Říjen 2004

Tajemství pod ledovým štítem

Eva Vlčková

Jezero Vostok objevili vědci pod ledovým štítem Antarktidy koncem minulého století. Voda je od zbytku světa izolovaná nejméně 15 milionů let. Odborníci předpokládají, že může obsahovat unikátní mikroorganismy. Nyní hledají důkazy.

Před několika lety začali ruští badatelé hloubit vrt do ledovce nad jezerem, jež se v prostředí s průměrnou teplotou -55 stupňů C udržuje v kapalném stavu díky vysokému tlaku ledovce a geotermální činnosti. Zkoumali strukturu ledu v různých hloubkách a podle ní studovali klimatické změny v historii naší planety. Dostali se do hloubky 3623 metrů a ke hladině zbývá pouhých 130 metrů. Co dál?

Spor o mikroby

Probourat se přímo do vody by bylo příliš riskantní. Pokud vědci chtějí zjistit, zda v ní je život a v jakých formách, musejí postupovat opatrně. Zatím odebrali vzorky zmrzlé vody nad hladinou jezera a našli desítky různých mikrobů. Dřívější zprávy amerických expertů o nich hovořily jako o důkazech života v těchto nehostinných podmínkách. Týmy ruských a francouzských vědců ale letos na základě analýz prohlásily, že jezero je sterilní a mikroorganismy se dostaly do ledu až při hloubení vrtu.

Američané s tím nesouhlasí. Brent Christner z Montanské státní univerzity je podle časopisu New Scientist přesvědčený, že alespoň některé z objevených mikrobů jsou původní a pocházejí z jezera. Ruští experti to vylučují. "Jezero je příliš toxické, podle našich výpočtů obsahuje padesátkrát více kyslíku, než je ve vodě běžné," tvrdí Sergej Bulat, molekulární biolog z Institutu jaderné fyziky v Petrohradu. Dále předpokládá vysokou koncentraci peroxidu vodíku a volných radikálů, které znemožňují existenci jakýchkoliv forem života. Profesor John Priscu z Montanské univerzity mu oponuje. Voda ve Vostoku podle něj obsahuje pouze desetkrát víc kyslíku než v jiných antarktických jezerech, Dry Valleys, kde život prokazatelně existuje. "Volné radikály vznikají působením radiace a ultrafialového záření. Pod ledovcem ale obojí chybí," dodává. Překysličení se navíc některé mikroby umí bránit produkcí antioxidantů.

Pokud by voda v jezeře byla skutečně sterilní, mohlo by to pro vědce být větší senzací než objevení života pod ledem. Vodu bez jakýkoliv mikroorganismů zatím v přírodě nikdy neobjevili.

Vrtat, či nevrtat?

Jediným možným způsobem, jak zjistit pravdu, je odebrat vzorky vody z jezera. Rusové oznámili úmysl podniknout tento krok na přelomu let 2006 a 2007. Mají v plánu dostat se do jezera z již existujícího vrtu. Chtějí ho začít prohlubovat už koncem tohoto roku.

Svým projektem rozpoutali vlnu nevole ze strany amerických vědců, kteří varují před kontaminací jezera. Podle geologa Eda Brooka z Oregonské státní univerzity je vrt znečištěný, a to nejen mikroorganismy, ale také naftou a směsí kerosinu a freonu používanou při vrtání. Podobně se vyjádřili i další američtí odborníci.

Vedoucí ruského antarktického výzkumu Valery Lukin na dotaz LN odpověděl, že jeho tým si je rizika znečištění dobře vědom. Jeho metoda počítá s vysokým tlakem v jezeře, způsobeným nadložním ledovcem. Za použití speciální silikonové tekutiny, která se nemísí s vodou, chce využít tlaku a nechat natéci vodu nahoru do vrtu. Voda ve vrtu zmrzne a vzniklý váleček bude odebrán na další zkoumání. Vzorky tedy nechce odebírat přímo z jezera.

Lukin dále konstatuje, že veškeré kroky jeho týmu budou v souladu se stanovami společenství Antarctic Treaty, upravujícími vědeckou činnost v Antarktidě: "Před zahájením prací předložíme všechny potřebné dokumenty ke schválení mezinárodní Komisi pro ochranu prostředí," ujišťuje Lukin.

Američané mají jinou alternativu - sondu zvanou cryobot. Tato kapsle se umí "protavit" ledem a stopa za ní zase zmrzne. Po dosažení vody se má rozevřít a z ní vyplout další sonda, miniaturní ponorka přezdívaná hydrobot. Cryobot byl zatím testován jen na desítky metrů; je tedy otázkou, zda by zvládl výlet napříč více než tři a půl kilometru tlustým ledovcem. Zvažuje se proto kombinace metod - vyvrtání sice nákladného, ale relativně čistého vrtu do části ledu, a spuštění sondy z jeho dna.

Sergej Bulat upozorňuje, že dokonalá sterilizace neexistuje a otázka znečištěného prostředí se netýká pouze ruské metody, ale výzkumu obecně. "Jedinou možností, jak zjistit skutečné složení vody v jezeře, je pořídit si předem databázi všech kontaminujících nečistot na sondách, a ty potom vyřadit z nalezených vzorků," uvedl Bulat pro LN. Stejný postup použil při zkoumání vzorků zmrzlé vody nad jezerem. Bulat tak připouští, že "otevření" jezera může vodu kontaminovat. Z odebraných vzorků bude možné v laboratoři nečistoty částečně odstranit, z navštíveného prostředí už nikoliv. Výzkumníci tak stojí před dilematem, zda upřednostnit lidské poznání a posílení své vědecké prestiže, nebo zachování původního stavu jezera.

Spor kolem jezera Vostok tedy není jen vědecký, ale i politický a diplomatický. Petr Mixa z České geologické služby, vedoucí českého projektu "Program výzkumu Antarktidy", se k němu vyjádřil: "Vědce žene vpřed touha po poznání a jistě i prestiž být první. Američané jsou v současné době druzí, a proto přehnaně zpochybňují ruský projekt." Popisovat ruský vrt jako znečištěný a nepoužitelný je podle něj zkreslené. "Tak striktní názor vypadá spíš jako propaganda, než jako realita založená na faktech," dodává.

Poznáme mimozemšťany?

Před stejným problémem jako geologové a mikrobiologové v Antarktidě stojí i vědci zkoumající vesmír. Přestože se sondy vysílané k vesmírným tělesům sterilizují, astrofyzik Jiří Grygar potvrzuje, že žádná sterilizace není stoprocentní. Ani vozítka, která se v současnosti prohánějí po Marsu, nejsou přes veškerou snahu dokonale zbavená mikroorganismů.

Uvnitř součástek sondy Surveyor 3, které strávily dva a půl roku v nehostinném prostředí Měsíce, přežily pozemské mikroby a byly schopné se opět rozmnožovat. Na Mars a na Měsíc navíc v minulosti neplánovaně dopadla tělesa, s jejichž přistáním se nepočítalo, a proto nebyla sterilizovaná. "Z toho můžeme soudit, že na všech takto navštívených tělesech přežívají pozemské mikroorganismy možná už teď," říká Jiří Grygar.

Lze tedy očekávat, že až sondy objeví kdekoliv ve vesmíru mikroorganismy, rozhoří se podobná debata jako nyní kolem mikrobů z ledu nad Vostokem. Opravdu přístroje našly mimozemský život, nebo si ho přivezly s sebou ze Země?

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)