Říjen 2004

Policejní nakládačka u Vltavy

Jan Kovalík

Když v dubnu oznámili Joseph Cooper a Matthew Sharp policii, že dostali bezdůvodně nakládačku od pražských strážníků, byli ještě v šoku. Podali trestní oznámení, dali vyšetřovatelům lékařskou zprávu a jména svědků, takže se zdálo, že jednoduchý příběh policejní zkratovité agrese bude brzy vyřešen. Jenže zdání klame. O čtyři měsíce později je dvojice cizinců v šoku znovu. Policie případ odložila, protože se prý nestalo nic trestného.

Jsou, respektive nejsou

„Víte, byl jsem zbit policií. Nechci to nějak dramatizovat, ale žádal jsem zkrátka nějakou sociální spravedlnost. Teď tomu nerozumím,“ kroutí hlavou Joseph Cooper, který v Česku čtyři roky učí angličtinu a hraje v rockové kapele. Jeho kamarád Matthew Sharp už odjel zpět domů na Nový Zéland. Kořeny Josephovy žádosti o spravedlnost sahají do letošní dubnové noci, když se anglosaské dvojici zdál přemrštěný účet v baru Práce v Kamenické ulici. „Za čtyři becherovky a dvě piva jsem sedm set padesát korun ještě nikde neplatil. Naši tři kamarádi, kteří odcházeli dřív, nechali peníze na baru,“ říká Cooper. Strážníci pak prý nasedli do auta a odjeli. Na jeho protest reagoval barman zabavením bund a tašky cizinců a řekl, že zavolá policii. „S tím jsme rádi souhlasili,“ říká Cooper.

Na místo dorazily dvě hlídky městských strážníků patrolující zrovna v autech poblíž. Bavili se česky s barmanem a nakonec odvezli dvojici na nedaleké oddělení státní policie Letná. Tam se mělo vyřešit, co s nimi, když odmítají zaplatit. Nikdo z policistů ale neuměl anglicky. „Když jsem se zeptal, co se bude dít dál, chytil mě jeden ze strážníků pod krkem a obličejem přitlačil na zeď,“ říká Cooper. Doklady cizinců zůstaly v tašce za barem a policista ze služebny Letná tedy ukázal, aby mu na papír napsali svá jména. Stihl to však jen jeden z nich, u druhého už papír sebrali strážníci, že „už si to vyřídí sami“. Tak zní výpověď obou cizinců. Strážníci naopak vypověděli, že místo jména psali „hlouposti o teroristech a al-Káidě“. Papír se ztratil, nicméně pravdivost verze Anglosasů potvrzuje státní policista, který byl u toho. Dál však už s dvojicí žádný nezávislý svědek nepokračoval.

Před letenskou služebnou naložili strážníci Matthewa s Josephem do auta, kam přistoupil ještě jeden muž z druhého vozu. Po několika minutách kroužení po Holešovicích zamířil vůz – podle zadržených – k břehu Vltavy u trojského jezu. „Tam nás vytáhli z auta, přetáhli obuškem, dali několik kopanců a odjeli,“ říká Cooper. Verze strážníků naopak říká, že dvojici cizinců odvezli zpět k baru Práce, kde se pak setkali i s kolegyní v druhém voze. Vnést do věci jasno by mohlo zařízení GPS, které dokáže přesně určit, kudy se vůz pohybuje, a kterým jsou vozy městské policie postupně vybavovány. Ve spise však můžeme o tomto zařízení najít dvě zmínky. Poprvé, když kontrolní oddělení městské policie prověřovalo, co se onu noc stalo. V dokumentu městské policie se píše, že obě vozidla zasahující u baru „shodou okolností nebyla vybavena systémem GPS“. Podruhé se pak o GPS dočteme v odpovědi na oficiální dotaz vyšetřovatele, zda zasahující vozy byly či nebyly vybaveny zařízením na určení pohybu. Tady naopak vedení městské policie sděluje, že vozidla sice GPS vybavena byla, ale zařízení nebylo v provozu. A podobně tajuplně mluví o věci městská policie ještě teď, čtyři měsíce po události: „Vozy městské policie GPS nejsou vybaveny,“ říká náměstek ředitele pražských strážníků Ludvík Kléma, „respektive jsou, ale stále systém jen testujeme.“

Když to řeknu lidově

Přestože zbití cizinci vyhledali ještě tu noc lékaře a jeho zpráva je součástí spisu, přestože spis obsahuje rozpory ve výpovědích strážníků a naopak výpověď policisty ze služebny Letná potvrzuje výpovědi cizinců, bylo oznámení dvojice odloženo. „V meritu věci, tedy v otázce zbití strážníky, jsou všechny výpovědi v rozporu s výpovědí stěžovatelů,“ říká pražský vyšetřovatel Jan Vučka, který případ smetl ze stolu. Na opuštěném břehu Vltavy ve tři hodiny ráno ale byli jen tři strážníci a dva zbití cizinci, jedná se tedy o výpovědi těchto tří strážníků versus napadená dvojice?

„Podívejte, oni tvrdili, že je bili celou cestu, a vrátný na Letné to nepotvrdil, takže je to pro mě snůška lží. Proto věřím svědectví strážníků,“ říká Vučka. Podle něj nejde ani dostát předpisům Evropského soudu pro lidská práva, který stanovil, že když při důkazní nouzi vzniknou osobě držené v moci zranění, musí stát vysvětlit, jak k tomu došlo.

„Nelze to prokázat, výpovědi si odporují,“ říká Vučka. Podle policie je případ komplikován nedostatkem důkazů, protože vyšetřování začalo až měsíc po incidentu. Cizinci sice událost nahlásili hned nazítří, ale v Bartolomějské jim i přes přítomnost překladatele špatně rozuměli. Vyšetřovatelka Anna Říhová považovala za „meritum“ věci okradení namísto útoku městských strážníků.

„Ano, ti cizinci, pamatuji se na to,“ říká do telefonu náměstek ředitele policie Prahy I Miroslav Prouza místo paní Říhové, která s novináři odmítá mluvit. „Když vám to řeknu lidově, nevěřilo se jim, byli nevěrohodní. Hlásili, že jim ukradli nějaké věci, ale ty se pak našly, a věc byla tedy odložena.“

Fatální záměnu potvrzuje i detektiv Vladimír Vaněk, který později vyšetřování incidentu vedl: „Nevím, jak to šetřila kolegyně, ale my jsme řešili možné zneužití pravomoci až po měsíci, po trestním oznámení pana Jana Kratochvíla z Ligy pro lidská práva. Kdybychom začali hned po incidentu, mohli jsme mít více svědků, záznamy veřejných kamer a tak dál,“ říká Vaněk, „teď jsme ale v důkazní nouzi.“

Do státního zastupitelství teď tedy dorazil výsledek zpožděné práce: nic se prý nestalo. Právní zástupce obou Anglosasů Jan Kratochvíl podal proti verdiktu odvolání. Dozorující státní zástupkyně Jiřina Fronková je ale na dovolené a její nadřízená Eva Zářecká nechce případ z cizího šuplíku komentovat.

(Respekt)