Říjen 2004

Hostýn 2004 – vedení KPV uráží svým chováním odkaz obětí komunismu !

Jan Šinágl

V neděli 4.září se konala tradiční muklovská pouť na Hostýně - se mší svatou a tradičním mítinkem politických vězňů. To čeho jsme byli svědkem, bylo urážkou odkazu a utrpení politických vězňů! Předsedkyně KPV (Konfederace politických vězňů) MUDr. Naděžda Kavalírová – při vší úctě k jejímu věku – řídila schůzi nedemokraticky, neobjektivně, nepřipustila diskusi, způsobem, který si nelze vysvětlit jinak než strachem z mocných, či kolaborací s nimi. Dle motta: Klaďte si věnce, vzpomínejte, tady máte trocha almužny, choďte na recepce – ale hlavně moc nevyskakujte! Političtí vězni resp. jejich vedení je poslušné, mlčí a v případě potřeby umlčuje své neposlušné! To začal dřívější předseda KPV pan Drobný, nyní pokračuje paní Kavalírová. Stala se loutkou v rukách bezpečnostního aparátu ČSSD (KSČ), hraje nečestnou hru. Dost možná, že si toho ani není vůbec vědoma.

Vladimíru Hučínovi, jejich členovi, nebylo opět uděleno slovo – už tři roky – nic se neděje, údajně je jeho případ zanešen v programu KPV, ale musí mlčet!. Slovo nebylo uděleno ani mně, předsedovi petičního výboru na podporu veřejného soudu. Příznivci kpt. Vladimíra Hučína byli vyzíváni k opuštění sálu. Mladí, protestující proti komunismu – „Palachovy děti“ – přes výstižné plakáty nebyli pozdraveni ani pozváni k mikrofonu. Pan Milan Paumer, člen nedávno na vyznamenání navrhnuté odbojové skupiny bratří Mašínů, musel být představen mnou a ještě se ozýval pískot! Měl jsem pocit, že nejsem mezi politickými vězni, ale na stranickém mítinku – jako by se vrátil čas, a to na pozvánce stálo: POZOR! Opět hrozí rudé nebezpečí. Komunismus je jen jeden a to zločinný!

Političtí vězni dnes berou almužny ve srovnání s penzemi bývalých komunistických pohlavarů, funkcionářů a členů KSČ, dnes i členů KSČM . Pohrobci těchto pohlavarů dnes chtějí odsoudit Vladimíra Hučína na 10 let jen za to, že není ochoten přestat bojovat proti dědictví komunismu v řadách policie a justice ČR. Vedení KPV se snižuje k podbízivému jednání s mocí - PROSÍ, místo aby se nahlas ozývalo právem popravených, umučených a POŽADOVALO! Zemřelí i žijící skuteční političtí vězni se musejí obracet v hrobě a být zděšení nad touto zradou jejich odkazu. Mnozí nejsou vůbec objektivně informováni. Vzhledem k jejich pokročilému věku a snadné manipulaci se nelze divit.

Vážíme si všech, kteří trpěli za komunismu. Nechci se vůbec dotknout žádného skutečného politického vězně, ale Hostýn 2004 mne v tom jen utvrdil: Ten kdo vědomě bojoval proti komunismu, byl za to vězněn, ví co je to komunismus, ten Vladimíra Hučína dnes s obdivem a úctou podporuje. Bylo ale i dost lidí ve vězení, kteří proti komunismu aktivně nevystupovali a i dost nasazených špiclů a konfidentů ve vězení, kteří s mocí kolaborovali. Měl jsem pocit, že na Hostýně z té první skupiny nebyl přítomen snad žádný, i když beru v úvahu horší zrak, sluch i únavu vzhledem k pokročilému věku většiny přítomných.

Věřil bych i myšlence, že vedení KPV si zajistilo „své“ lidi i za pomoci jejich příbuzných. Političtí vězni se chovali jako vzorné „ovečky“ paní předsedkyně, kterou poslouchali na slovo. Bylo nám jich vlastně líto. Zajímavé bylo, že na moji výzvu o hlasování, zda má Vladimír Hučín mluvit, se nikdo neozval (malá část pískala a slovně protestovala), ale po skončení mítinku nám mnoho účastníků vyjadřovalo solidaritu a dokonce Vladimírovi Hučínovi mnozí nabízeli i finanční podporu. Vnímali jsme to jako „odpustek“. Nepochybuji o tom, kdyby mohlo poslouchat všech asi 6000 členů KPV Vladimíra Hučína, měl by drtivou podporu a bylo by to také o něčem jiném!

Zklamali nás přítomní hosté z PS-PČR. Přesto, že mítink měl být apolitický, mluvili o politice, viděli a komentovali všechny plakáty a transparenty vyvěšené v sále – ale plakáty a trička s Vladimírem Hučínem jakoby neviděli a nás a naše ostudností situace vynucené komentáře, reakce a výkřiky jakoby neslyšeli. Seděli jsme v blízkosti předsednického stolu – nemohli nevidět, nemohli neslyšet! Byli svědky nedemokratické, nedůstojné situace a jako demokratičtí občané zákonodárci přesto nereagovali, přihlíželi - mlčeli! Kritizovali komunismus a jeho stálou hrozbu, ale člověka, který i dnes je nucen proti dědicům komunistické hrůzovlády bojovat ignorovali. Předal jsem jim dokumenty k tomuto případu, který už je mezinárodní ostudou ČR.

Kde jsou politici, muži slova, činu a charakteru, kteří mohou být vzorem občanům a být skutečnými zastánci práva a demokracie v ČR? Uvádím přítomné zákonodárce i s funkcemi, z jejichž titulu by se měli případem pana Vladimíra Hučína eminentně zabývat! Ing. Josef Kaňa – senátor (člen výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost!), Ing. František Kroupa – senátor (člen výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost!), Ing. Jiří Stodůlka – senátor (člen Ústavně-právního výboru senátu ČR!), Marek Benda – poslanec. Přítomen byl i ministr Libor Ambrožek a bývalý ministr obrany pan Holáň – také mlčeli. Všichni se instinktivně raději na nás nedívali, klopili oči, či se dívali jiným směrem. Stáváme se zemí strachu? Kam dovede strach občanů občany? Kam dovede strach a společenská neprospěšnost většiny zákonodárců naši zemi?

Paní Kavalírová prohlásila - jedná se o duchovní svátek, nepřipustí jeho znesvěcení protesty. Právě jejím chováním a způsobem vedení mítinku toto setkaní znesvětila. Čest politických vězňů zastupoval svoji přítomností, z donucení mlčící, kpt. Vladimír Hučín. Jeho přátelé a příznivci na závěr zazpívali československou státní hymnu. Bylo to duchovně velmi silné, všichni se připojili – paní Kavalírová také povstala, nezpívala...

Omlouvám se politickým vězňům za nestandardní chování mé a mých přátel. Bylo legitimováno situací. Nešlo mlčet! Nemuselo k tomu dojít, kdyby mi bylo uděleno slovo, o které jsem paní Kavalírovou slušně před začátkem mítinku požádal. Vše mohlo proběhnout důstojněji – neměli jsme jinou volbu.

Zklamala i ČT, která informovala naprosto neobjektivně, ze sálu ani záběr – vysílala pouze rozhovor s panem Rundem, politickým vězněm, který spolupracoval na zatčení kpt. Vladimíra Hučína.

Chcete poznat pravdu? Přijďte na Václavské náměstí v Praze ve středy 8.září a 15.září 2004. Budeme tam od 13.00 do 19.00. Koncerty známých písničkářů začnou od ca 16.00. Budete se moci ptát i kpt. Vladimíra Hučína.

VERITAS VINCIT, nebát se a nekrást – stále platí! Zde se končí, nebo začíná. Pro jakou variantu se konečně rozhodnete občané?

„Na nás je pořád. Kdo z nás může, ten pracuj, abychom lepší vlasti dochovali potomkům, než nám od předků zůstavena.“ (Josef Jungmann)