Říjen 2004

Další dělení Polska na obzoru.

Petr Podaný

Žaloby Němců o polské majetky nejsou bez šancí

Organizace Preußische Treuhand chce vysoudit na Polsku odškodnění za zkonfiskovaný majetek odsunutých Němců nebo jeho vrácení. Vše bude záležet na tom, jak složité kauzy posoudí soudci ve Štrasburku.

Před čtyřmi lety vzniklo v Německu sdružení Preußische Treuhand GmbH (o rok později se transformovalo ze společnosti s ručením omezeným na akciovou komanditní společnost), které začalo shromažďovat individuální restituční nároky odsunutých Němců s cílem uplatnit je později u soudu. Organizace, v jejímž čele stojí šéf slezského landsmanšaftu Rudi Pawelka, vzbudila v Polsku značnou nelibost, jež zatím vyvrcholila po oznámení Preußische Treuhand (česky zhruba Pruská svěřenecká správa), že podá první žaloby už letos na podzim.

Kancléř Gerhard Schröder, jenž se minulý týden (od 02. 08. 2004, pozn. red. CS-magazínu) zúčastnil v polské metropoli vzpomínkového aktu k šedesátému výročí varšavského povstání, se snažil pročistit otrávenou atmosféru prohlášením, že spolková vláda "nebude podporovat individuální majetkové nároky německých vyhnanců vůči Polsku". Současně řekl, že "tento postoj bude zastávat i u mezinárodních soudů".

O reálném účinku kancléřových slov však v Polsku panují pochyby. Evropskému soudnímu dvoru pro lidská práva, na který se chce Preußische Treuhand obrátit souběžně s polskými soudy, bude totiž kancléřův postoj lhostejný, protože nepatří mezi strany sporu. Také z tohoto důvodu označila Schröderovy výroky za populistické předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová, jež se od společnosti Preußische Treuhand důrazně distancuje, což činí také všechny landsmanšafty vyjma slezského. Přes vyložený odpor, jejž nemalá část Poláků k této obhájkyni vyhnanců par excellence a poslankyni za CDU v Bundestagu pociťuje, její argumentace nepostrádá logiku. Steinbachová kancléři navrhla, že pokud chce dávat Polákům záruky před majetkovými nároky německých vyhnanců, měla by je odškodnit sama SRN. Trochu zjednodušeně lze totiž říci, že majetkem odsunutých Němců zaplatila Spolková republika část škod, jež způsobila válkou.

Preußische Treuhand hodlá podle šéfa dozorčí rady Pawelky předstoupit ještě letos před soud s "několika vzorovými případy". Žalobci mohou být buď jednotliví vyhnanci, anebo mohou k tomuto úkonu zplnomocnit sdružení, jež chce společným postupem vyvíjet i potřebný politický tlak. Pawelka se inspiruje kolektivními žalobami Jewish Claims Conference. Společnost Preußische Treuhand se sídlem v Düsseldorfu nedávno překročila tisícovku podílníků, jejichž nejnižší vklad za akcii činí 50 eur.

Řada právních expertů vyslovila názor, že žaloby pod taktovkou sdružení Preußische Treuhand nejsou ve Štrasburku předem ztracené, tedy alespoň některé. Situace v Polsku je složitá, mnozí vyhnanci jsou například stále zaneseni v pozemkových knihách jako vlastníci původních majetků. Obecně se soudí, že větší šance na případné odškodnění mají vysídlenci, kteří z Polska do Německa odešli až po roce 1970. Podle německých statistik jich je asi půldruhého milionu. Současná situace a aktivity společnosti Preußische Treuhand však hrozí kalením vztahů mezi Berlínem a Varšavou na další roky, respektive do doby, dokud nejvyšší evropské soudní instance neřeknou v otázce náhrad pro vyhnance a vysídlence poslední slovo.

(Týden)