zveřejněné pasáže komentovat a trvá na tom, že smlouva musí zůstat utajena kvůli „obchodnímu tajemství“. Před dvěma týdny vláda schválila právní analýzu ministerstva spravedlnosti, podle níž tím Rusko porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím (na Slovensku díky zákonu není možné utajit informace týkající se nakládání s veřejnými prostředky). V nejbližších dnech by měla být tedy smlouva oficiálně zveřejněna. Jakékoli pochybnosti o její nevýhodnosti pro Slovensko však ministr předem odmítá. „Kdybych se stokrát dostal do stejné situace, stokrát bych udělal totéž,“ prohlásil Pavol Rusko. „Slovensko neudělalo při získávání této investice chybu.“

(Respekt)