Říjen 2004

Urychluje pubertu televize?

Eva Hníková

Nadváha, měnící se životní styl nebo třeba rybí maso s hormonální antikoncepcí. Tak vypadají některé z příčin brzkého nástupu puberty u dětí. Kam ten svět jenom spěje? My jsme se v jejich letech chovali přece úplně jinak, stýskají si mnohdy starší lidé při pohledu na dospívající mládež. Podobné nářky však nemusí svědčit pouze o tom, že člověk lehce zapomene na nerozvážnosti svého vlastního mládí. Dnešní děti jsou totiž opravdu trochu jiné. Dospívají mnohem dříve než jejich prarodiče. Vyplývá to z několika nedávných výzkumů.

Nyní se vědci zamýšlejí na tím, jak získané výsledky vysvětlit. Zatím se ukazuje, že dřívější nástup puberty souvisí s dostatkem kvalitní stravy, měnícím se životním stylem nebo třeba s hormony a látkami jim podobnými, které se do lidského těla dostávají z vnějšího prostředí. Podle italských vědců může být jednou z příčin také skutečnost, že děti často zůstávají vzhůru do pozdních nočních hodin. O výsledcích jejich výzkumu koncem července informoval britský časopis New Scientist.

Posílejte své potomky brzo spát

Středem zájmu vědců z univerzity ve Florencii se stalo 74 dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Všechny byly zvyklé sledovat každý večer zhruba tři hodiny televizi nebo hrát počítačové hry. Během týdenního experimentu však děti musely na vysedávání před obrazovkou zapomenout. Vědci rodičům nařídili, aby své potomky posílali brzo spát.

Roberto Salti pak společně s kolegy u dětí měřil hladiny hormonu melatoninu. Ten například zajišťuje, aby se člověk choval v souladu se svými vnitřními biologickými hodinami. Některé studie naznačují, že může ovlivňovat stárnutí organismu. Údajně působí také proti nádorovému bujení. Pádné důkazy však vědcům zatím chybí. Pokud děti večer nevysedávaly před obrazovkou televize či počítače, zvýšila se u nich hladina melatoninu asi o třicet procent. Nárůst byl nejvýraznější u nejmenších účastníků experimentu. A právě tento výsledek může podle profesora Saltiho pomoci vysvětlit, proč se dnes u dětí objevuje puberta dříve než v minulosti.

Zdroje umělého světla, například právě televizní či počítačová obrazovka, snižují produkci melatoninu. "Studie provedené na zvířatech ukazují, že nízká hladina tohoto hormonu může uspíšit dospívání," podotýká profesor Salti. Jednou z příčin dřívějšího nástupu puberty u dětí by tak podle italských vědců mohla být právě skutečnost, že často vysedávají před televizí dlouho do noci a chodí pozdě spát.

Rozhodující roli hrají vnitřní hodiny

Celá problematika je však ve skutečnosti o něco složitější. Večer začíná hladina melatoninu stoupat z téměř nulových hodnot, postupně dosahuje svého maxima. V ranních hodinách pomalu klesá a opět se blíží nule. "K vzestupu melatoninu může dojít ve 20, 22 nebo třeba ve 24 hodin, záleží na nastavení naší vnitřní časomíry. Ta řídí také následný pokles množství tohoto hormonu," vysvětluje docentka Helena Illnerová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Světlo, kterému je člověk večer vystaven, může nárůst hladiny melatoninu zpožďovat, například o hodinu. Nemusí to však nutně znamenat, že se sníží celkové množství hormonu, které organismus produkuje.

"Při podobných experimentech by vědci měli měřit výši melatoninu během noci několikrát a zjistit jeho maximální hodnotu," podotýká docentka Illnerová. To by jim umožnilo zaznamenat a následně porovnat celý průběh křivky znázorňující změny hladiny melatoninu v organismu. "Z informací, které o výzkumu přinesl časopis New Scientist, nevyplývá, jak vědci postupovali," dodává docentka Illnerová.

Televize jako cesta k nadváze

Mezi sledováním televize či hraním počítačových her a dřívějším nástupem puberty však existují i další souvislosti. Děti, které před obrazovkou tráví velkou část svého volného času, mívají často nadváhu. Potvrzuje to celá řada vědeckých studií. Například také unikátní dlouhodobý výzkum novozélandských vědců. O jeho výsledcích v červenci informoval prestižní lékařský časopis The Lancet.

Robert Hancox z University of Otago sledoval společně se svými kolegy tisíc dětí, které se narodily v letech 1972 a 1973, a to až do dosažení věku 26 let. A k jakým výsledkům vědci dospěli? Když účastníci pokusu v dětství trávili před televizní obrazovkou dvě a více hodin denně, trpěli v dospělosti nadváhou mnohem častěji než jejich sportovněji založení vrstevníci. Právě přebytečná kila mohou dospívání uspíšit. "V tukových buňkách najdeme enzym zvaný aromatáza. Ten se podílí na vytváření estrogenů - hormonů, které spouštějí pubertu," vysvětluje docent Richard Hampl z Endokrinologického ústavu v Praze.

Rybí maso s hormonální antikoncepcí

O urychlení dospívání se asi nejvýrazněji zasloužil dostatek kvalitní stravy. Děti ve vyspělých zemích netrpí podvýživou a již v útlém věku se mohou "pochlubit" hmotností, která je předpokladem pro nastartování puberty. Vědci postupně odhalují i další příčiny brzkého dospívání. Jednou z nich je konzumace uměle vyrobených estrogenů. Látky obsažené v hormonální antikoncepci putují prostřednictvím moči do odpadních vod a dále do řek. "Pak se mohou třeba v podobě rybího masa dostat na náš stůl," říká docent Hampl.

Nebezpečí v sobě skrývají i všudypřítomné umělé hmoty. "Z obyčejné plastové láhve se za určitých podmínek uvolňují látky, které závažně narušují hormonální rovnováhu," podotýká docent Hampl. Odborníci o nich hovoří jako o takzvaných endokrinních disruptorech. Mezi tyto "narušitele" rovnováhy však nepatří jen umělé hmoty. Podobně může účinkovat i kadmium nebo třeba polychlorované bifenyly, které se v minulosti používaly při výrobě olejů, barev, průklepových papírů či inkoustů.

Zvýšené koncentrace kadmia najdeme v potravinách vypěstovaných na kontaminované půdě nebo v mase ryb pocházejících ze znečištěných vod. Zdrojem kadmia je průmyslová výroba, ale i obyčejná cigareta. V nízkých koncentracích se tento kov chová podobně jako estrogeny. Vědci vystavili jeho účinkům březí samice potkanů. Těm se později rodily dcery, které předčasně dospívaly. "K dřívějšímu nástupu puberty u dětí mohou teoreticky přispívat také prostředky podporující růst hospodářských zvířat," podotýká profesor Štěpán Svačina, děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze. Nebezpečí nehrozí, pokud se budou chovatelé řídit stanovenými pravidly. Ta například předepisují, že v určitém období před porážkou nesmí zvíře takzvané růstové faktory dostat. Dospívání ovlivňují i některé látky používané při hubení hmyzu či plevelů. "Insekticidy nebo pesticidy mnohdy zasahují do dějů, které hormony spouštějí," podotýká docent Hampl.

Belgický lékař Jean-Pierre Bourguignon sledoval společně se svými kolegy skupinu dětí pocházejících z Indie a Kolumbie. Všechny vykazovaly známky předčasné puberty. V krvi tří čtvrtin z nich objevili vědci látku DDE, která je metabolitem insekticidu DDT. Podle vědeckého časopisu Human Reproduction napodobovala látka svým chováním estrogeny. Když ji badatelé aplikovali potkanům, začala zvířata dospívat mnohem dříve.

Musí existovat hranice

Bude se puberta objevovat u stále mladších dětí? Jednoznačná odpověď neexistuje. Podle některých odborníků je situace dnes již relativně "stabilizovaná" a k dalšímu poklesu věku by tedy docházet nemělo. Patrně totiž musí existovat určitá hranice. Podobně jako je tomu v případě tělesné výšky. Ta také nemůže vzrůstat donekonečna. "Věk nástupu puberty se bude podle mého názoru ještě snižovat, ale asi nepůjde o roky, ale spíše o měsíce nebo týdny," odhaduje profesor Svačina.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)