Říjen 2004

ÚDV hledá ztracené americké vojáky

Při hledání informací o amerických vojácích již delší dobu spolupracuje s americkými úřady také Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). V českých archivech pátrá po materiálech vztahujících se k Američanům ztraceným během válečných konfliktů, řekl mluvčí úřadu Jan Srb. Původně hlavní zájem o dokumenty z války v Koreji v letech 1950 až 1953 Američané nedávno rozšířili o období od druhé světové války.

Podle historických záznamů se v roce 1946 nacházelo na území nynější České republiky asi 200 hrobů amerických vojáků, převážně sestřelených letců. ÚDV také nalezl informace o 21 příslušnících americké armády, kteří byli v padesátých letech v Československu zadrženi. Šlo o muže z německých základen, kteří zabloudili na hranicích. Jeden ze zadržených žil v republice až do roku 1992. Další tři vojáci v ČSSR požádali o politický azyl. Dva z nich se do dvou let vrátili do USA.

Příkladem spolupráce bylo také prošetřování činnosti československých lékařů během korejského konfliktu. V roce 1992 bývalý československý generál Jan Šejna v USA prohlásil, že se českoslovenští lékaři účastnili pokusů na amerických zajatcích. Šejna v roce 1968 utekl z Československa a pracoval pro americkou vojenskou rozvědku. Výsledek šetření nepotvrdil žádné z podezření.

ÚDV na druhou stranu spoléhá na pomoc amerických úřadů v případě bývalého komunistického agenta Pavla Minaříka. Ten v 70. letech plánoval pumový útok v mnichovské centrále Rádia Svobodná Evropa, kde pracoval jako novinář. Úřad v květnu požádal amerického velvyslance o podklady k vyčíslení škody, kterou mohl atentát způsobit, potřebné pro nové podání žaloby.

Za chystaný atentát byl Minařík v roce 1993 odsouzen ke čtyřem letům vězení. Případ se však vrátil k došetření a brněnský krajský soud stíhání loni zastavil. Žalobě se nepodařilo prokázat úmysl někomu ublížit ani výši škody, již měl výbuch způsobit. Ohodnocení možné škody vycházelo z vyšetřování bombového útoku na rádio v roce 1981, který provedl Johanes Weinrich, člen skupiny Ruka arabské revoluce teroristy Carlose. Soud podle Srba ohodnocení vyčíslené v německých markách neuznal vzhledem k pokřivenému kursu marky v ČSSR v době vypracování posudku. Nejvyšší soud na základě dovolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové rozhodnutí o zastavení stíhání zrušil.

Pokud se podaří prokázat, že Minaříkem plánovaný atentát by měl zvláště závažný následek, mohl by být odsouzen na osm až 15 let odnětí svobody.

(čtk)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)