Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Říjen 2004


Kavanův muž se hlásí

Erik Tabery

Sociální demokraté ohlásili, že chtějí mít větší vliv na českou zahraniční politiku. Prý by se to dalo zařídit třeba dalším náměstkem, který by stál ministru Cyrilu Svobodovi za zády a ve vhodnou chvíli ho klepal přes prsty nebo si chodil do Lidového domu stěžovat. To ještě není tak překvapivá zpráva, ačkoli se těžko chápe, k čemu by to veřejnosti bylo dobré. Horší je, že tím mužem měl být Hynek Kmoníček, současný zástupce země v OSN. Jeden čas už se zdál tento přesun zažehnán, podle tvrzení šéfa zahraničního výboru Vladimíra Laštůvky v Právu je však stále ve hře.

Kmoníčkova kariéra se rozjela především díky Janu Kavanovi, který jej kdysi coby ministr zahraničí jmenoval svým náměstkem. Co si z této volby Česká republika odnesla? Velkou ostudu. Kmoníček byl organizátorem dnes už legendární utajené cesty diplomatů a podnikatelů za Saddámem Husajnem do Iráku z ledna 2000. Lidové noviny nedávno zveřejnily pasáže z dokumentů o této cestě, z nichž vyplývá, že se Kmoníček Iráku podbízel a nabízel i odstranění Radia Svobodný Irák, které jako součást RFE vysílá z Prahy. Po zveřejnění dokumentů Kmoníček tvrdil: „To jsem samozřejmě Iráčanům lhal.“ Ale to nedává vůbec smysl, protože jeho podvod by se samozřejmě hned provalil a navíc vláda Miloše Zemana skutečně začala vypracovávat materiál o škodlivosti nezávislého rádia.

Kdyby už nic jiného, toto by mělo stačit k jeho doživotní diplomatické hanbě – i kdyby jen plnil Kavanovy příkazy. Přesto by mohl naší zahraniční politice pomoci. Možná by Černínský palác měl Kmoníčka znovu vyslat do Iráku, aby identifikoval zločince, s nimiž tehdy jednal o obchodech.

(Respekt)



Zpátky